Anežka Česká: „Princezna chudých“ žila skromně, jedla většinou jen placky nebo chleba s cibulí a zemřela hladem

Sňatková diplomacie nevyšla

Dcery středověkých vládců neměly jednoduchý život. Většinou se stávaly předmětem sňatkové politiky svých otců a mužských sourozenců. Nejinak tomu bylo i v případě českých Přemyslovců. V době jejich největší slávy a rozmachu na přelomu 12. a 13. století byla do tehdy běžné „sňatkové“ diplomacie několikrát zapojena i Anežka, dcera Přemysla Otakara I.

Když nakonec ze svateb z různých důvodů sešlo, Anežce to nijak nevadilo. Chytrá, inteligentní a na svou dobu neobvykle vzdělaná mladá dáma, které se také říkalo „princezna chudých“, se rozhodla pro duchovní život a vstoupila do kláštera.

V té době už byl její otec po smrti a bratr Václav I., s kterým měla hezký vztah, jí do života nemluvil. Naopak ji podporoval a pomohl jí roku 1232 se založením špitálu na Starém Městě v Praze.

Řeholnice žily z darů

Jak se žilo v klášteře? Jednoduše řečeno: chudě a skromně. Nezáleželo moc na tom, o jaký klášter šlo. Několik hodin denně se jeptišky věnovaly modlitbám.

Hlavní činností na Františku pak byla charita a péče o nemocné. Kláštery tehdy neměly žádné kuchaře nebo kuchařky. Řeholnice si vařily samy. A protože byly odkázány na dary (v případě kláštera na Františku pomáhal Václav I. a později i jeho syn Přemysl Otakar II.), odpovídala tomu i skladba jejich jídelníčku.

Placky a kaše

Většinou šlo o jedno či dvě jídla denně, maso se nepodávalo, většinou se konzumovaly placky z obilí nebo kaše stejně jako u chudých lidí. Kaše mohly být z drceného prosa, ječmene, ovsa nebo pohanky a vody, výjimečně mléka. Na jídelníčku byly i luštěniny.

Řeholnice zpravidla ještě dostávaly navíc příděl chleba. Sezónní zelenina nebo ovoce byly občas také k dispozici. Jeptišky přísně dodržovaly dny půstu, to ale bylo na talíři někdy dokonce i rybí maso.

Anežka také prosazovala, aby se v klášterech jedlo jen jednou denně. To papež Řehoř IX. povolil s tím, že v neděli a ve sváteční dny se mohlo jíst dvakrát denně. O Anežce se například traduje, že často jedla jen chleba s cibulí nebo s jinou zeleninou a zapíjela ho vodou, výjimečně vínem.

Umřela zřejmě na podvýživu

Anežka byla na sebe a své řeholnice tak přísná, že požádala papeže o tzv. privilegium chudoby, klášter tak nesměl přijímat žádné dary. Přesto zřejmě její synovec Přemysl Otakar II. klášterní kuchyni dotoval. Po jeho smrti v roce 1278 v českých zemích nastal hladomor. Od té doby klášter strádal a sama Anežka zemřela v roce 1282 hladem a vyčerpáním. Bylo jí jednasedmdesát let.

Náš tip: Pokud chcete připravit jednoduché bezmasé jídlo jako v klášteře, vyzkoušejte například zelné chlebové placky podle našeho videoreceptu.

Zdroje informací:

curiavitkov.cz: Čas jídla: Stravování ve středověku

ukforum.cz: Svatá Anežka: Od pečující princezny až k symbolu svobody

dotyk.cz: Jak žily ženy ve středověkých klášterech: Disciplína přísná a tresty tvrdé!