Jak se jedlo za Boženy Němcové? Bohatí mívali vývar, chudí nastavovali mléko mýdlem
20. 1. 2021 Historie a zajímavosti
Seriál České televize Božena zavádí současného diváka nejen do soukromého života slavné české spisovatelky, ale také do první poloviny 19. století, kdy Němcová žila, a seznamuje ho s tehdejšími poměry. Co se třeba tenkrát v českých zemích jedlo? Někdo měl dost peněz na vývar i nedělní pečínku, jiný musel v bídě mléko nastavovat křídou nebo mýdlem.
Na vývar a maso dosáhli jen bohatí
Seriál České televize Božena zavádí diváky do období mezi lety 1820 a 1862, kdy slavná česká spisovatelka Němcová žila a tvořila. První povolina 19. století byla zvláštní doba, ve které se někomu dařilo dobře a někomu přesně naopak. Třídní rozdíly byly patrné v mnoha oblastech každodenního života, a to třeba i v jídle.
Asi nepřekvapí, že dostat se k masu nebylo jen tak. Vesničané na něj mohli rovnou zapomenout, měšťané ho měli častěji, ale pořád spíše ti bohatší. Ti byli zvyklí i ve všední dny jíst dvou, někdy i tříchodový oběd, jehož základem byla polévka - nejčastěji vývar. Hlavním chodem bylo maso z polévky doplněné nějakou omáčkou. Po jídle bylo zvykem pojíst třeba sušené ovoce, kus koláče, někdy buchty, ale ty často platily samy o sobě za plnohodnotný oběd. Obyčejná rodina si maso mohla dovolit jen jednou týdně a nejčastěji si ho pak dopřávala ve formě pečeně k nedělnímu obědu. V první polovině 19. století byla spotřeba masa v českých zemích asi jen 14 kilogramů ročně na osobu. Dnes je to až šestkrát víc.
Mohlo by vás zajímat
Vesnice žila o kaších a šizených surovinách
Ačkoliv se může zdát, že v dobách, kdy neexistovaly supermarkety a jídla a další suroviny se buď pěstovaly na vlastní zahrádce, nebo se kupovaly od farmářů, lidé žili a hodovali zdravěji, je to trochu romantická představa. Faktem je, že na začátku 19. století byla na českém venkově poměrně bída. Ostatně, roku 1817 vypukl hladomor, naštěstí prozatím poslední, který tuzemští obyvatelé museli zažít. Tehdy bylo tak zle, že se sem tam upekla nalezená mrtvá vrána nebo žába, ale bylo to opravdu výjimečné, ne běžné, jak se dnes někdy uvádí. I mimo hladomor nicméně vesničané a lidé z chudších vrstev byli zvyklí jíst především jídla z mouky - koláče, buchty či chleba - a různé obilné kaše - poměrně častá byla pohanka. Běžné byly rovněž kroupy.
Zároveň na začátku 19. století vycházely celé knihy věnované tomu, jak "zfalšovat" - tedy ošidit nebo jinak nastavit - různé potraviny. Stal se z toho takový trend, že Královská česká společnost nauk dokonce vypsala soutěž o nejlepší dílo, které by poskytlo návod, jak takové upravené suroviny zaručeně odhalovat. Časté bylo například nastavování mléka, což se dělalo buď křídou rozpuštěnou ve vodě, nebo mýdlem. Víno se doslazovalo olovnatým cukrem, sušená paprika zase bývala "obohacená" o prach z cihlové drti.
Mohlo by vás zajímat
Pravda je, že už naši předci v 19. století holdovali vegetariánství (a to nejen ti chudí, z donucení) a zdravé výživě. Ale nebylo to úplně tak, jak to vypadá dnes, v době moderní. V roce 1800 totiž - dokonce i česky! - vyšla kniha Christopha Hufelanda jménem Makrobiotika, neboli umění, jak prodloužit lidský život, jejímž smyslem bylo vysvětlit lidem, že zdraví a dlouhověkost souvisí hlavně se zdravou životosprávou založenou z velké části na rostlinné stravě a omezení živočišných produktů. Samozřejmě ne každý si ji v té době uměl přečíst, ale ve vyšších vrstvách se stala skoro bestsellerem a spustila malou módní vlnu, v jejímž rámci se začalo hodně jezdit do lázní. Součástí léčebné kůry tam právě byla i v podstatě veganská strava.
Mohlo by vás zajímat
Skoro nejlépe ze všech na tom ohledně jídla tehdy bylo služebnictvo šlechty, které dostávalo k jídlu to, co zbylo od stolu. Nejen, že se tak čeládka najedla někdy i čtyřikrát denně, ale ještě šlo o dobré a masité pokrmy, ke kterým by se jinak asi nedostala. Byla opravdu smůla, když někdo přišel do služby k pánovi, který byl zvyklý jíst spíše střídmě - protože i takový byl trend u vytížených milostpánů, kteří například přes den hodně cestovali a na jídlo neměli čas. To pak totiž sluha zůstával o hladu spolu se svým chlebodárcem.
Mohlo by vás zajímat
Přečtěte si Zobrazit více
Banánová buchta na plech podle Josefa Maršálka: Příprava je snadná a výsledek fantastický, říká cukrář
Tereza z Peče celá země nabídla recept na koňakové špičky do skleničky: Vejde se do nich víc likéru, říká s úsměvem
Jak vypadaly středověké krčmy? Ve slavné Jedové chýši hosté míchali utrejchy přímo u stolu
Náhodný recept Zobrazit více
Nejnovější recepty Více
Hovězí kostky na červeném víně a řapíkovém celeru
Přidáno před 3 hodinami
Slunečnicový chléb s kefírem
Přidáno před 5 hodinami
Kuřecí kostky se zeleninou a houbami
Přidáno před 8 hodinami
Snídaňová vejce Benedikt
Přidáno před 9 hodinami
Domácí ravioly plněné žampiony s rajčatovou omáčkou
Přidáno 6. 5. 2024 13:01
Domácí ravioly se špenátem a slaninou
Přidáno 6. 5. 2024 12:15
Komentáře
21. 1. 2021 13:35