Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Slavné francouzské palačinky crêpes a galettes: Jak je udělat, aby byly dokonalé?
Zdroj: Toprecepty, Miquel

Milujete palačinky? Pak si určitě představujete ty klasické české zatočené do ruliček a plněné marmeládou. Třeba ve Francii ale mají palačinky úplně jiné. Jsou velké, úplně tenounké, nemotají se, jen překládají na čtvrtiny. Vynikající jsou nasladko i naslano a existují dokonce ve dvou verzích.

Vyhlášená specialita z Bretaně

Francouzská kuchyně nejsou jen sýry, šneci a žabí stehýnka, ale také vynikající palačinky známé jako crêpes. Původem pocházejí z Bretaně, odkud se rozšířily nejen do celé Francie, ale i do Belgie, Nizozemska, Kanady i dalších zemí světa. V Bretani jsou ale stejně nejoblíbenější a palačinkárnu tu najdete skoro na každém rohu. Jen se jim neříká palačinkárny ale trochu honosněji crêperie. Ve Francii si na palačinkách pochutnávají po celý rok, nejvíc ale na Hromnice (tedy 2. února). Tento den je označován jako Den palačinek.

Podle webu Thelocal.fr se s palačinkami pojí i několik tradic. Věří se například, že když se vám podaří zachytit palačinku do pánve v pravé ruce po jejím vyhození do vzduchu, zatímco v levé ruce držíte minci, zajistí vám to bohatství na celý jeden rok. Palačinkami mohou házet i neprovdané dívky. Když se jim povede otočit šest palačinek najednou, mohou se těšit do roka na veselku. A pokud chtějí být navíc v manželství šťastné, musí hodit palačinku až na skříň.

Netradičně s citrusovou šťávou

Francouzské crêpes se připravují z pšeničné mouky. Těsto se hodně podobá tomu, z něhož děláme palačinky u nás. Francouzi do něj ovšem dávají více vajec a mléka, je pak tekutější a díky tomu se vám snáze podaří udělat palačinky tenké skoro jako papír. Navíc přidávají do těsta trochu rozpuštěného másla, takže už nemusíte dávat do pánve žádný tuk. Od našich palačinek se crêpes odlišují i svou velikostí (měly by mít až 40 cm) a způsobem přípravy. Nejčastěji se totiž dělají na palačinkové plotýnce, označované v bretonštině jako billig, která se rozehřeje na velmi vysokou teplotu, cca 240 až 250 °C. Těsto se pak na ní roztírá krouživým pohybem jakousi špachtlí. Je nutné hlavně postupovat rychle, aby se těsto nepropeklo dřív, než vytvoříte celou palačinku.

Francouzi si palačinky dávají s oblibou na snídani se zavařeninou, nutellou, ovocem nebo jen zalité javorovým sirupem stejně jako my. V jednom se ale od nás odlišují, rádi si totiž vychutnávají crêpes posypané cukrem a pokapané máslem a citronovou šťávou. Je to opravdu příjemně osvěžující dobrota.

Na citrusech je založená i nejslavnější francouzská palačinková specialita Crêpe Suzette. Tato luxusní delikatesa se podává s omáčkou ze zkaramelizovaného cukru, másla a pomerančové šťávy a navíc je ještě vylepšená pomerančovým likérem Grand Marnier. Někdy se dělá také s mandarinkovou šťávou a kůrou a likérem Curaçao. Efektní je i příprava těchto palačinek, neboť se flambují. Pokud byste si chtěli dát crêpes nějak stylově a tradičně, zkuste to po bretaňsku. Tam si je vychutnávají s jablečným moštem nebo se ciderem. Crêpes se připravují i naslano. V případě, že jde o slané crêpes, používá se do nich také pšeničná mouka, jen se do těsta nepřidává cukr. Slané palačinky se pak podávají na oběd či na večeři. Nejčastější „oblohou“ je šunka, sýr a vajíčko.

Slané „galetky“ z Bretaně

Kromě crêpes si ve Francii ještě pochutnávají na jedné palačinkové specialitě, která se častěji servíruje právě ve slaném provedení. Jde o palačinky z pohankové mouky zvané galettes, které také pocházejí z Bretaně. Pozor ovšem na záměnu se sladkým koláčem z křehkého těsta plněného ovocem, který se jmenuje galette. Pohanková mouka dává galettes specifickou chuť, která se báječně hodí k slané náplni.

Pohankové palačinky ocení hlavně celiaci, neboť tato mouka neobsahuje lepek. Vzhledem k tomu, že se do těsta nemusí přidávat mléko, ale jen voda, jsou palačinky i lehčí a dietnější. Nemusíte si kvůli nim proto dělat výčitky. Naplnit je můžete jakoukoliv náplní. I v jejich případě je oblíbená kombinace šunka, sýr (například ementál), volské oko, případně třeba ještě rajče. Vynikající je ale také spojení špenátu, výrazného sýra s modrou plísní roquefort a vlašských ořechů. Slané palačinky se od těch sladkých liší i způsobem podávání, neboť se nepřekládají. Náplň se dává do středu palačinky, kde se prohřeje a pak se jen rohy přehnou ke středu, takže vám vznikne čtverec. Těsto pak není nutné obracet, což oceníte právě u galettes, neboť pohankové těsto má velkou tendenci se trhat.

Témata: crepes, galettes, francouzské palačinky, crepes suzette, Bretaň

Recepty k tomuto článku

Komentáře

Ke článku nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář

Přidat komentář


Máma v kuchyni

v našem eshopu

Do obchodu

Každé ráno pro Vás vyberu osvědčené recepty a pošlu Vám je e‑mailem. Vaše Marie Marie

Přidejte se k více jak  100 000 odběratelům