Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Soutěž MasterChef Česko sice skončila, ale příběhy jejích účastníků pokračují dál. Vzpomínáte si na energickou Petru Krajčinovič, která v jednom z dílů připravila fantastické bramboráky? Možná i ty byly jednou z příčin, proč Petra během kulinárního klání dost přibrala. Svůj osobní příběh začíná sdílet právě dnes. Necháme ji vyprávět…

Čára přes rozpočet

Když se mě před rokem kreativní producent MasterChefa na prvním castingu ptal, jestli jsem si jistá, že se dokážu vzdát svého stravovacího systému a vařit „normálně“, bez váhání jsem kývla ano. Pak ještě dodal, že natáčení je ohromný stres. Opět jsem byla přesvědčená, že mi nějaký „natáčeníčko“ vaření a zdravé stravování nerozhodí. Nepochybovala jsem, že to zvládnu, jsem přece nutriční terapeutka! Ó, jak jsem se mýlila…

Zpátky do minulosti aneb Můj příběh

S váhou jsem nikdy problémy nemívala, zato s určitým typem závislosti na jídle už od dětství ano. Když bylo u nás doma „dusno“, vlezla jsem si s pod peřinu s tyčinkou Mila. Už v osmi letech jsem vyvařovala a pořádala tematické gastro-party pro rodinu a kamarády. A samozřejmě jsem si pochutnávala, protože jídlo prostě miluji! Pak se není čemu divit, že jsem se jídlem od malička odměňovala a uklidňovala a těšila rodinu a přátele. A nakonec i mě nadváha - zhruba před deseti lety – doběhla. Stalo se to právě v životně složitém období. Jídlo se v té době pro mě stalo úlevným prostředkem. Tehdy jsem se poprvé setkala s definicí emočního hladu.

A zjistila jsem, že podobně jako já má nastavený vztah k jedení řada dalších žen a mužů. Ani sebelepší jídelníček a sportovní výkony vám nezaručí trvale stabilní váhu. Mně osobně vaření supluje meditaci a jezení funguje coby úžasná kompenzace smutku a komplikovaných situací. Příprava jídel a jejich následné „spásání“ mi přinášelo alespoň trochu radosti a klidu v průběhu bolestivých a složitých let. Tahle „terapie jídlem“ se ale pochopitelně odrážela na mé postavě. Až tak, že ručička váhy jednoho dne ukázala celých 105 kg… Možná to sami znáte.

Co je to emoční hlad

Emoční hlad je reakce na zátěžovou situaci. Jsme ve stresu, rozvádíme se, umírá nám blízký člověk, vyhodili nás z práce… a nutně a rychle se potřebujeme uklidnit. Jídlo se v tu chvíli stává úlevným prostředkem.

Emoční hlad přichází nejen s nepříjemnými situacemi, ale i se špatnou zkušeností, která se opakuje – manžel si mě nevšímá, potřebuji čokoládu; šéf je na mě hrubý, jdu sníst kelímek campingu a dva rohlíky. A tak bych mohla pokračovat dál, ale jistě už víte, co tím myslím.

Emoční hlad se většinou váže ke konkrétním potravinám. Touha se týká určitého typu jídla, které máme rádi. Nejčastěji je to právě čokoláda a jí podobné potraviny s vysokým obsahem tuků a cukrů a tzv. junk food –levné, rychlé stravování. U emočního hladu máme pocit, že si potřebujeme dát přesně to „svoje jídlo“, žádné jiné. V případě, že pozřeme něco jiného, třeba mrkev, tak nás to neuspokojí. Pořád budeme myslet na to „naše“.

Jenže emoční hlad je cestou do tučných pekel. V okamžiku jedení je nám sice dobře, ale pak přijdou výčitky, a pokud se situace opakuje, začneme nabírat kila. Jaká je z toho začarovaného kruhu cesta ven? Ta nejtěžší: nejdříve musíme vyřešit stresovou situaci a pak se musíme naučit odměňovat sebe sama něčím jiným než jídlem.

V době, kdy mi umíral otec a řešila jsem partnerské problémy, dostala se moje váha na již výše zmíněných 105 kg. Jedením jsem tehdy kompenzovala smutek, strach a stres. Jakmile se můj život začal dostávat zase do normálních kolejí, uviděla jsem se jednoho dne na fotce. A to byla taková facka, že jsem si řekla dost! Začala jsem se zajímat o jídlo více, objevila jsem metodu metabolické a hormonální rovnováhy v těle a začala jsem to všechno studovat a na sobě praktikovat. Zhubla jsem 23 kg a správné stravování se mi stalo zábavou i prací. Takže jsem loni do MasterChefa nastupovala už jako nutriční terapeut a kouč. Jenže soutěž mě hodila pěkně na začátek…

Stres nad talíři

Z televizních obrazovek to možná vypadá jako jedna velká legrace, ale pro nás, účastníky soutěže, to byl extrémní stres a zátěž. Když k tomu přidáte dietně špatně nakombinovaná jídla, vážnou nemoc v rodině a nedostatek spánku, i výživová terapeutka se může „utnout“. Zkrátka, přes všechno, co jsem o stravě už věděla, jsem se loni opět vezla na vlně emočního hladu. A během roku bylo 10 kg nahoře.

