Tajemství staročeské kuchyně: Znáte couračku a bramboračku skleněnku?
15. 4. 2021 Historie a zajímavosti
Polévka je grunt! To věděli už naši předci, proto byly právě polévky nedílnou součástí staročeské kuchyně a spolu s krajícem chleba mnohdy tvořily celé jedno jídlo dne. Některé jíme i dnes, jiné postupem času vymizely. Znáte třeba pivní polévku? A jak se vaří oukrop?
Polévka na posilněnou
Zahřát se a načerpat sílu. Na to se Staročeši těšili, když po dlouhém dni mnohdy těžké práce zasedli ke stolu. Většinou tam na ně čekal talíř plný horké polévky. Právě polévky tvořily nedílnou část staročeské kuchyně. Vyrobit je bylo levné a snadné a daly se připravit tak, že byly opravdu výživné. Některé, například bramboračka, jíme dodnes, jiné už se ztratily v toku dějin. A další pořád „frčí“, i když o tom možná ani nevíte.
Mohlo by vás zajímat
Třeba takový oukrop. Víte, co se pod tímto názvem skrývá? Kdybyste nahlédli do Etymologického slovníku jazyka českého, rychle byste zjistili, že je to zkrátka a dobře česneková polévka, lidově zvaná česnečka. Říkalo se jí ale rovněž vodová nebo žebrácká. Proč? Hospodyňka ji totiž připravila tak, že uvařila vodu s česnekem a tou pak přelila natrhaný chleba. Kdo měl, přidával do polévky trochu sádla. Bohatší rodiny do oukropu přihazovaly také vejce. Nejlepší polévka bývala, když se ten den vařily také brambory a voda z nich se použila právě na výrobu česnečky.
Mohlo by vás zajímat
Ve slovníku byste si možná chtěli hledat ještě označení couračka. Tak se říkalo polévce zelné, která byla speciální tím, že se místo vody k jejímu vaření používala přímo šťáva z naloženého zelí. Podle receptů v knize Staročeské umění kuchařské se do couračky někdy přidávaly brambory, pohanka nebo krupky, a pak šlo o opravdu výživné jídlo.
Legenda jménem bramboračka
Klasická bramboračka se dlouhá léta vaří tradičně nejen u nás, ale třeba i v Německu či Polsku, kde se jí říká kartoflanka. Bramboračka byla a je tak populární, že dokáže zasytit a ještě se do ní spotřebuje to, co se dá běžně najít. Zelenina, brambory, houby… Nedílnou součástí polévky je i česnek a majoránka, bez které to prostě není bramboračka. Dříve se bramboračka nezahušťovala, proto se jí říkalo sklínka. Jíška se do polévky dostala až později, jak píše v Úsporné kuchařce Anuše Kejřová.
Mohlo by vás zajímat
Ze specialit lokálních kuchyní je pak nejznámější kyselo, které se dodnes drží jako tradiční pochoutka hlavně v Podkrkonoší. Jak v rozhovoru pro iDnes.cz uvedl etnolog Daniel Dědovský z Vlastivědného muzea ve Vysokém nad Jizerou, první písemná zmínka o kyselu pochází z roku 1803. Dříve se dokonce pro přípravu kysela vyhrazoval speciální hrnec zvaný kyselák, protože do této polévky patří kvásek, a právě ten se nechával v kyseláku pěkně zrát. Jinak do kysela přijdou především houby – dělá se totiž ideálně z houbového vývaru s kmínem – brambory, někdy vajíčka. V Polsku kyselo vaří také, jen mu říkají żur.
Možná nejvíc vás překvapí, že se dříve vařila i pivní polévka, která se v evropských zemích jedla už ve středověku. Jak stojí ve Staročeském umění kuchařském, pivní polévka se chystala někde ze staršího světlého piva, někde z piva a smetany. Podávala se k snídani, aby postavila na nohy, ale dokonce i rodičkám, aby jim dodala sílu. Přímo v českých zemích se vařila pivní polévka pod názvem gramatika, protože platila za lehké občerstvení vhodné pro studenty a obecně ty, kdo nedělali žádnou namáhavou práci. Píše se o ní tak v Knihách hospodářských z 18. století, které přeložil Jan Barner.
Témata
Mohlo by vás zajímat
Související obsah
Historie pražských hospod: K Flekům chodili Tyl i Neruda, pivo se tu točí už od patnáctého století
Seriál Zločiny Velké Prahy zavádí trojici… Číst více
Den světlého ležáku
Světlý ležák je nejvíce konzumovaným a nejlépe komerčně dostupným druhem piva na světě. Vyrábí se spodním kvašením v otevřené kvasné kádi při nízkých… Číst více
Utopenci: Poradíme, jak si tuto hospodskou klasiku připravit doma
Utopenci jsou oblíbenou restaurační chuťovkou studené kuchyně, která se podává k pivu. Jedná se o špekáčky s cibulí ve sladkokyselém nálevu. V… Číst více
Ovar s křenem je venkovská klasika. Poradíme s jeho přípravou krok za krokem
Jaké maso je potřeba na ovar? Nejčastěji se používá vepřové koleno, hlava, jazyk, plec a lalok. Uvařené maso obereme, přidáme nastrouhaný křen nebo… Číst více
Zapálená vlastenka, až poté kuchařka. Magdalena Rettigová psala i červenou knihovnu
Kterou kuchařku známe všichni? No přece tu od… Číst více
Vaříme s nejmenšími: Zkuste skvělého mořského vlka jako v MasterChef Junior!
I děti umí kouzlit v kuchyni! A pořad MasterChef… Číst více
K Pinkasům na jedno chodívali i Voskovec s Werichem. Co si tam dáte dnes?
Pražské hospody v dobách své největší slávy… Číst více
Pivnice U zlatého tygra byla druhým domovem Bohumila Hrabala, hostila i Havla s Clintonem
Když se vydáte na procházku do samotného srdce… Číst více
Luxusní opilé dobroty: Jak vařit s vínem a pozvednout tak obyčejná jídla do kulinárního nebe?
Víno není jen lahodný nápoj, ale také skvělá… Číst více
Přepuštěné máslo je čím dál víc populárnější. Říká vám ale něco staročeská surovina šmolc?
To, co si dnes spojujeme hlavně s různými… Číst více
Přečtěte si Zobrazit více
Tajemství staročeské kuchyně: Jak se dělaly netyje a vařil kočičí tanec?
Polévkové fígle: Osvědčené rady, jak zvládnout domácí nudle i perfektní knedlíčky
Českem s chutí: Kyselo, které vás postaví na nohy a polévky jako drn. Ochutnejte Krkonoše!
Náhodný recept Zobrazit více
Nejnovější recepty Více
Křenový dip
Přidáno před 8 hodinami
Domácí skořicové vafle
Přidáno před 10 hodinami
Krůtí prsa na sušených hříbkách s italskými těstovinami
Přidáno před 10 hodinami
Banánovo-jablečné dortíky s jogurtovým krémem
Přidáno před 12 hodinami
Dip z kečupu a majonézy
Přidáno před 12 hodinami
Karbanátky z vepřové plece
Přidáno 1. 6. 2024 19:06
Přečtěte si Zobrazit více
Koláč sester Tatinových upečete s našimi radami hned napoprvé a perfektně. Bez čeho se neobejdete?
Retro zákusek: Rakvičky se šlehačkou podle receptu Josefa Maršálka jsou křehké a voní po vanilce. Se šlehačkou nemají chybu
Past na turisty? „Staročeský“ trdelník vlastně vůbec není staročeský