Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Retro okénko: Kdo vymyslel mouřenína z obalu legendární Kofily?
Zdroj: Autor: Wikimedia Commons, Zdeněk Rykr – https://www.lidovky.cz/foto.aspx?r=lide&c=A160622_141812_lide_ape&foto=APE641ed2_I0000002747_MaxSize.jpg, Volné dílo

Také patříte mezi milovníky mléčné čokoládové tyčinky s kávovou náplní? A víte, že se od svého vzniku čtyřikrát stěhovala a jednou přišla o typického „Kofiláčka“ na obalu? Seznamte se s historií Kofily, jíž bude brzy sto let!


Orientální začátky  

V roce 1923 zanikla Osmanská říše, Řecko zavedlo gregoriánský kalendář, Leoš Janáček dokončil 3. dějství opery Příhody lišky Bystroušky a v tehdejším Československu se ve vinohradském závodě čokoládovny Orion „narodila“ čokoládová tyčinka s kávovou náplní, která dostala jméno Kofila! Aby bylo hned patrné, co je tím tahákem uvnitř, na typicky žlutém obalu měla Kofila obrázek mouřenína v modrých kalhotách s turbanem na hlavě a šálkem vroucí kávy v ruce. Nezapomenutelný design byl dílem výtvarníka Zdeňka Rykra. Toho si čokoládovna najala už v roce 1921, kdy bylo Rykrovi pouhých 21 let. I přes své mládí získal tehdy Rykr exkluzivní smlouvu. Čokoládovna Orion se v ní zavázala, že během vzájemné spolupráce nebude návrhy obalů zadávat nikomu jinému. A vyplatilo se to! Zdeněk Rykr vytvořil pro Orion nejen nové logo ve tvaru papírového kornoutu plného bonbonů, ale také mimo jiné dnes již slavnou čtyřcípou hvězdu a právě design obalu Kofily. K vytvoření obrázku sedícího tureckého mouřenína držícího horký šálek s kávou výtvarníka inspirovala jednak jeho záliba Orientu, jednak jeho cesty do severní Afriky a do Španělska.  

Světové úspěchy

Již šest let po svém vzniku získala podle portálu Orioncokolada.cz Kofila jako součást kolekce ocenění Grand Prix na světové výstavě v Barceloně, v roce 1935 pak podobně zabodovala na Grand Prix v Bruselu a v roce 1962 si odvezla stříbro ze světové olympiády čokolády. Tehdy se Kofila dala koupit za pouhé 2 Kčs. Z průměrné hrubé mzdy jste si tak mohli pořídit celkem 750 kousků!

V průběhu let se Kofila vyráběla nejdříve na pražských Vinohradech, později v Modřanech, ještě později v Děčíně, až nakonec v roce 1982 zakotvila natrvalo v Olomouci, kde se vyrábí dodnes. Během té dlouhé doby se trochu měnil i obal, ale ne nijak zásadně. Klasické žluté pozadí někdy nahradil lehce oranžový či narůžovělý odstín, mouřenín měl vyplazený i zastrčený jazyk a z kávy se kouřilo někdy méně, někdy více. Kofila se s mouřenínem objevovala v obchodech bez výpadků vždy, s výjimkou jednoho jediného roku však obal čokoládové tyčinky vždy zdobil mouřenín, někdy nazývaný také Turek nebo Kofiláček. Kdy a proč tenhle sympaťák v modrých kalhotách, bílém svetru s červenými kružnicemi a s turbanem na hlavě na Kofile nebyl? Stalo se to v roce 1965; chystala se třetí celostátní spartakiáda a tehdejší vedení Čokoládoven nahradilo mouřenína cvičencem. V roce 2016 pak Čokoládovna Orion uspořádala soutěž na nový obal. Z více než 400 návrhů posléze firma vybrala čtyři, jež zdobily Kofilu v limitované edici v roce 2017.

Ty jsi má, kávová…

Jestli stejně jako my patříte k milovníkům téhle dobroty, pak vězte, že Kofila za celou svou dlouhou existenci téměř nezměnila složení. Stále v ní najdete kromě mléčné čokolády také kávovou pastu, jež obsahuje 50 % mleté pražené kávy. A to je to, co dělá chuť tyčinky tak výjimečnou. Zkuste si doma trochu „zakofilovat“ a připravte si několik moučníků podle našich receptů. Vynikající jsou například Kofila řezy, hosty potěší i kávové vějířky s kofilovou nádivkou nebo buchta s Kofilou, medem a meruňkami. A k tomu káva a zážitek bude dokonalý!

Sdílet článek

Recepty k tomuto článku

Přečtěte si