Kulajda jako z Prostřena: Víte, jak ji uvařit, aby byla dokonalá? Pomůže malý trik s dochucením!

Kyselá díky octu

Kulajda je jednou z nejoblíbenějších staročeských polévek. Vaří se převážně v hlavní houbařské sezoně, klidně ji ale můžete udělat kdykoliv během roku z hub sušených, mražených nebo i nakládaných. Tato polévka je opravdu sytá, je v ní spousta brambor, smetany a navíc je zahuštěná jíškou. Přesto je její chuť poměrně svěží díky octu, který ji dodává typickou kyselou chuť. Tu má kulajda společnou s další výbornou houbovou polévkou kyselem. Občas je s kyselem i zaměňována, to je ovšem nakyslé díky chlebovému kvásku.

Pořádně zahuštěná

Zatímco kyselo pochází  oblast Krkonoš a Podkrkonoší, kulajda je typickou jihočeskou polévkou. Zřejmě v trochu skromnější podobě (bez smetany a občas i bez hub) si na ní pochutnávali šumavští horalové, kterým dodávala sílu na náročnou práci v lese. Polévka je zajímavá už svým trochu neobvyklým názvem. Teorií o jeho vzniku je hned několik. Ta první uvedená  na stránkách časopisu Naše řeč říká, že název zřejmě vznikl z nářečních slov zakulat nebo zakudlit, která znamenají zahustit polévku moukou. Toto slovo patrně vzniklo obměnou původního zakvedlat, zakverlat odvozeného z německého quirlen, tj. kvedlat. Občas se můžete setkat i s podobnými názvy založenými na stejném základu, a sice kudlavka či kulimajda. Vzhledem k tomu, že polévka je zahuštěna opravdu vydatně, je tento původ zřejmě nejpravděpodobnější. O trochu poutavější je úvaha zmíněná ve stejném článku, podle níž jde o zkomoleninu jména tehdy populární jihočeské lidové kuchařky paní Adelajdy Kuhové, která žila na Šumavě v první polovině 19. století. Protože byla původem Němka, říkalo se jí Kuh Adelajde a z toho pak zkrácením vznikla nám známá kulajda.

Nejlepší je s kyselými houbičkami

Kulajda se stejně jako další staročeské polévky chudých skládá jen z pár nejobyčejnějších surovin. Kromě hub, brambor a cibule je to mouka na zahuštění, mléko na zjemnění a kmín, pepř, nové koření, bobkový list  a hlavně kopr na dochucení. Kyselost ji pak dodává ocet nebo kysaná smetana, pokud byste chtěli mít polévku ještě lahodnější a vydatnější, volí se místo mléka klasická tučná smetana na vaření, případně i na šlehání. K dokonalé chuti přispěje i máslo, na němž můžete podusit cibulku do základu.

Kulajda je nejlepší z čerstvého kopru, klidně ale můžete použít i nakládaný, aspoň pak nemusíte dochucovat tolik octem. Brambory se rovnou vaří v polévce, ale můžete je i uvařit předem ve slupce, případně je upéct a pak je jen dát naříznuté na talíř a přelít uvařenou polévkou. Pokud používáte sušené houby, chuti prospěje, když kulajdu uvaříte z vody, v níž se máčely houby. Místo klasických hříbků, kterou jsou v kulajdě samozřejmě nejlepší, lze mimo sezonu použít třeba i hlívu.

Víte, jaký trik ale používají někteří šéfkuchaři? Dávají do polévky houbičky naložené v octě! Tahle drobnost dodá jídlu fantastický šmrnc! Pro kulajdu je typické také vejce, jímž se polévka před podáváním zdobí. Nejčastěji se na ni dává ztracené vejce a je to i nejlepší varianta. Pokud si na něj netroufnete, můžete udělat i obyčejné vejce vařené na hniličku a rozpůlené na polovinu. Hotovou polévku nakonec jen dozdobíte snítkou kopru a můžete si pochutnávat.

Zdroje informací:
Nase-rec.ujc.cas.cz