Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Magie květné neděle: Proč potřebujete nové šaty a jak upéct ptáčky v hnízdě?
Zdroj: Toprecepty, Karin9

Již za týden 10. dubna tu máme Květnou neděli, která nám říká, že Velikonoce jsou již opravdu za dveřmi. Jde totiž o poslední neděli před velikonočními svátky. Dnes ji většinou nijak neslavíme, v minulosti byla výjimečným dnem spojeným s mnoha rituály, hlavně se svěcením větviček a proutků.


Květná nebo Palmová neděle

Květná neděle je poslední ze šesti postních nedělí, jež byly součástí půstu a předcházely Velikonocům. Po Květné neděli již začíná pašijový týden, jehož součástí je Škaredá středa nebo Zelený čtvrtek, a který vrcholí Velikonoční nedělí. V současnosti je pro nás synonymem celých Velikonoc Velikonoční pondělí, dřív ale lidé prožívali všechny předvelikonoční dny, počínaje právě Květnou nedělí. Většinou ji známe pod tímto názvem, na některých místech se jí říkalo i Beránková, Palmová nebo Květnice. I tento den je spjatý s Ježíšem Kristem, konkrétně s jeho příchodem do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali palmovými listy a olivovými ratolestmi, jimiž na něj radostně mávali a házeli mu je na cestu. Odtud ostatně pramení název této neděle. A protože u nás palmy nerostou, nahradily je různé zelené či kvetoucí větvičky, jimiž se zdobily v tento den kostely. Pokud probíhaly Velikonoce dřív, patřily ke Květné neděli i tzv. kočičky – větvičky jívy s ještě ne úplně rozvinutými pupeny.

Proč se o Velikonocích světily kočičky?

Hebké kočičky jsou považovány za symbol jara i Velikonoc a za starých časů si jimi tradičně zdobily domácnosti. Kočičky se také nosily do kostela k posvěcení, což byl jeden z tradičních zvyků Květné neděle. Naši předkové věřili, že kočičky posvěcené právě na Květnou neděli mají magickou moc. Doporučovaly se na bolesti v krku či očí nebo na zimnici – stačilo prý  jen spolknout pár kočiček. Kočičky se také dávaly dobytku do krmení, aby krávy lépe dojily. Větvičky se zapichovaly do trámů střechy, aby bylo stavení chráněno před bleskem, a na kraj pole, což mělo zase zachránit úrodu před krupobitím.  

Na Květnou neděli nové šaty

Posvěcené kočičky se nechávaly v domácnosti až do čarodějnic, zabraňovaly totiž zlým silám vstoupit do domu, a pak po celý rok, neboť přinášely do domácnosti štěstí. Pokud již kočičky nebyly, nahradily je březové nebo vrbové proutky, jež si lidé nechávali posvětit. Zeleným proutím se také zametal dům, aby se z něj vyhnala všechna nemravnost. První zmínky o této tradici a slavení Květné neděle pocházejí dokonce ze 6. století. S tímto dnem se pojí ještě jeden zvyk, který jsme si postupem let trochu poupravili. V minulosti se říkalo, že by si na Květnou neděli měl každý opatřit nové šaty, aby následující rok jen kvetl. Z toho pak zřejmě vznikl současny zvyk obléct si na Velikonoce něco nového, aby nás nepokakal beránek.

Velikonoční pečivo ve tvaru ptáčků

Přestože se domácnosti pomalu chystaly na blížící se Velikonoce, tradovalo se, že během Květné neděle by se ještě péct nemělo. Říkalo se totiž, že by se zapekly květy na stromech a pak by nebyla žádná úroda – ovoce a ořechy. Podle jiných zdrojů se prý ale v tento den hospodyňky pouštěly do prvních příprav. Na mazance a jidášky byl ještě čas, ale v předvelikonočním týdnu se peklo pečivo z kynutého těsta ovšem ve tvaru ptáčků, hadů, ještěrek, slepic a jiných zvířat. Mělo symbolizovat blížící se jaro, probouzející se přírodu, život a plodnost, mělo přivolávat slunce a zajistit dobrou úrodu.

Ptáčci jako symbol jara

Konkrétně ptáčci byli s příchodem jara spojováni i jinak – šlo o symbol stěhování ptáků z jižních krajů. Ptáčci se pekli z těsta podobného tomu na mazance, jen se jinak tvarovalo. Delší váleček těsta se svázal uprostřed do uzlíku (ten představoval tělo), kratší konec se smáčkl prsty tak, aby se vytvořil zobáček, na druhém se udělaly rýhy jako peří na ocásku. Nakonec se do hlavičky strčila z každé strany rozinka místo očí. Na některých místech se takoví ptáčci připravovali i na Velikonoční pondělí. Doprostřed ptáčka se vmáčklo vajíčko se jmény dětí a ptáčci se pak schovali po zahradě, aby je děti mohly hledat.

Náš tip: Pokud byste si chtěli velikonoční ptáčky také upéct, můžete na jejich přípravu použít těsto na velikonoční jidáše. Jak těsto vytvarujete, záleží už jen na vás. Můžete si upéct třeba ptáčky v hnízdě

Zdroje informací:
V. Prásek, Vlastivěda Slezská.
Vladimíra Jakouběová: V babiččině kuchyni od Tří králů do Vánoc
Lepebydlet.cz
Ceskevelikonoce.cz

Sdílet článek

Recepty k tomuto článku

Přečtěte si