Barevné dny Velikonoc: Proč je pondělí modré a sobota bílá? A kdy zadělat na mazanec?

Květná neděle

Když přijde Květná neděle, je jasné, že Velikonoce už klepou na dveře. Známá je také jako Beránková nebo Pašijová. Tento den je totiž poslední šestou postní nedělí půstu, který se drží od Popeleční středy do Velikonoc. Připomíná se příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma a její název je odvozen od květů, jimiž se zdobí kostely. V minulosti lidé nosili k posvěcení do kostela různé větvičky, hlavně kočičky. Připomíná se tím výzdoba, kterou lidé vítali Krista. Věřilo se, že tyto větvičky měly magickou moc a chránily domácnost před nemocemi a zlými silami. Pokud se držíte tradice pořídit si na Velikonoční pondělí něco nového, aby vás nepokakal beránek, vězte, že původní zvyk byl obléknout si nějakou novou věc právě na Květnou nedělí. Nové šaty měly zajistit, že bude člověk celý následující rok jen kvést. Květná neděle letos vychází na 10. dubna. 

Modré pondělí

Modré pondělí je součástí Pašijového týdne, jenž předchází Velikonocům. Podle jedné z teorií má tento den jméno po modrém (nebo fialovém) suknu, jímž se zdobily kostely. Říká se ale také, že původně je odvozen od hovorového významu německého slova blau, které znamená nejen modrý, ale také opilý, tedy neschopný práce. Během Modrého pondělí se totiž ještě nemělo začínat s předvelikonočním úklidem. Ten se nechával až na další dny. Modré pondělí letos vychází na 11. dubna. 

Žluté úterý

Někdy je označováno také jako Šedivé úterý. Stejně jako pondělí byl ještě tento den obyčejným všedním dnem. V tento den se ale již začínalo s úklidem, hlavně se vymetaly pavučiny ze všech rohů – odtud přídomek šedivé. Poté, co byl vymeten veškerý nepořádek, dostalo se opět do domácnosti světlo a sluneční paprsky – odtud pojmenování Žluté úterý. Letos vychází na 12. dubna.

Škaredá středa

Tento den připomíná Jidášovu zradu. Jidáš se totiž na Ježíše v tento den mračil neboli škaredil. Říkalo se také, že ten, kdo se bude škaredit, bude mrzutý celý rok. Někdy byla středa označována též za Sazometnou. Na Škaredou středu nastával ten největší úklid, smejčilo se, vymetaly se komíny a saze z pecí, aby se z domácnosti vyhnali zlí duchové, někde se dokonce bílila světnice. Všechno muselo být na Velikonoce krásně čisté. Chcete-li se držet zvyklostí našich předků, začněte letos velký jarní úklid právě v tento den, tedy 13. dubna. 

Zelený čtvrtek

Zelený čtvrtek připomíná Poslední večeři Ježíše Krista a jeho dvanácti apoštolů. V tento den by se měla jíst hlavně zelená strava, která měla zajistit, aby člověk zůstal po celý rok zdravý. Připravoval se hlavně špenát (nejčastěji z kopřiv) a různé dobroty s bylinkami, např. polévky. Peklo se rovněž malé pečivo z kynutého těsta zvané jidáše na památku zrady Jidáše Iškariotského. Jidáše se jedly pomazané medem a pojídaly se na snídani. I to mělo chránit před nemocemi, ale také před uštknutím hada nebo bodnutím hmyzu. Na Zelený čtvrtek rovněž přestávaly zvonit zvony, neboť podle pověsti odletěly do Říma. Místo toho chodili po vsi chlapci s řehtačkami. Také se pořádal hon na zrzavé chlapce, neboť i Jidáš byl zrzavý. Jak uvádí web Vira.cz, název Zelený čtvrtek vznikl nejspíše přesmyčkou původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek). Na Zeleném čtvrtku tedy není nic zeleného, ovšem tento název a zvyky s ním spojené už se mezi lidmi ujaly. Zelený čtvrtek letos vychází na 14. dubna. Od tohoto dne mají letos děti ve škole také prázdniny a to až do 18. dubna. 

