Libeček lékařský je ideální rostlinou do každé zahrádky. Pěstování je snadné

Libeček lékařský je rostlina, která má své místo v každé zahrádce. Příjemně aromatické listy se v kuchyni uplatí v čerstvém stavu od jara do podzimu, přes zimu využijeme listy sušené nebo mražené. Libeček někdy nazýváme rostlinné "maggi", chutná totiž naprosto fantasticky.

Jak už lidový název napovídá, libeček používáme především do polévek. Hodí se hlavně do těch vydatných - zeleninových, luštěninových a bramborových, ale své místo má i v masových vývarech. Listy libečku jsou výborné na dochucení omáček a masových jídel, přidáváme je do zapékaných pokrmů, osvědčily se na dochucení karbanátků a bramborových jídel. Skvělou chuť dají např. bramborové kaši a na jaře je můžeme dát do velikonoční hlavičky. Uchovat je můžeme ve formě pesta (podobně jako medvědí česnek), mražené i sušené.

Libečková omáčka

Recept ještě nebyl hodnocen 4,7

Petula.

Libečkové "maggi" - polévkové ochucovadlo II.

Recept ještě nebyl hodnocen 4,8

1974andrea 20 min

Libečkové pesto

Recept ještě nebyl hodnocen 4,8

petram 15 min

Jak pěstovat libeček

Pěstování libečku je snadné a vzhledem k užitku, který rostlina přináší, vyplatí se pro ni najít místo.

Libeček lékařský dobře roste na slunci i v polostínu. Vyhovuje mu sice vlhčí, ale nepřemokřené stanoviště.
Nové rostliny snadno získáme dělením starších trsů, a to na jaře nebo na podzim. Mladé rostliny si také můžeme koupit.
Libeček se postupně rozrůstá a v dobrých podmínkách vytváří mohutné rostliny, vysoké i dva metry.
Je vytrvalý a mrazuvzdorný, jeho pěstování je nenáročné. Na jednom místě libeček můžeme nechat celou řadu let.
Na jaře vzrostlé rostliny očistíme od loňských rostlinných zbytků, jejich okolí nakypříme, odplevelíme a přihnojíme.
Rostliny podle potřeby zaléváme a jejich okolí udržujeme bez plevelů, při okopávání postupujeme opatrně, abychom nepoškodili kořeny.
Listy libečku lze sklízet již v prvním roce po výsadbě. Nejchutnější jsou brzy na jaře, dokud jsou krásně svěží. K použití v kuchyni se ale hodí po celou sezónu, až do podzimu.
K uložení (ve formě pesta, k mražení a sušení) jsou výtečné především kvalitní jarní listy.
V průběhu léta rostlina začne vybíhat do květu - pokud z ní nechceme získat semena, raději výhon s květem vylomíme, aby se rostlina zbytečně nevysilovala.
Semena lze použít k rozmnožování, v tom případě je vyséváme hned po sklizni. Rostliny předpěstujeme buď v truhlíku nebo v pařeništi či skleníku. Semínka vyklíčí asi za tři týdny. Malé rostlinky vysazujeme na určené místo až v následujícím roce. Postup je zdlouhavý a ne vždy úspěšný - snazší je rozmnožování pomocí odkopků.
Kromě listů lze používat také kořeny starších rostlin (nejméně dvouletých).

Zapečené libečkové brambory s jogurtem

Recept ještě nebyl hodnocen 5,0

mika59

Libečková polévka

Recept ještě nebyl hodnocen 5,0

mika59 40 min

Krkonošská libečková česnečka - opiška

Recept ještě nebyl hodnocen 4,9

mika59

Nico Vermeulen ve své Encyklopedii bylin a koření uvádí: "Čaj ze semen, listů, ale především ze sušeného kořene působí močopudně a podporuje pocení, usnadňuje revmatické potíže a podporuje bezproblémové močení. Libeček vzbuzuje chuť k jídlu, stimuluje zažívání a je účinný proti plynatosti. Těhotné ženy by tuto bylinu raději neměly používat."