Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Staročeská couračka: Ta nejjednodušší polévka z kysaného zelí se smetanou zasytí a zahřeje, kousek klobásky ji navoní
Zdroj: Toprecepty, Cathleen

Kysané zelí je jednou z nejlepších potravin, které bychom měli v zimě konzumovat. Pokud k němu nutně nepotřebujete maso, použijte je do polévky, třeba do couračky. V základu je trochu jiná než zelňačka, kterou běžně připravujeme, a to mnohem prostší. I když i tu klobásu si do ní můžete přidat.

Nejlepší polévka na zimu

Couračka byla za starých časů oblíbenou zimní polévkou. Byla to ta nejprostší polévka, která se připravovala z těch nejobyčejnějších surovin, které byly v zimě dostupné. Naši předkové v ní sázeli na ověřenou kombinaci brambor a zelí, která se objevovala i v mnoha dalších staročeských pokrmech.

Díky bramborám polévka dokonale zasytila, kysané zelí dodalo potřebné živiny, o něž byla v zimě nouze, a koření jako bobkový list, nové koření a pepř polévku dochutilo. V té nejobyčejnější verzi, kterou si mohli dovolit i v nejchudších chalupách, se do polévky dávalo mléko, luxusnější pak byla verze se smetanou, která hezky zjemnila chuť zelí.

V čase zabijaček se ale mohla vylepšit i sádlem, klobáskou nebo třeba slaninou. Taková polévka pak musí zachutnat i těm nevybíravějším strávníkům. 

Polévka, u které nabryndáte

Zelných polévek existuje celá řada a říká se jim různě. Couračka původně pochází z Podkrkonoší, později se rozšířila i do dalších koutů naší země, převážně do Jižních Čech – často se tak můžete setkat i s názvem jihočeská couračka. Couračka je pak nářeční výraz právě pro zelnou polévku. Slovo courat kdysi znamenal nejen loudat se, ale i bryndat. Jeho přenesení na polévku je pak poměrně jasné.

Couračka se totiž podávala obvykle ve velké míse, která se dala doprostřed stolu a každý si z ní nabíral lžící. Než se však polévka donesla do úst, odkapávala tekutina ze zelí a zanechávala na stole „couravou stopu“. Zelné polévce se někdy říkalo i couralka, cacarka, střapačka, zelnice, zelnuška, zelouka, zelovka či kapustnice. Na Moravě pak byla a dodnes je známá jako kyselice

Jak na klasickou couračku?

V původní verzi se tato polévka vařila právě jen z kysaného zelí, obyčejného nebo kyselého mléka, které se svařilo s moukou, a brambor, posléze se přidávaly další ingredience. Odtud pak vedla cesta k zelňačce, která se u nás nejčastěji připravuje v současnosti – ochucené mletou paprikou a vylepšené klobásou.

Pokud byste si ale chtěli uvařit původní staročeskou bílou couračku, můžete se do toho pustit podle následujícího receptu. A aby vám víc chutnala, můžete přidat i trochu špeku či slaniny nebo rovnou klobásu. Jak na to? 

Budete potřebovat: 500 g kysaného zelí, 3 středně velké brambory, 2-3 lžíce cukru (podle kyselosti zelí), 2 bobkové listy, 5 kuliček nového koření, 1 lžičku celého pepře, sůl, kmín, 1 cibuli, 100–150 g uzené slaniny nebo špeku, 1 lžíci sádla, 2 lžíce másla, 1 lžíci hladké mouky, 200 ml smetany, pikantní klobásu (nemusí být). 

  1. Do jednoho hrnce dejte vařit zelí i s nálevem, přidejte cca 300-400 ml vody, nové koření, pepř a bobkový list a povařte. V průběhu vaření zelí podle chuti oslaďte. 
  2. V druhém, menším hrnci uvařte oloupané, na kostičky nakrájené brambory se solí a kmínem. Vody dejte jen tolik, aby byly brambory ponořené.
  3. Než se uvaří, na pánvi orestujte na kostičky nakrájenou slaninu. Přidejte lžíci sádla a na kostky nakrájenou cibuli. Tu osmažte dozlatova.
  4. Když jsou zelí i brambory měkké, přelijte brambory i s vodou k zelí. Mezitím si připravte z másla a mouky jíšku, přidejte ji po polévky a povařte dohromady ještě asi 10 minut. Podle chuti dosolte, a pokud je třeba, tak i doslaďte. Z pánve přidejte osmaženou slaninu s cibulí.
  5. Polévku odstavte a nakonec vmíchejte smetanu. Případně můžete nakonec přidat na kolečka nakrájenou a opečenou pikantní klobásu.

Náš tip: Trochu jinou zelňačku s kroupami rovněž z Krkonoš si můžete uvařit podle našeho videoreceptu

Zdroje informací: 
Hrabětová, J.: Z kuchyně našich prababiček
Sites.ff.cuni.cz: Couračka

Recepty k tomuto článku

Mohlo by vás zajímat

Související obsah

Quinoa

Quinoa

Quinoa je pseudoobilovina, kterou už měli v jídelníčku Inkové. Merlík chilský je rostlina z čeledi laskavcovitých. Má velkou nutriční hodnotu v… Číst více

Jáhly

Jáhly

Jáhly jsou loupaná zrna prosa, bezlepková potravinářská surovina. Hodí se na přípravu jáhelných kaší, zapečených jáhelníků, jáhelných škubánků nebo… Číst více

Jahody

Jahody

Jahody jsou velmi oblíbené ovoce. Kromě přimé konzumace mají velké využití v gastronomii. Líbí se nám jejich červená barva, mají příjemnou chuť a… Číst více

Ječné kroupy

Ječné kroupy

Ječné kroupy jsou vlastně celá ječná zrna, zbavená pouze obalových vrstev. Jsou velmi výživnou i zdravou potravinou, obsahují vitamíny skupiny B a E,… Číst více

Kdoule

Kdoule

Kdoule je kdysi tradiční, dnes vzácněji pěstované ovoce. Veliké a velmi aromatické plody jsou za syrova trpké a mohou způsobit žaludeční potíže,… Číst více

Kernotto, kernoto

Kernoto jsou špaldové kroupy, vzhledem podobné klasickým kroupám ječným. Vznikají oloupáním a obroušením špaldových zrn. Jsou výborné chuti, vhodné… Číst více

Marie

Náhodný recept Zobrazit více

Nejnovější recepty Více