Hovězí polévka

magdalenka: Mohu se zeptat, který vývar je lepší? Pomalý hrnec nemám. Děkuji.

dadana: Mám vyskúšané mäsové vývary z papiňáku aj pomalého hrnca. Značný rozdiel.

Dajda: asi nemám úplně vyvinuté chuťové buňky, ale nevidím rozdíl mezi zdlouhavým vařením a vařením v papiňáku. I v tom se totiž dá vařit pomalu, zato kratší dobu. Jednou jsem si dala práci udělala dva vývary ze stejného množství masa vhodného na polévku. Stejné chuti. Vařím skoro padesát let,pro upřesnění

Simona Skolakova: Reagoval jsem na diskusi pod tímto receptem.

Tonja: Autorka už Ti neodpoví a jinak nikdo neříkal,že je to totéž,tak o čem je vlastně řeč?????Nakonec v receptu ani tato dochucovadla nejsou uvedena

JanaDorazinova: Masox a Maggi není totéž, Masox je dehydrovaný vývar (tedy vývar zahuštěný až do sucha), Maggi je tekuté koření (hydrolyzát většinou ze sóji + koření).

Eja57: Pomalé tažení (i bez "pomalých" hrnců) při přípravě masových polévek, ale i gulášů samozřejmě žádnou novinkou není. Je to starý postup, který byl vytlačen díky masivnímu nástupu papiňáků, který všechno urychlí, snad i zlevní, ale někdy chuti neprospěje. Dnes se vracíme k některým "klasickým" postupům našich babiček. Takže spíše objevujeme Ameriku, než inovujeme. Jenže to, jak vařili naše maminky, je v nás dost zakořeněno.

casino: Máte naprostou pravdu, řada hromadných strávníků nalije do polévky spoustu maggi nebo nasype spoustu soli, aniž by ji ochutnala. Přitom jde opravdu jen o chuťové zvyky. Když jim budete pár dní dávat polévku bez maggi a bez haldy soli, zvyknou si a už maggi vyžadovat nebudou. Stejně tak se brzy odnaučíte jíst hodně sladké moučníky nebo sladit kafe.

Jana.Dorazinová-Remková: Chápu ovšem, že svatba není právě vhodný okamžik k odnaučování stravovacích zlozvyků.

Neříkám, že někdy nepoužiju polévkovou kostku - ale masox opravdu ne! Ale proč dávat vývar do vývaru, který má masovou chuť sám o sobě, spíše si kostičkou vypomůžu, když potřebuji vývar přidat do jiného jídla a nemám ho.

Sociologicky/etnograficky je to velmi zajimave :) Ja zase neznam nikoho, kdo by maggi pouzival. Uz jsem si myslela, ze je to takovy historicky relikt a ono ne.

Jana Dorazinová-Remková: já nevím,ale toto se za mého dětství moc neřešilo,doma to bylo, už moje babička kupovala pixlu od Vitany a tam byly ty kostičky pamatuji si,že byly tak 1cm velké,pomáhaly jsme je rozbalovat,protože se nám to líbilo a to už je dobře,tak 50let,a nikdo se nepohoršoval a Maggi,to bylo doma u nás běžně,a myslím né jen u nás bylo to dochucovadlo,já nevím,proč se to táák řeší,já bych řekla,že dnes jsou horší věci v každodenním stravování,zvláště mnohé dnešní mladé rodinky,pomalu se doma nevaří,vítězí Mekáč ,tak co je proti tomu kousek masoxu,zváště když se dnes dá sehnat bez glutamátu.No a o jiných potravinách ani nemluvímAle jak říkám,každého volba,nechceš to,tak to tam nedávej,jak jednoduché

Simona Skolakova: Nejen to, Simčo!! Když bylo mým dětem 10 a 7 let, řekla mi doktorka-(děcká), že masox a bujón dětem klidně můžu dávat v malém množství. V té době jsem jim ho ale nedávala ani omylem

casino: já vás do ničeho netlačím,pokud si myslíte,že je nutno se po tolika letech k tomu stále vracet,tak to dělejte,ale jak říkám,každého volba jestje tu 55000receptů tak jistě v nich najdete spoustu věcí k diskuzi

Simona Skolakova: "...opět po 10letech hanit masox..."
Kouzlo a prokletí podobných diskuzí tkví v tom, že jsou aktuální bez ohledu na běžící čas
Tlačte se čím chcete, ale netlačte nás do toho, abychom nereagovali i roky po vložení receptu

Mne jen fascinuje,kdy zase další člověk najde tuto polévku a bude opět po 10letech hanit masox a magi,tenkrát to tak bylo,dávalo se to do polévek i do omáček,ale nikdo neříká,že se to tam dnes musí dátKaždý dle své chuti a uvážení na co je doma zvyklíJá si pamatuji jako dítě,že magi bylo na stole se slánkou soli a pepře,i v restauracích tyto dochucovadla byla,já to třeba nemusela,ale druhému to chutnalo,takže každý dle své chuti

Jana Dorazinová-Remková: ne,ne, já jsem se úplně špatně vyjádřila, omlouvám se, rozhodně chci respektovat chuť každého, brala jsem to spíš jako kuriozitku, ne tlučení se v prsa, " že já tedy ne!"