Když jsem se viděla na obrazovce v pořadu a v titulku stálo „Petra – kouč a nutriční terapeut“, propadala jsem se studem. Ostatně taky mi to dali někteří diváci pěkně „sežrat“. Jenže já jsem si musela sníst, co jsem navařila. A tak jsem vloni na jaře vařila, pekla, blanšírovala, míchala a non stop něco ochutnávala. Do toho, aby toho nebylo málo, zasáhla vážná nemoc v rodině. A já zase pěkně kynula…

Jakmile natáčení skončilo a situace se opět zklidnila, zjistila jsem, že mám opět parádně rozladěný organismus. Po roce vaření s máslem, cukrem a bílou moukou jsem si na tohle nechvalně známé trio vytvořila opětovnou závislost.

Jelikož jsem ale přesvědčená, že vše začíná v hlavě, i já, byť už jsem ve výživě profík, tak jsem potřebovala „nakopnout“ sama sebe. Vzpomenout si, kdo jsem byla na začátku roku 2022. Zopakovat si nutriční abecedu a vrátit se k pohybu. A to se teď děje. Pomalu se vracím k tomu, co mi dává smysl a vy můžete mou cestu sledovat tady na Topreceptech.

Ráda vás nechám nahlédnout pod pokličku mé „znovuobjevené“ správné kuchyně i toho, jak vařím a co jím, když chci ve svých 53 letech zase vypadat dobře. Třeba vás moje cesta bude inspirovat, třeba vám budu moci i v ledasčem poradit, jsem tady od toho a udělám to ráda. Pro sebe i pro vás.

A už dnes tedy nabízím jednoduchý rychlý recept kuřecí fajitas, abyste viděli, že dieta nemusí, a ani nesmí, být žádné chuťové utrpení.

Na kuřecí fajitas v žitné tortille potřebujete: 2 porce kuřete (použila jsem pečené obrané z předchozího dne), lžíci chilli drceného a naloženého v oleji (může použít i menší množství i sušeného chilli), ½ plechovky rajčat, červenou cibuli, 3 stroužky česneku, lžičku drceného kmínu, lžíci sušeného koriandru nebo hrst čerstvého, sůl a pepř a několik listů ledového salátu na podávání.

Na domácí 4 tortilly: 250 g celozrnné chlebové žitné mouky, 100 ml vody, 4 lžíce olivového oleje a sůl.

Postup: Kuře natrhejte na kousky a cibuli nakrájejte na měsíčky, opečte cibuli na lžíci chilli s olejem (nebo na běžném oleji), přidejte česnek na plátky, maso a koření a vše propečte společně. Přidejte rajčata a pár minut duste pod pokličkou.

Těsto na tortilly připravte smícháním mouky s dalšími ingrediencemi a na dvě hodinky jej uložte odpočinout do lednice. Poté oddělte ¼ těsta - zbytek můžete mít 3 – 4 dny v lednici, vyválejte do velikosti pánve na dobře pomoučené ploše a nasucho opečte. Do tortilly vložte ledový salát, masovou náplň a přehněte ji napůl. 

..........................

V našem novém seriálu se s vámi, našimi čtenáři, Petra Krajčinovič, zkušená nutriční terapeutka a koučka, která má vlastní výživový program Fit and fresh a napsala i stejnojmennou kuchařku, podělí o to, jaká jsou úskalí jejího hubnutí a hlavně ukáže, jak trable s váhou řešit. Budete mít možnost online sledovat Petřinu cestu za štíhlejší postavou. Třeba si najdete inspiraci i pro sebe.

Petru na fotkách si můžete prohlédnout v naší galerii: 

Fotogalerie - Petra Krajčinovič

Ukázat 6 fotografií

Recepty k tomuto článku

Komentáře

Kookina Kookina

21. 3. 2023 10:02

Jj je hezký jak si to ti špekové umí hezky obhájit a pojmenovat :-D prostě žra.la no.

Přidat komentář

Mohlo by vás zajímat

Marie

Náhodný recept Zobrazit více

Nejnovější recepty Více