Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Místo ležáků frčí ejly. Proč jsou svrchně kvašená piva v poslední době tak oblíbená?
Zdroj: Freepik, wavebreakmedia_micro

Na poctivý ležák u nás stále většina českých milovníků piva nedá dopustit, v poslední době se ale dostávají do módy piva typu „ale“ neboli podle výslovnosti ejl. Seženete je v každém moderním bistru a nejvíc se na ně specializují mini pivovary. I když svými ejly se čím dál tím víc chlubí i pivovary velké.

Piva z řemeslných pivovarů

Pivní styl „ale“ není žádnou novinkou, původ těchto piv totiž sahá až do středověku, těch novodobých do 19.století, a v Anglii nebo v Americe se pijí úplně běžně. U nás se ale v posledních letech staly opravdu módní záležitostí, hlavně u mladších generací. Za vzrůstající oblibou těchto piv stojí specifická chuť, hodně se lišící od klasického českého ležáku, ale i různé mini a řemeslné pivovary, které u nás v poslední době rostou jako houby po dešti a nějaký malý pivovárek najdete i v kdejakém městečku či vesnici.

Od velkých pivovarů se odlišují jiným způsobem vaření piva, tzv. řemeslným, na rozdíl od toho průmyslového. Vrací se totiž k původním pivním stylům a při výrobě používají kvalitní suroviny a dodržují tradiční, neošizené postupy. I když i malé pivovary vyrábějí ležáky, většinou se specializují právě na piva s názvy APA či IPA.

Ejly kvasí rychle

Pod těmito záhadnými zkratkami se ukrývají právě piva pivního typu „ale“ (ejl). Na rozdíl od u nás běžnějších spodně kvašených piv, ve světě souhrnně označovaných jako lager, mezi něž kromě českého ležáku patří i spodně kvašená piva s nižší či naopak vyšší stupňovitostí (výčepní či speciální), jsou ejly svrchně kvašené. Liší se nejen jiným způsobem výroby, ale i jinými surovinami používanými při vaření těchto piv. Hlavní rozdíl mezi ejly a ležáky, ale i českou desítkou je v tom, že ejly kvasí rychleji při vyšších teplotách, zatímco ležáky kvasí pomalu při nízkých teplotách. I to je důvod, proč je s takovou oblibou vyrábějí v malých pivovarech. Navíc je ejly snazší uvařit a je tam nižší riziko, že se něco pokazí. Český zákazník je na chuť ležáku náročný a hned rozpozná dobrý ležák od špatného.

Od pšeničných piv k ejlům

Název „ale“ pochází z angličtiny a původně se tak označovaly nápoje bez obsahu chmelu, které se odlišovaly od nápojů s chmelem zvaných beer. Později se ale do ejlů začal chmel přidávat. Právě chmel totiž dodává pivu hořkost, neutralizuje sladkost sladu a hlavně působí jako konzervant. Piva typu ejl byla vždy populární v anglicky mluvících zemích a také v Belgii. I v českých zemích se původně svrchně kvašená piva vyráběla. Se vzrůstající oblibou a s rozmachem průmyslové výroby ležáků v 19. století se na ně ovšem postupně zapomínalo. Vrátila se až před pár desítkami let, kdy se u nás objevila první svrchně kvašená pšeničná piva, která nyní z hlediska popularity nahrazují ejly.

IPA, APA nebo NEIPA

Svrchně kvašených piv existuje několik druhů, mohou být světlá, červená, hnědá a černá. Nejčastěji se ale setkáte s pivy IPA (Indian Pale Ale), případně APA (American Pale Ale). V Anglii ale s oblibou popíjejí třeba i English Pale Ale, v Belgii zase Belgian Pale Ale, v Irsku třeba Irish Red Ale a v Americe zase New England Indian Pale Ale či American Amber Ale. A právě do vaření některých těchto piv se pouští i české pivovary. Nejznámější z nich je však stále IPA.

Piva stylu Pale Ale jsou vždy světlá, Pale ostatně znamená světlý nebo bledý. I když se v názvu IPA objevuje i slovo Indian, z Indie nepocházejí, i když souvislost s ní mají. Říká se, že v dobách, kdy byla Indie pod nadvládou Velké Británie, Britové řešili, jak dopravit pivo na lodíchdo Indie. Většinou bylo po dlouhém pobytu na lodi příliš kyselé a nepitelné. Proto do něj začali přidávat více chmele, který právě pivu IPA dodává charakteristickou hořkost.

Ejly chutnají lehce nakysle i hořce zároveň

Ejly jsou ovšem populární i pro svou výjimečnou chuť. Když se poprvé napijete, ucítíte příjemnou ovocnou chuť, která pak přechází ve výraznou hořkost po chmelu. Na rozdíl od ležáků, do nichž se přidávají klasické české odrůdy chmele, do ejlů se obvykle používají exotické chmele z Ameriky, Austrálie, Zélandu, přičemž použitím různých chmelů se docílí různých chutí. Na chuť má vliv i jiný typ kvasinek, díky nimž jsou svrchně kvašená piva sladší oproti plzeňskému ležáku nebo české desítce. Navíc obvykle obsahují i vyšší množství alkoholu.

Ejly vynikají většinou specifickými ovocnými chutěmi, ucítíte v nich i koření, jsou lehce nakyslá a jejich chuť je pokaždé jiná. Chutnají tak často i nepivařům, kteří ocení právě jejich ovocnou sladší chuť a také květinový či citrusový podtón ve vůni i chuti. A i když se nedají tak úplně pít na žízeň a ve větším množství jako ležáky, ale spíše na chuť, najdou si i příznivce z řad milovníků klasického českého piva.

Zdroje informací: 
Jackson, M.: Encyklopedie piva
Tapvillesocial.com
Theguardian.com
Renegadebrewing.com

Témata: pivo, pivovary

Recepty k tomuto článku

Komentáře

Ke článku nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář

Přidat komentář


Naše edice

Zvýhodněné balíčky

Koupit

Marie