Jiří z Poděbrad trpěl obezitou a v době jeho vlády se servírovali pečení psi zašití do břicha selat a plnění králíkem

Jiří z Poděbrad rád dobře jedl a pil

Jiří z Poděbrad byl údajně nejobéznějším českým panovníkem. První muž českého království, který proslul víc jako diplomat než bojovník, se nikdy netajil svou láskou k dobrému jídlu a pití.

Možná i proto se nedožil vysokého věku, zemřel pouhý měsíc před jednapadesátými narozeninami. Svou daň si zřejmě vybral jeho celkový špatný životní styl a nedostatek pohybu. Údajně také už od mládí trpěl poruchou metabolismu.

Masem se nešetřilo

V druhé polovině 15. století byla ovšem nadváha problémem vyšších vrstev společnosti, protože byly v oblibě velké hostiny se spoustou jídla a pití. Odhaduje se, že průměrná roční spotřeba masa na jednoho člověka dosahovala 100 kg. Když si ale uvědomíme, že většina lidí si tolik masa dovolit nemohla, je jasné, že na hradech a tvrzích se masem nešetřilo.

Nejinak tomu bylo i na dvoře krále Jiřího z Poděbrad. Ten sídlil na Starém Městě pražském v Královském dvoře, který stál na místě dnešního Obecního domu. A co se běžně připravovalo k jídlu?

Vepřové, hovězí a drůbeží maso bylo k dispozici stále. Symbolem bohatství byla zvěřina, proto nesměla chybět, často se servírovali i bažanti a pávi, někdy veverky a lišky. Do módy postupně přicházela telata a jehňata.

Pečený pes v břiše selete

Velice populární bylo podávat tzv. vrstvené pečínky, některé z nich bychom asi dnes nepozřeli. Vždyť nebylo výjimkou do břicha selete zašít psa, který byl naplněný pro změnu králíkem, a pak vše pomalu péct na rožni.

Maso se dochucovalo kořením, a to i drahým exotickým, které si panstvo nechalo dovážet. Jako příloha se přikusoval chléb a jedla se sezónní zelenina. Velkou lahůdkou byly i uzené sýry nebo paví jatýrka.

Vládl od jídelního stolu

Jídlo se zapíjelo vínem a pivem, oba alkoholické nápoje doslova tekly proudem a případná opilost se nijak neřešila.

Není divu, že Jiří z Poděbrad měl se na konci života zdravotní problémy se žlučníkem a špatně mu fungovaly i ledviny. Téměř se nemohl hýbat, sluhové ho museli přenášet z místa na místo a do kočáru. Do poslední chvíle však úřadoval – zřejmě od jídelního stolu.

Náš tip: Telecí medailonky s kaparovou omáčkou podle našeho videoreceptu by rozhodně ocenil i mlsný královský jazýček Jiřího z Poděbrad.

Zdroje informací:

eurozpravy.cz: Co se vařilo a jedlo na středověkých hradech? Tehdejší menu vás zřejmě překvapí

dotyk.cz: Nejpodivnější král na českém trůně: Jiřík z Poděbrad byl tak tlustý, že nechodil

hrady.cz: Trápily naše předky kilogramy navíc nebo jde o novodobý fenomén?