Kočičí jídelníček pod lupou
1. 6. 2016 Historie a zajímavosti
Kočka je při výběru potravy velmi konzervativní tvor, který nerad experimentuje. To je výsledek jejího způsobu stravování v přírodě, kde je její hlavní kořistí z 90 % myš nebo drobný hlodavec. Kočka proto jen velmi nerada mění své krmivo. Navíc se téměř neorientuje v chuti krmiva, ale jen v jeho vůni. Proto není přechod na nové, byť kvalitnější, krmivo jednoduchý.
Největším problémem předchozího krmiva jsou přidaná „navoňovadla“, jež sice kočce neprospívají, ale kočka je na ně zvyklá. Mluvíme především o glutamátu sodném, nebo obyčejné kuchyňské soli. Ing. Martin Kváš, nutriční specialista značky Brit vysvětluje: „Pro vaši představu je glutamát sodný například součástí tekutého polévkového koření, které má výraznou vůni i chuť i pro lidi. Jeho chemické složení zvedá hladinu sodíku v těle a zvláště u kočky může zvýšit koncentraci moči, což může vést k tvorbě močových kamenů.“ A právě zdraví močového aparátu je u koček velmi důležité.
Slaná chuť je jedna ze dvou chutí, které kočka rozezná. Tou druhou je hořká, která jí na rozdíl od slané nechutná. Proto je do krmiv často přidávaná i kuchyňská sůl, která kočce voní a chutná. A stejně jako dítě si dá raději smažené brambůrky, než zeleninový salát, tak kočka preferuje nezdravě solené krmivo. Páníček je ale tím, kdo rozhoduje o jejím zdraví a ví, co je správné. Z těchto důvodů by se měl chovatel kočky o složení krmiva zajímat.
Na obalu v soupisu ingrediencí samozřejmě nehledejte položku glutamát sodný, nebo sůl. Nejčastěji jsou skryté pod termíny ochucovadlo, nebo zlepšovač chuti. Na druhou stranu se ale není třeba bát spojení „přírodní chuť“, to může znamenat přídavek třeba drůbežích jater. A aby toho nebylo málo, uvážlivý chovatel se vyhýbá i barvivům a chemickým konzervantům. Argument, že konzervace není možná jinou cestou, je lichý, protože krmivo může být stabilizováno i směsí tokoferolů. To jsou látky velmi podobné známému vitamínu E. „Například v žádném z krmiv Brit žádnou sůl, glutamát, nebo chemii nenajdete,“ doplňuje Ing. Kváš.
Jak by tedy ideální krmivo mělo vypadat? První položkou v seznamu surovin v krmivu musí být maso. Podle zákona je totiž nutné uvádět seznam surovin v sestupném pořadí podle jejich obsahu v receptuře. Obsah masa v dobrém krmivu pro kočky neklesá pod 40 %. Další položky mají být tvořeny surovinami, které mají pozitivní vliv na zdraví kočky, jako jsou bylinky, vitamíny, prebiotika.
V ulovené kořisti kočky je maso, ale i sacharidy, minerály či vitamíny. Proto je nutné i do krmiv přidávat obiloviny (rýže, kukuřice). Rýže a kukuřice jsou podle nutričního specialisty kromě jiného i vynikajícím zdrojem hrubé vlákniny, která kočkám pomáhá zbavovat se bezoárů (chomáčků srsti, kterou kočka při čištění srsti pozře). Vláknina z obilovin totiž rozpohybuje žaludek a střeva a tím pomáhá průchodu chlupů přes trávicí trakt a zabraňuje jejich hromadění v žaludku. V přírodě kočky získávají hrubou vlákninu pojídáním trávy, pokud jste jejich chlebodárcem vy, v krmivu počítejte s rostlinou složkou, jako je rýže.
Vyberte tedy krmivo, které obsahuje dostatek masa a látek, které mají vliv na zdraví organismu kočky. Ing. Kváš jmenuje hlavně mannan-oligosacharidy, frukto-oligosacharidy, extrakt z Yuccy a látky na ochranu chrupu.
Změnu krmiva můžete udělat dvěma způsoby. Buď nové krmivo nasypte k původním granulím a postupně jeho doplňováním měňte jejich poměr, až je původní krmivo nahrazeno krmivem novým. Druhou možností je, že původní krmivo nahradíte jednorázově. Musíte pak ale kontrolovat, jestli kočka krmivo jí.
Kočka totiž není schopná rozeznat kvalitu krmiva, proto se může stát, že bude i lepší krmivo odmítat. A její „hladovění“ by nemělo přesáhnout 12 hodin. Vždyť venku žijící kočka pro své přežití musí ulovit deset až patnáct myší denně, proto musí lovit 24 hodin denně. Její organismus je jednoduše přizpůsobený pravidelnému příjmu malých dávek potravy: v žaludku si není schopná vytvořit žádné zásoby jídla. Proto, když kočka nové krmivo nechce přijímat, je dobré malé množství toho nového smíchat s masovou konzervou, nebo kapsičkou. Tato směs masa a granulí musí být neustále čerstvá, za dvě hodiny už pro kočku ztratí atraktivitu. A poslední variantou, která je však účinná, je nové krmivo zahřát na teplotu asi 38 stupňů (např. v mikrovlnce). Kočku totiž přitahuje teplá kořist a pro začátek si tak krmivo může snadněji oblíbit.
Výsledky působení nového krmiva na zdraví kočky můžete vyhodnotit nejdříve asi po třech měsících krmení. V rámci dnů až týdnů se sice mohou objevit známky přecitlivělosti na některou ze složek krmiva, ale například vliv na trávicí trakt, kůži, srst či vitalitu lze posoudit až po delší době. Proto je nutné výběru krmiva pro kočku věnovat velkou pozornost.
Mohlo by vás zajímat