Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Retro vaření s Kristinou: Víte, že Den dětí se slaví dvakrát ročně? Nahlédněte s námi do historie a upečte na oslavu tenhle dort!
Zdroj: Pavel Zábrodský

Víte, že Mezinárodní den dětí se slaví už skoro 100 let? Pojďte si se mnou dnes připomenout historii tohoto svátku a upéct podle mého receptu dort, který dětem určitě zachutná.


Sto let ochrany 

Mezinárodní den dětí se slaví 1. června už od roku 1925. Nápad vznikl o rok dříve v Ženevě, když Společnost národů přijala Deklaraci práv dětí. Společnost národů založily vítězné státy Dohody po versaillské mírové konferenci v roce 1919 s cílem zajistit v Evropě mír a společně vytvářet vhodné životní podmínky pro všechny obyvatele. V roce 1924 v Ženevě došli její zástupci k přesvědčení, že děti s ohledem na svou křehkost, zranitelnost a tělesnou a duševní nezralost potřebují zvýšenou péči a její zaručení. O rok později se na stejném místě konala první Světová konference o blahu dětí, která Mezinárodní den dětí 1. června vyhlásila.

Palčivé téma

Ochrana a zajištění dostatečných a vhodných podmínek pro děti a jejich rozvoj byl v poválečné Evropě zásadním problémem ve vítězných státech i v těch poražených. Hlad a bída ohrožovaly děti nejvíce první roky po válce, ale také po celosvětové hospodářské krizi ve 30. letech. V Československu trpěly hladem zejména děti v chudých dělnických rodinách, v rodinách bezzemků, v horských oblastech a na Podkarpatské Ukrajině, ale výjimkou nebyly ani děti městské.

Například v roce 1924 zajišťoval Ústřední sociální sbor v Praze stravování 2 689 dětí, které nedostávaly doma ani jednou denně přiměřené množství jídla. „Stravování se provádí jednak v sociálních ústavech obecních (sirotčincích, chudobincích apod.), jednak ve školních kuchyních, v dětských kuchyních, v Českém srdci, v Legii malých apod., výjimečně v hostincích,“ psal deník České slovo v témže roce.

V některých obcích to fungovalo už dříve, kde to nebylo možné zajistit, dostávaly děti alespoň polévku nebo mléko s houskami, jak popisuji ve své dizertační práci Gastronomie jako součást životního stylu na stránkách českých celostátních tištěných médií v období první Československé republiky. O hladové děti se staraly také různé spolky, které zajišťovaly veřejné vyvařování, sbírky na nákup potravin i odborové organizace prostřednictvím specializovaných akcí a poukázek na potraviny. Ty poskytovaly i obecní úřady. Státní stravovací akce pokračovala až do roku 1936, pak se o hladové staraly různé spolky.

Historie svátku dětí

Myšlenka připomenout utrpení dětí a zapojit ostatní do jeho zmírnění nebyla před sto lety ojedinělá. Mustafa Kemal Atatürk, zakladatel Turecké republiky, vyhlásil u příležitosti založení Národního shromáždění 23. dubna 1920 Dnem dětí, aby zdůraznil, že děti jsou budoucností země. Dodnes se v Turecku slaví den dětí 23. dubna, jak popisuje Informační centrum vlády na svém webu.

Ve stejný den jako se konala Světová konference o blahu dítěte v Ženevě shromáždil čínský konzul v San Franciscu čínské sirotky při příležitosti festivalu dračích lodí, aby upozornil veřejnost na jejich osud.

Tyto dvě události určila jako důležité mezníky Mezinárodní demokratická federace žen, která 1. červen prohlásila za Den pro ochranu dětí v roce 1949 v reakci na vyvraždění vesnice Lidice a Ouradour za druhé světové války.

O rok později byl ustanoven Mezinárodní den dětí i v Československu, podobně jako v dalších komunistických státech. Svůj den slaví děti i 20. listopadu, které OSN vyhlásilo v roce 1954 Světovým dnem dětí při příležitosti výročí podepsání Deklarace práv dítěte na ženevské konferenci.

