Pochoutka pro odvážné: Čtvrtkilový pavouk opečený jako špekáček dokáže zasytit, jen se odhodlat

7. 1. 2021 14:06

Ostatní Zdeňka Nezbedová

Zdroj: Pixabay, Stelogic Zdroj: Pixabay, Stelogic
Už jen ta představa je příšerná: vezmeme opravdu, ale opravdu velkého pavouka a upravíme ho k večeři. Kdo z nás si to umí představit? A přece jsou země, kdy bychom se mohli s takovým pohledem setkat třeba i na tržnicích. Arachnofobici by si měli dávat dobrý pozor, kam vyrazí na výlet.

Exotika v exotice

Pavouci se na talíři (nebo třeba i smažení na špejli) objevují v pro nás exotických zemích častěji, než bychom si představovali. Jde hlavně o státy v místech, kde tyto příšerky hojně žijí, tedy o Afriku, Jižní Ameriku nebo jihovýchodní Asii. Pokud tedy utíkáte i před těmi osminožci, kteří se čas od času objeví i ve vašem obýváku, rozhodně je ke zvážení, jestli se do takových končin vydávat. Pravdou ale je, že pokud by se nám podařilo oprostit se od pocitu, že se každou chvíli musíme při představě konzumace pavouka zbláznit, je třeba uznat, že jde o poměrně výživné a podle znalců i dobré jídlo.

Švestky do českých zemí přinesl Karel IV. Kde ještě dnes najdeme jejich sušírny?

Švestky do českých zemí přinesl Karel IV. Kde ještě dnes najdeme jejich sušírny?

Kambodža je královstvím pavouků

Asi nejznámější zemí, kde se pavouci, konkrétně většinou tarantule nebo sklípkani, jedí "ve velkém" a pravděpodobně se nevyhnete prodejci, který by se vám nějaký ten kousek snažil vnutit, je Kambodža. V tomto případě ale nejde o žádnou speciální tradici sahající daleko do historie nebo promyšlený vědecký tah. Konzumace pavouků se tady dostala ke slovu s nepředstavitelnou bídou, která přišla s Rudými Khméry v sedmdesátých letech minulého století.

Pozor na hygienu

Turistům jsou nabízeni převážně smažení sklípkani, ale pozor na to - nebezpečí, které tady číhá vinou velmi špatných hygienických podmínek, většinou nestojí za to ukázat se před společností jako ten největší hrdina ze všech. Jde totiž často o pavouky několik dní mrtvé a tedy i rozkládající se, kteří jsou do měst sváženi ze širokého okolí jako výhodný zdroj příjmu vesničanů. Ani ti sem neběhají s každým uloveným kouskem zvlášť, a proto cesta takového pokrmu z místa ulovení až ke strávníkovi trvá mnohem déle, než by bylo vhodné. Někteří kuchaři připravují ale i živé pavouky, což je také podívaná jen pro velmi silné povahy. Takový povouk se jednoduše hodí do vroucího oleje a počká se, až bude správně křupavý.

Jedlíkova cesta kolem světa: Jak chutná kuchyně tam, kde se narodil Ježíšek?

Jedlíkova cesta kolem světa: Jak chutná kuchyně tam, kde se narodil Ježíšek?

Za lepšími kousky do Ameriky

Kdo by si ale chtěl na pavoukovi skutečně pochutnat a i z jednoho kousku se poměrně dosyta najíst, měl by si koupit letenku do jižní Ameriky. Právě tady je možné při troše toho štěstí narazit na sklípkana největšího nebo třeba na domorodce, kteří mají s jeho lovem bohaté zkušenosti. Pavouk, který může vážit až čtvrt kilogramu, se po usmrcení jednoduše opeče nad ohněm - vlastně jako když my ve střední Evropě opékáme špekáčky. Je to příšerná představa? Pro ty z vás, kteří dočetli až sem, asi ne. Skutečný arachnofobik to totiž vzdal už po prvních řádcích…

Jak vlastně takový pavouk chutná? Podle lidí, kteří se k jeho konzumaci odhodlali, snad trochu jako krab (což je tedy další jídlo, které není tak docela pro každého), jinému připomíná tresčí játra a další nedají dopustit na křupavé pavoučí nožičky, chuťově podobné chipsům - zvlášť, když kuchař použije slanou česnekovou marinádu. Tak co, vydáte se někdy za exotikou a na pavouky?

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej svým přátelům!

Sdílet na Facebooku Poslat emailem

Ke článku nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář