Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

„Na svatého Vavřince čtyři řepy do hrnce,“ říká jedna ze srpnových pranostik. Znáte ty další?
Zdroj: Unsplash, Emma-Jane Hobden

Na počasí dnes dokážeme většinou jen nadávat, naši předci z něj ale vyvozovali nejen aspoň orientační předpověď na následující období roku, ale i to, jaká bude úroda. Vzhledem k tomu, jak jsou v poslední době předpovědi mnohdy nepřesné, můžeme si z pranostik vzít něco i v současnosti.


Když se pomalu ale jistě blíží podzim

K srpnu dnes přistupujeme k jako ryze letnímu měsíci. Prázdniny jsou v plném proudu, a i když se nám dny již trochu krátí, stále si užíváme slunečních paprsků. V minulosti ale lidé nezapomínali na červencové rčení „Svatá Anna, chladna z rána“, od 26. 7. se pomalu připravovali na blížící se podzim a žádná velká vedra už nečekali. Z toho také vycházela většina srpnových pranostik, jak píše na webu Pranostik.cz. V nich se převážně upínali k tomu, aby byla dobrá úroda a přežili tak díky ní období zimy. Protože jak říká jedna z pranostik: „Co srpen neuvaří, to už září nedosmaží.“ Velké naděje v něj ale stejně nekladli, jak dokládá další pranostika: „Co červenec neuvaří, srpen nedopeče“.

Nastává čas žní

Většina srpnových pranostik se tak týká obilí a žní. Vždyť i název měsíce, jak je doloženo v knize Tradinář Moniky Kindlové a Martiny Boledovičové, je odvozen od slova srp a odkazuje k tomu, že srpen byl měsícem žní a kosení. Srpen vždy býval ve znamení bouřek a těch se hospodáři právem obávali, jak říká pranostika z 6. 8. „Na Proměnění Páně se nemá navážet obilí do stodol a do stohů, aby nevyhořely a aby hrom neuhodil.“ Již o den později na svatého Kajetána „otvírá se stodol brána“. Velké naděje se upínaly i k Romanovi (9. 8.). Pokud v ten den bylo jasno, slibovalo to dobrou úrodu. Na svatého Vavřince 10. srpna se vařily brambory, jak dokládá pranostika:  „Na svatého Vavřince - hop zemáky do hrnce.“ Stejně tak se dělaly již pokrmy ze zelí a také řepa. Odtud pochází pranostika "Na svatého Vavřince čtyři řepy do hrnce". Víc brambor pak ještě zajistil svatý Roch 16. 8. Stačilo jen, aby zapršelo: „Prší-li, je týden po svatém Rochu bramborů každý den trochu.“  Nejen na brambory se ale světec zaměřoval, postaral se i o úrodu hrachu.

Důležitou součástí jídelníčku našich předků byly i houby, které se sušily na zimu. V srpnu je ale zřejmě moc nacházet nechtěli, protože se obávali, že to přinese tuhou zimu, takže vznikla pranostika „Moc hub srpnových - moc vánic sněhových“. Den svatého Sebalda, tedy 19. 8., kdy má dnes svátek Ludvík, slavili všichni včelaři, neboť mohli vybírat med. Pokud bylo hezky a slunečno 23. 8., věřilo se v dobrou úrodu jablek, neboť: „Svatá Teklička doslazuje jablíčka.“ Na svatého Bartoloměje 24. 8. se vysévalo žito, když ale v ten den foukalo, znamenalo to „polámané ovsy“. Pokud přinesl Bartoloměj bouřky, lidé věřili, že dozraje dostatek ovoce, déšť pak ale nebyl žádoucí 29. 8.: „Když na den Stětí svatého Jana prší, velikou zkázu ořechy trpěti mají.“

Co Vavřinec zajistí vinařům?

Srpen byl významným měsícem hlavně pro vinaře, jak se píše i v knize Medardova kápě od Jana Munzara. První láhev mladého vína sice mohli otevřít až 11. 11. na svatého Martina, samozřejmě ale byli zvědaví a zajímalo je, co je čeká, a zda se mohou těšit na kvalitní sklizeň. Vzhledem k tomu, že patronem vinařů je svatý Vavřinec, vztahuje se hodně pranostik právě k jeho svátku, tedy k 10. srpnu. Pokud v ten den bude hezky, mělo by se právě vydařit i víno. Musíme proto jen doufat v dostatek sluníčka a žádný déšť. Věřilo se také, že pokud vinař už v ten den najde na vinici zralý hrozen, bude „hojnost dobrého vína“. Aby si mohli vychutnávat kvalitní víno, požadovali vinaři pěkné počasí i po svatém Bartolomějovi (24. 8.)., protože jak říká poslední pranostika: „Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí.“

 

 

Sdílet článek

Recepty k tomuto článku

Přečtěte si