Co víme o kapustě

Kapusta byla vypěstována zřejmě z brukve zelné. Z té byly ale vypěstovány zároveň i jiné druhy košťálové zeleniny.
První pěstování kapusty se přiřazuje Středozemí. Egypťané už pěstovali jednoduché kapusty. Pěstování se dále vyvíjelo a v 16. století byly druhy poměrně ustálené. Tvary kapusty se podobaly zhruba těm dnešním. Kapusta listová lze také nazývat zelím listovým. Je zde vidět příbuznost kapusty listové se zelím. U této kapusty vlastně vyrůstají listy na dlouhém košťálu. Listy jsou potaženy jakýmsi voskovým povlakem. V současné době se šlechtitelé stále zabývají pěstováním nových kultivarů, jak raných, mezidobých nebo pozdních.
Pěstování a použití této kapusty v kuchyni je jednoduché a přesto se nezařadila na přední místo. Častěji se využívají její příbuzné druhy.

V naší kuchyni se stala oblíbenou kapusta kadeřavá neboli kadeřávek. Pěstovali jej také už v 16. století. Prý byl za časů Pliniových označován jako sabelické zelí jemné chuti. Kadeřávek má společné se zelím to, že může být také červený. Kadeřávek se nejvíce oblíben v západní Evropě a ve Skandinávii. Víte, že se dá pěstovat v nízké podobě, ale rovněž i ve vysoké ? Dokonce do výšky 3m.

Od 17. století byla po celé Evropě známá kapusta hlávková. U ní nelze přesně počátky jejího pěstování. Někteří odborníci se domnívají, že ji prvně pěstovali v Itálii.

Určitě mi dáte za pravdu, že nechutnější je kapusta růžičková. Kapustičky jsou vlastně malé hlavičky, které vyrůstají v paždí listů. Kolébkou růžičkové kapusty je Belgie. Přesněji v roce 1785 okolo Bruselu. Zpočátku byla pěstována pro svůj vzhled jako kuriózní. Říkalo se jí tisícihlavá kapusta nebo bruselská kapusta. Růžičková kapusta odolná zelenina, dobře se skladuje a dá se výborně zamrazit. Může však vydržet i na záhonu přes zimu.

Kapusta má detoxikační účinky, chrání naše tělo před nádorovým bujením a před rakovinou tlustého střeva. Snižuje pálení žáhy a také hladinu cholesterolu. Působí výborně proti zácpě a rakovině tlustého střeva. Doporučuje se zařadit růžičkovou kapustu do jídelníčku u lidí, kteří se léčí se štítnou žlázou. Kapusta obsahuje vitamín C, B, K, E, minerální látky – železo, vápník, draslík, síru, fosfor, selen. Nejvíce vitamínu C, bílkovin a aminokyselin je v kadeřavé kapustě.
V kuchyni se využívá nejčastěji růžičková kapusta jako příloha, do polévek nebo zapékaná se sýrem. Hlávková kapusta na závitky.