Exotická příchuť Asie

Pokud milujete atmosféru vzdálených krajů a rádi se necháváte inspirovat cizí kulturou, máte dnes doslova neomezené možnosti, jak si exotickou dálku přivábit do svých domovů. Zkuste si například čas od času připravit pravé asijské jídlo, přičemž si vyhrajte i s prostřením stolu, na kterém by v první řadě neměly chybět jídelní hůlky.

Jídelní hůlky jsou tradičním jídelním nástrojem východní Asie. Hůlky se používaly již v dobách před pěti tisíci lety v Číně a jejich popularita se postupně rozšířila po celém světě. Zprvu hůlky usnadňovaly vaření ve velkých kotlích a hrncích a teprve později se začaly používat menší typy k nabírání pokrmu.

Tradičním nástrojem pro výrobu hůlek je bambus, který je laciný, vysoce odolný proti vysokým teplotám a nevyniká žádnou chutí, ani vůní. Hojně se tyto nástroje vyráběly i ze dřeva, především cedrového, borovicového či santalového. Vyšší vrstvy, které si libovaly v drahých materiálech, se pyšnily zlatými a stříbrnými kousky, přičemž výjimkou nebyly ani hůlky ze slonoviny. Dnes jsou nejpoužívanější hůlky z porcelánu, skla či plastu. V oblibě jsou také hůlky na jedno použití, které jsou také vyrobeny z bambusu, ale nemají lakovaný potah. 

Obecně se rozlišují hůlky čínské a japonské, které se v užívání příliš neliší. Konec mají oba typy pro lepší úchyt a jednodušší manipulaci zpravidla hranatý, čtverhranný. Špička čínských hůlek je pak kulatá, zatímco japonské hůlky mají část, jíž se jídlo nabírá, špičatou. Čínské hůlky jsou také delší než japonské. 

Správné držení hůlek

Techniku držení hůlek si určitě dokonale osvojíte – chce to jen trošku trpělivosti. Navíc jíst pomocí hůlek je zdravější, neboť hůlky umožňují nabírání jen malých soust. Hůlky při konzumaci potravy musí vytvářet jakési kleště či pinzetu, jíž se jídlo nabírá z okolních misek a vkládá do úst. Spodní hůlku si opřete do žlábku mezi palcem a ukazováčkem a prsteníkem ji ze spodu pevně tlačte na palcový kloub. Pevné uchycení je důležité, protože spodní hůlka by měla být stabilní a nepohyblivá a sloužit pouze k podepření nabraného sousta. Pohyblivá horní hůlka se drží obdobně jako tužka, tedy mezi palcem a ukazovákem, přičemž se opírá o boční hranu prostředníku. 

Etiketa stolování

Stejně jako na používání příborů se i na používání hůlek vztahují mnohé normy a omezení. Některá gesta, jež by se nám zdála nevinná, jsou ve východoasijské kultuře zapovězená. Hrubou neslušností je nechat hůlky v pokrmu rozevřené do písmene V, neboť tvar V symbolizuje smrt. Obdobně je se smrtí spojeno píchání hůlkami do rýže. Hůlky se správně umisťují vedle sebe na misku, přičemž jejich konce směřují vlevo. Konce hůlek při jídle musí směřovat vždy dolů tak, aby se neodkrývala dlaň ruky. S hůlkami se dále nesmí ťukat, ukazovat a různě gestikulovat. Sousta se odebírají seshora, neboť jídlo se hůlkami nesmí míchat. Naprosté tabu je předkládání jídla jiným osobám vlastními hůlkami nebo dokonce krmení – přesně vymezená pravidla toto umožňují jen u osob, pro něž je nabírání pokrmu obtížné.

Zajímavosti

Ženy v Číně a Japonsku od pradávna používají hůlky místo sponek do vlasů. Dnes jde čistě o dekorativní prvek, dříve však takový způsob umožňoval ženám mít nepostradatelné kuchyňské náčiní vždy po ruce.

Hůlky jsou v některých bojových uměních používány jako nebezpečné zbraně - vržená hůlka dokáže nabrat až vražednou rychlost. Hůlky jsou také ve východoasijských zemích pomocníkem při výběru zaměstnanců. Uchazečům o práci v oblasti strojírenství či elektrotechniky je pomocí nich testována kvalita jemné motoriky – v rámci přijímacích pohovorů musí být zájemci schopni pomocí hůlek navléknout korálky na šňůru nebo dokonce nit do jehly. 

Osvojení si pravidel východoasijského stolování a techniky držení hůlek se může stát originálním zpestřením vašich zaběhnutých jídelních zvyklostí.