Jak vznikl radler? Pivo ředěné limonádou mělo možná zamaskovat problém jednoho hospodského

Když cyklistům došlo pivo

Osvěžující alkoholický nápoj pochází původem z Německa, konkrétně z Bavorska, a z němčiny je také odvozen jeho název odkazující k cyklistice. Slovo Rad totiž v němčině znamená kolo a i příběh o vynalezení radleru s kolem souvisí, jak píší na webu Bayerisches-bier.de. Na počátku 20. století totiž jistý Franz Xaver Kugler vlastnil v Oberhachingu kousek za Mnichovem výletní restauraci, která byla oblíbeným cílem cyklistů. Jednoho dne roku 1922 tam ale bylo tak narváno, že se panu Kuglerovi stala velmi nemilá věc – pomalu mu začalo docházet pivo. Jako správný podnikatel se snažil situaci zachránit a začal zbytek piva ředit citronovou limonádou a prodávat ho jako cyklistický máz – Radlermass. Vzhledem k tomu, že se na kole pod vlivem alkoholu moc dobře nejezdí, vynález se ujal a pan Kugler se díky němu velice proslavil. Později se zjistilo, že příběh asi nebyl úplně pravdivý a dotyčný si jej zřejmě vymyslel, aby nalákal do svého podniku zákazníky. Existence podobného nápoje byla navíc doložena už dříve.

Podle webu Derstandard.at bylo takto ochucené pivo populární již na konci 19. století mezi bristkými vojáky. Říkali mu tenkrát Shandy a dodnes ho v anglicky mluvících zemích znají právě pod tímto názvem. Do pšeničného piva si v roce 1918 lili limonádu v jednom mnichovském podniku také komunističtí stoupenci Mnichovské sovětské republiky, protože si chtěli při zapálených diskuzích zachovat chladnu hlavu. Tomuto pití pro změnu říkali Russ.

Varianty nejen po celém Německu

Nápoj, který si dnes u nás koupíte v obchodě, se od původního německého radleru značně liší. Ten se totiž míchal z tmavého piva a čiré citronové limonády. Teprve až později se přešlo k světlému pivu. Pokud i dnes v nějaké německé restauraci požádáte o radler, postaví před vás právě nápoj namixovaný ze světlého (případně i z tmavého) piva a citronové limonády. Pivo a limonáda jsou v nápoji v poměru 1:1, případně je 60 % piva a 40 % limonády. Díky tomu obsahuje radler nižší množství alkoholu, většinou jen kolem 2 %. V Německu nápoj míchají i s malinovou limonádou, bylinkovou limonádou Almdudler (nápoj se pak jmenuje Almradler) nebo s colou. Tomu poslednímu se říká Diesel. V severním Německu se pro tohle pití používá výraz Alsterwasser neboli Alster podle hamburského jezera. Jako radler je tam označováno pivo s pomerančovou limonádou. Pivu s touto limonádou se někdy říká i Wurstwasser podle barvy podobající se německé klobásce. V Bavorsku se také rozlišuje mezi sladkým radlerem s limonádou a kyselým smíchaným s minerální vodou.

Gurmáni ve Francii a ve Švýcarsku si pro změnu vylepšují pivo grenadinou (sirupem z granátového jablka) a výsledný drink označují jako Bière au Grenadine. Zní vám to zvláštně? Tak schválně, můžete to vyzkoušet. Pivo s grenadinou zvládnete udělat i doma. Na dno sklenice nalijte sirup a dolijte jej limonádou a pivem. V případě, že se úplně vyhýbáte alkoholu, není nic snazšího, než si limonádu smíchat s nealko pivem. Ostatně nealkoholické radlery v plechovkách už dnes koupíte v každém obchodě. Narozdíl od klasického radleru se mohou chlubit mnoha zajímavými příchutěmi a kombinacemi chutí: třeba limetka s malinou, třešeň, citron s bezovým květem nebo grep s rozmarýnem.