Mýty vs. fakta: Co je to vlastně superpotravina a opravdu mezi ty nejlepší patří i sádlo?

Světový den zdraví

Už od roku 1948 připadá na 7. dubna každoroční oslava Světového dne zdraví pod záštitou Světové zdravotnické organizace (známé pod zkratkou WHO). Že k dobré kondici člověka přispívá i správný jídelníček, to nám vtloukají do hlavy od malička. A takové ty obecné poučky - jako, že máme pít hodně vody, jíst zeleninu, omezit pečivo a červené maso - také všichni známe. Zejména v posledních letech ale často slyšíme o tzv. superpotravinách, mezi které nejznáměji patří třeba borůvky, chia semínka nebo různé druhy mořských řas.Ten pojem budí dojem, že se jedná o jakousi zázračnou potravinu, která nás zachrání před nemocemi, stářím a dalšími nepříjemnostmi. Je to částečně pravda... I není, protože žádná taková zázračná bobulka, kterou stačí sníst a člověk pak zůstane navždy vitální, mladý a krásný, samozřejmě neexistuje.

Co jsou to superpotraviny?

Superpotravina je marketingové označení pro takovou potravinu, která obsahuje prokazatelně významné množství vitamínů, minerálů a jiných prospěšných látek, čímž člověku její pravidelná konzumace zajišťuje dostatečné množství těchto věcí. Podle článku Věda a superpotraviny: Jsou opravdu super? publikovaném v roce 2012 v odborném časopise Potraviny dneška byl onen termín „superpotravina“ poprvé použit již na začátku 20. století, k jeho masovému rozšíření ale došlo až o 100 let později s rozmachem zájmu společnosti o zdravou výživu. V roce 2014 britský The Guardian psal o studii YouGov, která zjistila, že z testovaných subjektů jich více než 60 % koupilo nějakou potravinu jenom proto, že nesla označení „super“. Oxfordský jazykový slovník definuje superpotravinu jako „výživově bohatou potravinu, která je považovaná za zvláště prospěšnou pro zdraví, tělesnou a duševní pohodu“, ale přesnější parametry, které potravina musí splnit, aby se stala super, určeny nejsou.

Je tedy nutné jíst superpotraviny?

Ano i ne. Pro zdraví se samozřejmě potřeba jíst co nejvíce vyváženě. Pokud některou ze superpotravin máte rádi, určitě se jí nebojte, uškodit vám nemůže. Ale pokud se sebezapřením pijete denně smoothie se zeleným ječmenem, můžete si ho klidně odpustit. Důvod, proč jsou superpotraviny tak populární, kromě šikovného marketingu, je ten, že se jednou za čas objeví vědecká studie, která některou ze superpotravin vynese do nebe s tím, že určité prospěšné látky obsahuje větší množství než jiné suroviny. Podle profesora Jeffreyho Blumberga z univerzity Tufts v americkém Massachusetts je ale problémem těchto studií to, že často počítají s velkými dávkami superpotravin, které čověk běžně nezkonzumuje, případně jejich autoři nezohledňují fakt, že lidé kromě dané superpotraviny jedí i jiné věci, které mohou účinky superpotraviny pozměnit.

Dobrým příkladem je studie jihokorejských vědců z roku 2015, kterou svého času citovala světová i česká média s tím, že mezi deseti nejlepšími superpotravinami je také vepřové sádlo. Při bližším pohledu na originální studii ale zjistíme, že korejští výzkumníci nestudovali zdravotní dopad přímé konzumace potravin na člověka, pouze vytvořili model výpočtu výživové hodnoty jednotlivých surovin. Jak dále píše Doc. Ing. Jiří Brát, CSc. v článku pro magazín Vím, co jím, primárním zdrojem korejských vědců byla americká databáze složení potravin, kterou má k dispozici Zemědělská výzkumná služba při americkém ministerstvu zemědělství. Jednoduše řečeno jsou tedy výsledky studie zavádějící a neberou v potaz celou řadu faktorů. Se sádlem se to má tak, že podle studie je to vepřové sice dobrým zdrojem vitamínů skupiny B a minerálů, zároveň ale ve 100 gramech sádla najdeme 39 gramů nezdravých nasycených tuků, jejichž přílišná konzumace znatelně zvyšuje cholesterol. Takže pokud se jím budeme od ráno do večera ládovat, našemu zdraví to nijak zvlášť nepomůže. A tak je to se vším.