Pražskou šunku jedli u rumunského dvora i v USA, proslavil ji uzenářský rod Chmelů
16. 3. 2021 Historie a zajímavosti
Gurmánská pochoutka, kterou v době její největší slávy znala celá Evropa - to je Pražská šunka, jedna z dobrot, která českému národu už dlouhá desetiletí zajišťuje věhlas i ve světě. Kdo ji poprvé vyrobil a kdo stojí za jejím úspěchem?
Kýta, která dobyla střední Evropu
Delikátní, jemná, zauzená chuť a pocit, že jíte skutečné maso, žádnou náhražku. Pražská šunka dodnes platí nejen u nás, ale i ve světě za opravdovou dobrotu. Jako první ji podle dochovaných informací vyrobil pražský uzenář František Zvěřina v roce 1857. Ten experimentoval s různými způsoby tepelné úpravy celé vepřové kýty i s kostí. Právě jeho napadlo kýtu naložit, pak vyudit a na závěr ještě dovařit. Svůj vynález nazval na počest svého rodného města a výtečná lahůdka byla na světě. Zvěřina Pražskou šunku prezentoval i na výstavě kulinárií české kuchyně. Setkal se s úspěchem a obdivem kolegů, přesto si nenechal zaregistrovat název produktu jako ochrannou známku, a dokonce ani nijak právně neochránil svou originální recepturu.
Mohlo by vás zajímat
Zvěřinovu lahůdku tak brzy začali napodobovat i jiní uzenáři, takže se Pražská šunka kromě Prahy vyráběla třeba i v Karlových Varech. Na druhou stranu se díky tomu rychle šířila po celé Evropě. Na konci 19. století Pražskou šunku znali nejen v Drážďanech, Vídni či Budapešti, ale také ve Francii.
Chmel na Zvonařce
Jedním z pražských uzenářů, kteří se pohotově chopili Zvěřinova původního nápadu, byl i Antonín Chmel. Syn řezníka z Říčan si v roce 1879 otevřel v Praze malý obchůdek na rohu ulic Karlova a Havlíčkova (dnes Bělehradská a Jugoslávská) na pražských Vinohradech. Chmel měl talent pro podnikání a chtěl výrobu rozšířit. Když se tedy doslechl o usedlosti na Zvonařce ležící nedaleko jeho krámu, rozhodl se ji koupit. V bývalém statku zřídil uzenářský závod, který získal název „První česká akciová továrna na šunky a uzenářské zboží Antonín Chmel, Praha-Vinohrady“. V roce 1879 tu Chmel začínal sám, o deset let později již zaměstnával 28 dělníků.
Mohlo by vás zajímat
Tou dobou už Chmel platil za opravdového giganta v oboru a Pražská šunka od kosti byla jeho vlajkovým produktem. Uzenář přísně dbal na kvalitu svých výrobků, což mu zajistilo úspěch a především privilegium c. a k. dvorního dodavatele. Šunka od Chmela se tak dostala i ke stolům na královských dvorech v Bavorsku a Rumunsku. Kdo se vyučil a alespoň pár let pracoval v Chmelově vinohradské továrně, ten platil za na slovo vzatého odborníka stran výroby šunek a uzenin.
Mohlo by vás zajímat
Chmel svoji firmu dále pěstoval, a protože plánoval expandovat i do USA, místo dušení začal šunku pasterizovat, aby dlouhou cestu vydržela. Úspěchu se bohužel nedočkal - zemřel v roce 1893. Naštěstí měl chytrou a šikovnou ženu Josefu. Ta si nedlouho po smrti svého manžela vzala dlouholetého ředitele podniku Jana Šimáčka a společně dál rozvíjeli již tak dobře rozjetý byznys. Komplex se stále rozrůstal, technologie výroby modernizovala. Chmelové a Šimáčkovi se dokonce povedlo ustát první světovou válku a na konci 20. let měla fabrika přes dvě stovky zaměstnanců. Zároveň Josefa hodlala dotáhnout plán svého prvního muže na dobytí amerického trhu, a tak přišla na svět šunka balená v tenkostěnné konzervě ve tvaru vajíčka, která umožňovala vznik rosolu kolem šunky uvnitř. Masný výrobek díky tomu vydržel čerstvý a trvanlivý i po dlouhé cestě přes velkou louži.