Velký pátek

Velký pátek je nejsmutnějším dnem Velikonoc, neboť právě v tento den došlo k ukřižování Ježíše Krista. Právě v tento den se obvykle i ti, kteří půst před Velikonocemi nedodržují, vzdávají aspoň masa, ostatní křesťané dodržují jako symbol smutku velmi přísný půst. Dřív se chodilo hlavně do kostela na bohoslužby a pro křesťany to platí dodnes. Podle pohanských zvyků lidé rovněž věřili, že se na Velký pátek otvírá země a hory a pukají skály. Odhalují se tak ukryté poklady, jež se všichni snažili najít. Velký pátek vychází na 15. dubna. Ten den je také státní svátek, což znamená, že v práci je volno, a to až do velikonočního pondělí. 

Bílá sobota

Na Bílou sobotu konečně končilo i období půstu, strava byla ale v tento den stále ještě postní. Sobotě se také občas říkalo Svatá, Velká nebo Světlá. Právě v noci ze soboty na neděli totiž vstal Ježíš z hrobu. Po setmění proto začínala večerní mše, tzv. velikonoční vigilie. Na Bílou sobotu se nekonají žádné bohoslužby a to až do západu slunce, kdy začíná velikonoční noc (vigilie), a tím i slavnost Kristova vzkříšení. Název Bílá sobota pravděpodobně pochází od bílých křestních rouch křtěnců, kteří přijali křest právě o Velikonoční noci (vigilii). Druhou verzí je, že bílá se sobotě říkalo podle barvy jež byla symbolem čistoty. Tento den byl ještě byl ve znamení ticha a rozjímání a také příprav na nadcházející velikonoční neděli. Pekly se hlavně mazance, beránek a nádivka. Bílá sobota letos vychází na 16. dubna. 

Velikonoční neděle

V minulosti byla Velikonoční neděle nebo také Boží hod velikonoční nejslavnostnějším dnem Velikonoc, neboť právě v noci na neděli vstal Ježíš z mrtvých. Proto je tento den v liturgickém pojetí označován jako Slavnost Zmrtvýchvstání Páně. Chodilo se do kostela, kam se nosily k posvěcení beránky a mazance nebo dokonce kořalka. I ta se podávala na sváteční oběd, jehož součástí měla být nějaká masová pečínka, kterou si konečně všichni mohli po dlouhém půstu dopřát. Na svátečním stole nesměla rovněž chybět velikonoční nádivka neboli hlavička a něco z beránka – buď jehněčí nebo aspoň beránek z těsta. Večer se ženy obvykle pouštěly do malování vajíček pro pondělní koledníky. Velikonoční neděle, která jako i jiné dny velikonoční, spojuje křesťanské a pohynské zvyky, bude letos 17. dubna. 

Velikonoční neboli Červené pondělí

Právě na tento den se všichni těší z celých Velikonoc nejvíc, neboť se koná pomlázka neboli koleda či šmigrúst někdy také mrskút. V pondělí se již jen slaví návrat Krista a nastává období radosti. Chlapci v tento den chodí s pomlázkou neboli tatarem a koho vyšlehají, omladí (proto pomlázka), ten bude pak zdráv. Odměnou jsou jim vajíčka, která k Velikonocům patří jako symbol nového života. Vajíčka měla být hlavně červená, neboť červená barva symbolizovala Kristovu krev. Podle vajíček se  pondělí říká červené. Na některých místech se pak v úterý konala pomlázka babská, kdy naopak vdané ženy šlehaly muže. V některých krajích se navíc ženy polévaly studenou vodou. Velikonočním pondělím 18. dubna letos tyto svátky končí. 

Zdroje informací:
Ceskevelikonoce.cz
Radiozurnal.rozhlas.cz
Vladimíra Jakouběová: V babiččině kuchyni od Tří králů do Vánoc
Vira.cz