Ať se rozhodnete slavit 1. června nebo 20. listopadu, nebo oba dva dny, své miláčky rozhodně potěšíte dortem. Piškotové těsto, jahodová náplň a nadýchaný tvarohový krém tvoří stabilní základ, na kterém můžete rozehrát svou fantazii při zdobení. Piškotový korpus je oblíbený už přes sto let, dříve by byl však potřený máslovým krémem – z másla, cukru a čokolády, případně z másla, cukru a kávy. Krém je však velmi hutný a těžký. Tvarohový krém chutná svěže, je lehčí a snadno se s ním pracuje. Ovoce můžete variovat podle chuti.

Jak upéct dort na Den dětí?

Na 1 menší dort potřebujete na těsto 6 vajec, 80 g krupicového cukru, 100 g polohrubé mouky, 40 g rozpuštěného másla, máslo na vymazání a hrubou mouku na vysypání, do náplně 250 g jahod, na krém 250 g smetany ke šlehání, 50 g moučkového cukru, 250 g mascarpone, 250 g polotučného tvarohu a na zdobení 30 g hořké čokolády, 1 růžová gelová potravinová barva (Dr. Oetker).

Jak postupovat? Menší dortovou formu (o průměru 18 cm) vymažte máslem a vysypte moukou. Troubu předehřejte na 150 °C. Z bílků ušlehejte tuhý sníh a zašlehejte do něj cukr a postupně jeden po druhém žloutky. Lehce vmíchejte mouku a vlahé máslo, těsto vlijte do připravené formy a pečte v předehřáté troubě 25–30 minut, až povrch zpevní a korpus se odtáhne od formy.

Vyjměte a nechte zchladnout ve formě. Ideální je upéct korpus den předem a uložit ho po vychladnutí ve formě nebo zabalený v potravinářské fólii do chladu. Jahody odstopkujte a pokrájejte na čtvrtky. Čokoládu rozehřejte ve vodní lázni, nebo s 3 lžícemi vody.

Na krém ušlehejte smetanu do polotuha. Zašlehejte moučkový cukr a mascarpone. Přidejte tvaroh a šlehejte, až vznikne hladký tužší krém, trvá to sotva pár minut.

Zchladlý dort jednou nebo dvakrát prokrojte (podle výšky), na spodní korpus dejte ovoce, zlehka ho potřete krémem (asi 4 lžíce stačí), přiklopte a pokud jste prokrajovali dvakrát, potřete horní korpus trochou krému.

Třetinu krému vložte do zdobicího cukrářského sáčku s užší špičkou a tvořte na povrchu dortu drobné kytičky. Začněte uprostřed a pokračujte v kruzích jednu vedle druhé směrem k okraji. Boky dortu potřete trochou krému, dobře to jde špachtlí nebo obrácenou stranou lžíce.

Jakmile máte celý dort zakrytý krémem, vytlačte ze zdobicího sáčku zbylý krém ke krému v misce. Promíchejte ho s červenou barvou do požadovaného odstínu růžové. Vyměňte cukrářskou špičku za širší vroubkovanou, cukrářský sáček naplňte růžovým krémem a tvořte na dort pusinky jako balónky.

Špejli namočte do čokolády a nakreslete balónkům provázky. Ihned podávejte.

Zdroje informací:
Deník České slovo
Kristina Zábrodská: Gastronomie jako součást životního stylu na stránkách českých celostátních tištěných médií v období první Československé republiky

novinářka Kristina Šemberová

Kristina Šemberová píše už přes deset let o jídle, ještě déle zkoumá období první republiky a zjišťuje, jak se u nás jedlo a jak se o tom psalo. Své objevy a zajímavé dobové recepty zveřejňuje na stránce Retrovaření a přes stovku vybraných prvorepublikových sladkostí sepsala do kuchařky Sladká první republika. Je autorkou kuchařek Neštěkej a jez! a Víno ve sklence a na talíři.

Sdílet článek

Recepty k tomuto článku

Přečtěte si