Pryč s žábami aneb Gastronomické cestování napříč Francií

Francouzská kuchyně. Spojení, ze kterého mnoha lidem naskočí husí kůže. Jenže taková reakce je většinou důkazem malé informovanosti a sklonem věřit všeobecným klišé, kterými se právě tato gastronomie jen hemží. Vážně si myslíte, že Francouzi jedí jen šneky a žáby? Upřímně, ptám se na to každého Francouze, kterého potkám, a zatím všichni odpověděli stejně: že ta ubohá zvířátka nikdy nejedli a neznají nikoho, kdo ano.

Z Francie máme opravdu plno lahůdek a zvyklostí, což mnozí z nás ani netuší. I Angličané, když mluví o kuchyni kulturní, mluví o cuisine, tedy užívají slovo převzaté z francouzštiny.  Z této země pochází i prestižní Michelinské ocenění nejlepších kuchařů a podniků po celém světě. Co víc, francouzská gastronomie byla v roce 2010 zařazena mezi světové kulturní dědictví UNESCO.

Samozřejmě víno a sýr, klasika, která nejvíce chutná s typickou bílou bagetou, nejlépe na pařížském nábřeží u Seiny. Ale je toho mnohem více. Základové omáčky (například bešamel), cassoulet, ragú, crêpes (tenké palačinky), soufflé, …

Francouzská gastronomie je typická tím, že její pokrmy jsou charakteristické pro jednotlivé regiony, ze kterých pocházejí.  Když si představím ideální dovolenou, byla by to gastronomická poznávací jízda napříč celou zemí. Vzala bych to pěkně popořádku. Od východu na sever, sestupovat k jihu a vracet se zpět směrem k Čechám. Tedy následovně:

Začneme v Alsasku, a to stylově. Z tohoto kraje totiž pochází tradiční paštička z husích jater (foie gras). Komu paštika není po chuti, může si dát choucroute, lahůdku s kyselým zelím. Vedlejší Lotrinsko nabízí mé velmi oblíbené jídlo, quiche lorraine, tedy slaný koláč se smetanou, uzeným masem a cibulí. Kdo má chuť na sladké, vogézský med je vyhlášený.

Foie gras

Choucroute

Quiche lorraine

Sever Francie patří regionům Pikardie a Nord-Pas-de-Calais. Tady je klasickým způsobem přípravy jídla vaření v hrnci (pot-au-feu). Proto se připravte na různé druhy dušeného masa, zvěřiny a ryb. Tedy třeba i na severní typ polévky bouillabaisse (česky bujabéza). Île de France, tedy region, do kterého patří francouzská metropole, je věhlasná především sladkostmi. Koláče, bonbony, čokoláda. A ti, kdo mají rádi hlavně masitá jídla, si mohou dát jehněčí ragú či dušené hovězí.

Bouillabaisse

Bretaň a Normandie, oblíbené destinace českých turistů. Pochutnáte si zde na pohankových tenkých palačinkách galette, které jsou připravovány hlavně „naslano“- s vajíčkem, špenátem, šunkou, sýrem. Zapít je můžete jablečným moštem (cidrem) či Calvadosem.

Galette

Burgundsko je známé především pro červené víno. Tomu je přizpůsobená i místní kuchyně. Coq au vin (kohout na víně) či vinné omáčky, to jsou regionální delikatesy. Okolo města Dijon je typická hlavně světově známá pikantní hořčice. V údolí řeky Loiry si kromě překrásných zámků můžete užít i ochutnávku nugátu nebo sušených švestek.

Coq au vin

Jihozápad Francie v okolí vinařské oblasti Bordeaux je provoněn šunkou, husími játry a chřestem. Na pobřeží samozřejmě musíte ochutnat čerstvé plody moře. Na jihu, blízko Pyrenejí, se hodně pěstují fazole, které tvoří základ typickému pokrmu cassoulet. Okolo Marseille je nejvíce typická již zmíněná rybí polévka bouillabaisse.

Cassoulet

Čím více se posuneme na sever k horám, tím více jsou jídla výživnější a masitější. V oblasti města Lyon, tedy v regionu Rhône-Alpes, si pochutnáte na klobáskách, jitrničkách a salámcích. Cestu doporučuji naplánovat na podzim, tedy v období Beaujolais, kdy si pochutnáte na výborném mladém víně. Sladkou tečkou za celým gastronomickým zájezdem vám můžou být profiterolky, křehké kuličky plněné šlehačkou a třeba i polité čokoládou.

Profiteroles

Před celou cestou si ale musíme uvědomit, že kultura stravování ve Francii je diametrálně odlišná od té naší. Francouzi mají zcela jiný biorytmus, návyky a životní styl. Nechám stranou vysoké procento kuřáků. Myslím spíše rozvržení jídla během dne. My jsme zvyklí na velkou snídani, velký oběd a velkou večeři. Ve Francii se během dne jí jen opravdu málo, jen pro dodání energie, ale večer si Francouzi vše vynahradí obrovskou večeří o několika chodech. Avšak každý chod není celé velké hlavní jídlo, ale spíš malá porce pro chuť. A tím bychom se měli řídit i my při poznávání francouzské gastronomie. Prostě a jednoduše - od každého trochu.

Autor: Eva Soukeníková