Masopust 2022: Kdy letos vrcholí hodování a jaké jsou masopustní tradice?
8. 2. 2022 Vaření
Masopust, to jsou pestrobarevné masky, čas zabijaček, hodování, taneční bály… Dlouhé období je plné zábavy a dobrého jídla. Víte ale, proč se tento svátek slaví a na které dny letos připadne jeho velké finále?
Jak vznikl masopust
Jak uvádí publikace V babiččině kuchyni od Tří králů do Vánoc, počátky masopustních oslav zřejmě vycházejí z předkřesťanských oslav zimního slunovratu, ze starověkých bakchanálií, konaných na počest boha úrody a vína Dionýsa, a z magických pohanských obyčejů, které opěvovaly obnovu přírody na počátku jara. Tradice slavení masopustu pak vznikla na území Německa ve 12. století, nejstarší zmínka o slavení masopustu v českých zemích připadá na polovinu 13. století, ale do lidového prostředí se tento svátek masově rozšířil až v 19. století.
Mohlo by vás zajímat
Podle knihy Průvodce lidovou kulturou pochází původ slova masopust ze spojení slov „maso“ a „pustit“, tedy pustit ve smyslu dovolit si. Však také masopust byl a je časem zabijaček a neřízeného hodování. Naši předkové se totiž v přípravě na nadcházející předvelikonoční půst snažili během masopustu dostatečně jídlem posílit, aby pak vydrželi 40 dní odříkání.
Mohlo by vás zajímat
Tučný čtvrtek a Popeleční středa
Podle knihy Tradice lidové kultury začíná masopust den po Třech králích a trvá až do úterý před Popeleční středou. První den tedy vždy připadá na stejné datum, ale konec masopustu se řídí termínem Velikonoc a může tak proběhnout kterékoliv úterý mezi 3. únorem až 9. březnem. Jelikož letos vychází Popeleční středa na 2. března, masopust končí den předem, tedy 1. března. Pokud jde o jednotlivé poslední dny masopustu, pak Tučný čtvrtek vychází letos na 24. února a vrchol masopustních oslav, tedy neděle, pondělí a úterý před Popeleční středou bude letos 27. 2.– 1.3.
Mohlo by vás zajímat
Masopustní tradice
Vyvrcholením masopustního období jsou jeho poslední tři dny: neděle, pondělí a úterý. Tyto dny se také tradičně nazývají ostatky, končiny, fašank, šibřinky, voračky nebo obecně karneval. Jakýmsi „předskokanem“ tohoto slavného masopustního finále je pak Tučný čtvrtek. V ten den, jak už název napovídá, si lidé dopřávali dostatek vydatného a tučného jídla. Typicky se na stole objevovaly jitrnice, pečený bůček se zelím, koláče a pivo. Jelikož po zabijačkách nebyla nouze o sádlo, hospodyně také zadělávaly těsto na vdolky a koblihy, smažené šišky a boží milosti. Plné mísy sladkých dobrot pak sloužily k obdarovávání sousedů a pro pohoštění rodiny.
Mohlo by vás zajímat
Masopustní dny
Hlavní masopustní zábava začínala v neděli, kdy se konal takzvaný mužský bál, na který mohli přijít pouze ženatí muži a vdané ženy, svobodným byl přístup zakázán. Pro děti se pak odpoledne pořádala takzvaná „dětská muzika“. Hospodyně pro ně nasmažily koblihy a podávaly je s bílou kávou. Vrcholem masopustu pak bylo úterý, spojené s průvodem maškar.
Když se řekne masopust, vybavíme si asi především vesnickou pouť s průvodem masek. Je to ale zároveň označení pro období mezi vánočními svátky a čtyřicetidenním postním obdobím, které předchází…
Průvod maškar
Jak na svých stránkách uvádí Národní ústav lidové kultury, vesnické masopustní obchůzky a s nimi spojené masky jsou součástí obyčejové tradice a liší se region od regionu. Nejvyhlášenější jsou pak obchůzky na Hlinecku, které se v roce 2010 dostaly na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Tradiční masopustní masky na Hlinecku se dělí na Červené (pěkné) a Černé (škaredé) maškary. K Červené maškaře patří podle webu Kudy z nudy masky strakatého (rovněž zvaného laufr), ženušky a čtveřice Turků. Černou maškaru pak tvoří postavy rasa s kobylou, Židů, kominíků a slaměných. Za masky se většinou převlékají muži. Masopustní průvod vede strakatý se ženuškou a obcházejí celou vesnici podle předem daného pořadí. U každého domu popřejí jeho obyvatelům hodně štěstí a zdraví a nechají zahrát hospodáři písničky podle přání. Za to dostanou tradiční pohoštění, obvykle smažené koblihy a panáka něčeho ostřejšího. Obchůzka je tradičně ukončena obřadem porážení masky kobyly nebo medvěda. Večer se pak koná taneční zábava, jíž celý masopust končí.
Další zajímavé články o masopustních tradicích, recepty na masopustní dobroty a tipy a triky, jak si užít Masopust 2022, najdete zde.
Témata
Masopust
Masopust, který se lidově označuje jako ostatky, fašank, moravsky voračky, voráčí, končiny či obecně karneval, je svátek mezi Vánocemi a postní dobou. Masopust začíná po svátku Tří králů (6. ledna) a končí na Popeleční středu, jejíž datum se odvíjí podle termínu Velikonoc. Během masopustu probíhají zabijačky.
S tématem Masopust souvisí:
Smažené vdolky | masopustní koblihy | masopustní šišky | jitrnice
Recepty k tomuto článku
Mohlo by vás zajímat
Přečtěte si Zobrazit více
Popeleční středou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Jak ho dodržet v době moderní?
Boží milosti se připravují při svátečních příležitostech. Jak je usmažit podle receptů našich babiček?
Nejlepší pagáče jsou se škvarky. Od škvarkových placek se ale liší. Víte čím?
Náhodný recept Zobrazit více
Nejnovější recepty Více
Kefírová rychlovka
Přidáno před 4 hodinami
Věnečky výborné
Přidáno před 6 hodinami
Nadýchané a měkoučké loupáky
Přidáno před 9 hodinami
Kuřecí játra na víně a rozmarýnu
Přidáno před 9 hodinami
Salát s masem a sýrem
Přidáno před 9 hodinami
Melounový salát s olivami a rukolou
Přidáno před 10 hodinami