Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Jogurty máme už od středověku. Který druh mohou i ti, kdo nesnáší laktózu?
Zdroj: Pixabay, Romjan Aly, Pixabay licence

Jogurty jsou natolik běžnou součástí našeho života, že si mnohdy ani neuvědomíme, co všechno se v té malé skleničce nebo v kelímku skrývá. Odkud se jogurt vlastně vzal?


Dlouhá historie jogurtu

Jogurtová historie se začala psát už ve starověku; stalo se tak na území ovládaném Turky a vlastně tak trochu omylem. Doba kočovníků vyžadovala, aby s sebou migrující kmeny pastevců vozily i mléko. To bývalo uchováváno ve vacích ze zvířecí kůže, která obsahovala bakterie, jež v teplém prostředí způsobovaly mléčné kvašení. O tom, že středověcí Turci znali a jedli jogurt, ze píše v historickém spisu Dīwān Lughāt al-Turk, který pochází z 11. století. Zároveň název přímo slovo jogurt rovněž pochází z tureckého jazyka, a sice z pojmu yogurut, což v překladu znamená zkvašené mléko. V souvislosti s jogurtem se ale v knize Siren Feasts: A History of Food and Gastronomy in Greece od Andrewa Dalbyho píše ještě o jeho pravděpodobném předku jménem oxygala, kterého staří Řekové vyráběli z kyselého mléka a sladili medem.

Kravské, kozí, nebo ovčí?

Tradiční jsou pro nás jogurty vyrobené z kravského mléka. Dnes ovšem najdete na pultech obchodů i výrobky z mléka ovčího nebo také z kozího, které má jednu velkou výhodu.Podle webu Zdrava-vyziva.doktorka.cz totiž kozí mléko obsahuje až o 10 % méně laktózy, než mléko kravské, a dokonce až o 20 % méně, než ovčí mléko. Jogurt z kozího mléka tak mohou i lidí s lehkou nesnášenlivostí laktózy.

Co všechno ovlivňuje chuť?

Pro krávy, ovce, ale i kozy je nejlepší, když se mohou pást na loukách. V přeneseném smyslu slova je to nejlepší i pro nás, protože to, co spasou, tedy různé druhy travin, bylin nebo lučních květin, se promítá do výsledné chuti mléka a následně jogurtu. To ovšem není jediný detail. Hodně totiž záleží i na čase dojení a ročním období.

Léčba jogurtem

V jogurtu najdete vápník, hořčík a další minerály, stejně jako vitamíny, z nichž nejdůležitější jsou zejména vitamíny skupiny B, především B2 a B12. Kromě toho jogurty obsahují i prospěšné bakterie, které v těle pozitivně ovlivňují řadu funkcí. Tak například příznivě upravují trávení a střevní mikroflóru, což je důvod, proč je vhodné jíst alespoň jeden jogurt denně po léčbě antibiotiky, která naopak dělají ve střevech pořádnou paseku. Jogurty, zejména ty s probiotickými kulturami, rovněž pozitivně působí na imunitní systém. To je dáno faktem, že tělo do určité míry zbavují zánětlivých procesů. Jíst by je měli i lidé ve vyšším věku, kteří jsou ohroženi osteoporózou, neboli ztrátou kostní hmoty, která může vést k častějším zlomeninám.

Jogurt v kuchyni

S bílým jogurtem se můžete v kuchyni doslova vyřádit. Tvoří základ jednoduchých snídaní nebo svačin, kdy k němu stačí přidat čerstvé ovoce a lžičku medu. Skvěle nahradí majolku v bramborovém salátu. Oblíbené jsou jogurtové dipy, které stačí okořenit, přidat třeba nadrobno nasekané rajče, okurku nebo papriku, zakápnout olivovým olejem a můžete je použít ke grilovanému masu, rybě nebo pečeným bramborám. Jogurty to umí i v teplé kuchyni, nebojte se je přidat do omáček, polévek a nepochybně tenhle vynález oceníte i v těstech, která jogurt dokáže spolehlivě dovést k lehkým, nadýchaným výšinám.

Sdílet článek

Recepty k tomuto článku

Přečtěte si