Mohlo by vás zajímat
Úspěšné firmě, jako mnoha dalším, zlomila vaz druhá světová válka. Kvůli rozdělování potravin na příděl v období protektorátu byla výroba na Zvonařce zastavena. Po skončení války byl podnik znárodněn a připadl do státní správy. A i když se tu dál vyráběly uzeniny, konkrétně Chmelova Pražská šunka od kosti ze seznamu produktů zmizela. Dnes si ale Pražskou šunku nebo šunku Zvonařku, která vychází z tradice rodiny Chmelů, můžeme opět koupit - naštěstí, chce se dodat; je to totiž opravdu pošušňání.
Témata
Recepty k tomuto článku
Mohlo by vás zajímat
Související obsah
Svatá přikázání pro božskou drůběž: Osvědčené rady našich babiček, jak na skvělá kuřata
Drůběží maso je zdravé, dietní a moc dobré. Ale… Číst více
Dokonale vypečená kachna: Jak ji připravit na český i asijský způsob tak, aby chutnala božsky
Pečená kachna patří k tradičním (nejen) českým… Číst více
Zpracování a rozdělení drůbežího masa
Drůbeží maso je lehce stravitelné, chutné a velmi dobře se upravuje. Drůbež můžeme vařit, dusit, péct nebo smažit. Přečtěte si naše rady a tipy, jak… Číst více
Dobroty z trouby: Dáte si na Štěpána pečenou husu, kachnu, nebo rakouský chleba?
Zatímco v českých domácnostech se z trouby line… Číst více
Devatero chutí krůtího masa: Jak péct celého krocana a jak na božská krůtí stehna s vínem?
Kde jinde najdete bílé i červené maso najednou?… Číst více
V Prostřeno se dnes bude připravovat Club sandwich z hráčských doupat. Jak se správně dělá?
Předkrm ve čtvrtečním Prostřeno nás zavede do… Číst více
Škubání slepice krok za krokem: Jak postupovat a na co si dát pozor
Že jste ještě nikdy neškubali? To vůbec nevadí. Není to nic složitého. V následujícím článku vás přesvědčíme, že se není čeho bát. Pokud budete… Číst více
Jak upéct krůtu? Pečená krůta se stává i u nás oblíbenou pochoutkou
Na pečení krůty budete potřebovat velký pekáč, jedno krůtí stehýnko je větší a těžší než celé kuře. K pečení se nejlépe hodí spodní stehno, tzv.… Číst více
Máte raději libový nebo šťavnatý řízek? Poradíme, jaké jsou možnosti při výběru masa
Plátky masa obalíme a osmažíme dozlatova. Také smažení řízků má svá pravidla, která je dobré dodržovat. Odměnou za tuto práci pak bude dokonalý oběd,… Číst více
Velký přehled nepečených zákusků a dezertů. Někdy k sladké dobrotě stačí tak málo!
Nepečené zákusky, moučníky, dorty a řezy jsou velmi oblíbené, protože může uspět i ten, kdo na pečení nemá talent, vybavení nebo má málo času. Stačí… Číst více
Přečtěte si Zobrazit více
Famózní žloutková bábovka podle Josefa Maršálka: Důležitá je délka pečení i dobře zamíchaná poleva, radí cukrář
15 nejchutnějších jablečných moučníků: Nechte se inspirovat výběrem receptů
Malý lexikon salámů: Odkud se vzal Gothaj a proč se Vysočina jmenuje Vysočina?
Náhodný recept Zobrazit více
Nejnovější recepty Více
Křenový dip
Přidáno před 18 hodinami
Domácí skořicové vafle
Přidáno před 20 hodinami
Krůtí prsa na sušených hříbkách s italskými těstovinami
Přidáno před 20 hodinami
Banánovo-jablečné dortíky s jogurtovým krémem
Přidáno před 22 hodinami
Dip z kečupu a majonézy
Přidáno před 23 hodinami
Karbanátky z vepřové plece
Přidáno 1. 6. 2024 19:06
Komentáře
17. 3. 2021 09:33