Historie piva: Vařili je mniši a bylo tak husté, že se jedlo lžící! Co ještě nevíte o našem národním nápoji?
19. 7. 2022 Historie a zajímavosti
Pivo je jedním z nejstarších alkoholických nápojů. Ve střední Evropě jsou nápoje podobné pivu doloženy již ve 3. tisíciletí před naším letopočtem. Jako každodenní nápoj se rozšířil i proto, že suroviny pro jeho výrobu byly široce dostupné.
Rodný list má z Mezopotámie
Pivo přitom vůbec není český nebo snad evropský nápoj. Nejstarší důkazy o jeho konzumaci pocházejí z Mezopotámie 4. tisíciletí před naším letopočtem. Archeologové tam objevili pozůstatky velkých pivovarů. Šlo o fermentovaný nápoj na bázi ječmene, který se ochucoval například datlovým sirupem, nenašly se ale žádné důkazy o používání chmele.
Ve starém Egyptě bylo pivo velmi populární, konzumovalo se prakticky denně a docela ve velkém množství. Nezbytností bylo pro dělníky, kteří stavěli pyramidy v Gize. Ani Egypťané neznali chmel a základem výroby piva byl ječmen. Pivo popíjeli i staří Řekové a Římané, kteří však dali přednost vínu, protože ve Středomoří se dařilo vinné révě.
Mohlo by vás zajímat
Evropské počátky
Kvašené nápoje, které se vařily z obilovin a kořenily nejrůznějšími přísadami, byly v západní a střední Evropě rozšířené již v době kamenné. V 3. tisíciletí před naším letopočtem se pivo popíjelo například na území dnešního severního Německa a na jihu Dánska – na Jutském poloostrově.
Nápoj podobný pivu se na našem území rozšířil s příchodem Slovanů, kteří se tu objevili už v 6. století. A Slované také přinesli zásadní novinku – vařili pivo chmelené. Chmel, tedy jedna z nejdůležitějších surovin při výrobě piva, se na našem území pěstoval zřejmě už v 9. století. První písemné prameny o pěstování chmele jsou až z 11. století.
Mniši vařili pivo až moc rádi
První nejstarší pivovar v Čechách byl v Břevnovském klášteře už koncem 10. století. Mnichům se vaření piva tak zalíbilo, že se mu věnovali víc než své práci. To údajně rozčílilo biskupa Vojtěcha, který jim vaření piva zakázal.
Pivo si postupně získalo své příznivce v řadách šlechty i prostých lidí. První „pivní legislativa“ je známá z dob panování Václava II., který ve 13. století zavedl právo várečné. Právo vařit pivo bylo uděleno domům uvnitř městských hradeb – nevztahovalo se na majitele, ale na dům.
Mohlo by vás zajímat
Pivo, nebo kaše?
Protože pivo ve středověku se konzumovalo nefiltrované, bylo mnohem hustší, než jak ho známe dnes. Současní milovníci tohoto nápije by asi byli překvapeni, kdyby jim místo lahodného moku s bílou pěnovou čepicí v hospodě přinesli trochu zkvašenou kaši v misce, kterou by museli vyjídat lžicí! Na zdraví by si tak asi nepřiťukli. A ještě jedna zajímavost: jazykovědci se přiklánějí k názoru, že právě odtud pochází slovo „ožralý“, jež má základ ve slově „žrát“.
Ve 14. a 15. století bohatí měšťané zakládali společné městské pivovary. Proslulé byly ležáky z okolí Rakovníka, Žatce i Turnova, tedy především z míst, kde se pěstoval kvalitní chmel.
Postupně se také zaměřila pozornost na kvalitu a trvanlivost piva. Na to existovaly různé více či méně fungující návody. Aby pivo déle vydrželo, doporučovalo se například do sudů přidávat několik kapek hřebíčkového oleje nebo špikanadrového (starší název pro levanduli), ale také svěcenou vodu nebo blín (léčivá rostlina obsahují jedovaté látky).
Pivovarnictví je věda!
Proměna pivovarnictví v cílevědomou výrobní činnost přišla koncem 18. století a stojí za ní sládek František Ondřej Poupě. Brněnský rodák měl jasno. „Žito na chleba, pšenici na koláče, oves pro koně, ječmen pro pivo.“
Poupě, který pracoval jako sládek postupně v několika pivovarech, např. Štěkeň, Tachov či Slané, prosazoval vědecký přístup vaření piva – pivo se má vařit jen z vody, sladu a chmele a žádné další přísady do něj nepatří. Začátkem 19. století pak v Brně založil pivovarskou školu, první svého druhu v Evropě.
