10 nejlepších postních jídel: Připravte si pučálku, jahelník, škubánky nebo grenadýrmarš!

Bez masa i bez legrace?

Jak uvádí server Vira.cz, Popeleční středou vstupují věřící do čtyřicetidenního postního období, které je přípravou na oslavu Velikonoc, největšího křesťanského svátku. Datum Popeleční středy je stejně jako datum Velikonoc pohyblivé, ale z časového hlediska připadá vždy na 46. den před Velikonoční nedělí. Letos to vychází na 2. března. Od tohoto dne až do Velikonoc by křesťané měli držet půst. V dřívějších dobách bylo postní období ve znamení zřeknutí se masa, hlavně teplokrevných živočichů, ryby byly povoleny.

Dnes je půst chápan trochu obšírněji. Postem zdaleka není myšleno jen odepření si jídla, ale čehokoliv, co je v našem životě postradatelné, zbytečné nebo překážející. Kdo se rozhodně držet půst, mohl být například zdrženlivější v jídle, pití alkoholu, kávy, v kouření, sledování televize nebo v nakupování. Nejpřísnějšími postními dny by pak měly být všechny pátky a zejména konec postního období, Velký pátek. Jak přesně kdo půst pojme, a zda vůbec, to je na rozhodnutí každého z nás. My vám dnes nabízíme inspiraci v podobě receptů na klasická staročeská skromná jídla. Připomeňte si s námi, jak žili a jedli naši předkové…

Ve znamení luštěnin

Stejně jako je s Vánoci spjat houbový Kuba, je s postním obdobím spjat naklíčený a opražený hrách neboli pučálka. Tohle jídlo se podle knihy V babiččině kuchyni od Tří králů do Vánoc tradičně připravovalo na první postní neděli, které se říkalo Černá, nebo taky Prázdná či právě Pučálka. Mezi další oblíbená staročeská jídla patří Kočičí tanec, neboli pokrm z osmažené cibule, krup a čočky. A pokud jste spíš než na hrách a čočku na fazole, dejte si polévku fazolačku, třeba v úpravě s hlívou!

Dobrá kaše, to je naše!

Kaše z obilovin, luštěnin, brambor či zeleniny bývaly odjakživa součástí našeho jídelníčku. Právě obilné kaše naši předkové jídávali zejména v zimě, protože je dobře nasytily a ještě zahřály. Typickými surovinami pro přípravu kaší bývaly pohanka, oves, jáhly, ale i pšenice, hrách, čočka nebo rýže. Příprava kaší bývala a pořád je velmi snadná. Zkrátka se zvolí nějaké tekutina, typicky voda, mléko, vývar nebo cokoliv jiného, a v té se daná surovina uvaří, až rozvaří. U kaše totiž nevadí, když hlavní surovina není na skus, naopak, je to žádoucí, pokud vám to tak chutná. Máte-li kaše rádi, zavzpomínejte s námi dnes na ty „nejklasičtější“.

Kobzole a nudle  

Ano, v moravském nářečí jsou brambory „kobzole“ a nudle říkáme občas všichni místo správného názvu těstoviny. Ostatně, vzpomeňme na nudle s tvarohem nebo nudle s mákem, či se strouhankou! Každopádně, právě brambory a těstoviny patřily a patří mezi nejlevnější suroviny a ještě jsou neskutečně variabilní a můžete z nich připravit doslova stovky jídel. Do postní doby jsou tyhle suroviny jak o stvořené. Tak co si vyberete?

Sladká tečka

Pokud pořád zůstaneme u postních jídel a budeme si chtít třeba v neděli trochu zamlsat, můžeme to zkusit opět hezky staročesky. Nákypy všech možných chutí se objevovaly už ve starých kuchařkách. Není to tedy nic nového. Mezi všemi ale asi vévodil jeden, a tím byly jahelník. Jáhly jsou přirozeně bezlepková obilovina, která vzniká odstraněním nestravitelné slupky prosa. Podle knihy Bioabecedář autorky Hanky Zemanové bylo proso součástí jídelníčku už u Slovanů. Ti z něj vařívali kaše, placky a polévky a z loupaného prosa, tedy jáhel, zase dělali pivo a kořalku. Jak uvádí web Vím, co jím, jáhly mají vysokou výživovou hodnotu: vynikají zejména obsahem železa, hořčíku, fosforu a manganu, bohaté jsou rovněž na vitaminy skupiny B a pyšnit se mohou i velkým množstvím vlákniny. Takže pokud si z nich připravíte zapečený jahelník, určitě prospějete svému zdraví.

Zdroje informací:

Web Víra.cz: Popeleční středa  
Web Vím, co jím: Je libo jáhly nebo pohanku? 
kniha V babiččině kuchyni od Tří králů do Vánoc
kniha Bioabecedář