Největší rozmach českého pivovarnictví nastal od poloviny 19. století. 20 století, hlavně jeho druhá polovina, bylo ve znamení slučování pivovarů a centralizace výroby.
V poslední době se do pivní kultury zapsaly regionální nebo řemeslné pivovary, díky nimž se obohacuje a rozšiřuje nabídka piv.
Zdroje informací:
kniha Miroslav Janota a Karel Linhart: Řemesla našich předků
asor.org: Potent Potables of the Past: Beer and Brewing in Mesopotamia
beerweb.cz: Historie piva v Čechách
publikace Měšťanský pivovar v Poličce
Témata
Recepty k tomuto článku
Mohlo by vás zajímat
Související obsah
Jak udělat černého kubu? Základem jsou dvě suroviny
Jednoduché výživné jídlo U Litomyšli se tradiční pokrm nazýval krupková nadívanina s houbami, u Poděbrad ševcovský jahelník. U Tábora se k němu… Číst více
16 tipů na štědrovečerní menu: Co se tradičně podává k slavnostní večeři
Menu na Štědrý den je tradičně dané. Doba půstu se v současnosti příliš nedodržuje, ale klasické pokrmy se připravují dodnes. Provedeme vás… Číst více
Pečeme s Ivou: Dokonalé máslové mini štoly můžou být skvělým jedlým dárkem
Chcete na Vánoce upéct něco tradičního, ale… Číst více
Pečeme s Ivou: Mini trdelníky zvládnete doma a jeden vás vyjde na pouhé dvě koruny!
Pečete rádi? Já taky. V minulém díle jsem vám… Číst více
Sedm tradičních vánočních jídel na českém stole: Jejich historie často sahá do dávných časů
V každé rodině jsou osvědčené a oblíbené recepty a jídla, základ je ale velmi podobný a my si nyní připomeneme, co za pokrmy se u nás objevuje… Číst více
Nasolit rybu, aby byla tak akorát, to vyžaduje trochu zkušeností, ale s našimi radami to zvládne i začátečník
Máte před sebou připravené porce kapra a potřebujete je připravit na obalování? Nejlepší je rybu připravit den před obalováním, aby sůl správně rybou… Číst více
Místo kapra vinná klobása: Jak se tato uzenina dostala na náš štědrovečerní stůl?
Půst dnes na Štědrý den drží jen málokdo a pro… Číst více
Sváteční delikatesa? Dejte si šneky! Třeba podle receptu M. D. Rettigové
Šneky většinou považujeme za tradiční… Číst více
Pečeme s Ivou: Upečte si skvělou nadýchanou vánočku podle receptu, který nezklame!
V mém prvním díle jsme se věnovali mini štoličkám… Číst více
Naporcovat kapra můžete více způsoby. Vyberte si ten, který vám bude nejlépe vyhovovat. Poradíme, jak na to
Kapra nám prodavači nejen zabijí a vykuchají, ale také podle přání zbaví šupin, nebo z něj přímo stáhnou kůži, odstraní žábry z hlavy, a pokud mají… Číst více
Přečtěte si Zobrazit více
Byliny v kuchyni: Levandule provoní bábovku, naložené maso i salát. A ještě vám zvedne náladu!
Pivo místo zubní pasty? 8 málo známých faktů o českém národním nápoji
Jídelníček stavitelů egyptských pyramid: Místo mzdy dostávali denně 5 korbelů piva, chleba a cibuli
Náhodný recept Zobrazit více
Nejnovější recepty Více
Soufflé buchta
Přidáno před 38 minutami
Kefírová rychlovka
Přidáno před 11 hodinami
Věnečky výborné
Přidáno před 14 hodinami
Nadýchané a měkoučké loupáky
Přidáno před 16 hodinami
Kuřecí játra na víně a rozmarýnu
Přidáno před 16 hodinami
Salát s masem a sýrem
Přidáno před 17 hodinami
Přečtěte si Zobrazit více
10 snídaní slavných: Královna Alžběta I. si dávala černé pivo, Einstein smažená vejce a Mozart kapouna!
Místo ležáků frčí ejly. Proč jsou svrchně kvašená piva v poslední době tak oblíbená?
Jak vypadal středověký jídelníček: Chlebová polévka, sladké kaše z prosa a placky, které ničily zuby