12 receptů na nejoblíbenější sváteční pochoutky: Připravte si svatomartinské menu

Tradičním svatomartinským pokrmem je pečená husa. Traduje se, že husy svým kejháním prozradily úkryt sv. Martina, proto ten den musí všechny na pekáč. Další příběh vypráví, že husy kejháním rušily Martina při kázání a byly utraceny. Jisté ale je, že 11. listopadu máme husu se zelím a knedlíky.

Umíte si představit pečenou husu nebo kachničku bez dušeného červeného zelí? Někdo ho připravuje čerstvé z hlávky, někdo kysané a jiný ho koupí ve sklenici - v každém případě patří červené zelí k svatomartinské huse jako nůž k vidličce.

K huse nebo kachně se zelím patří knedlíky - zde se recepty rozcházejí. K masu se totiž tradičně podávají knedlíky bramborové - ale někdo dá třeba přednost houskovým, chlupatým a žemlovým knedlíkům nebo lokším. Ve všech případech je to dobrá volba.

Co by bylo svatomartinské menu bez husího kaldounu? Podává se před hlavním jídlem nebo ho připravíme ze zbytků masa a drobů jako vydatný pokrm na další dny. Kaldoun se tradičně zahušťuje máslovou jíškou, játrovými knedlíčky a širokými nudlemi.

Kdo nemusí husu pro její tučnost nebo nedostupnost, může zvolit kachnu, kuře nebo kousek krůty. Výsledek bude stejný - do červena upečené maso se zelím a libovolnými knedlíky (nebo dokonce se směsí knedlíků). Rodina olíže kostičky stejně, jako by šlo o husičku.

Místo knedlíků se k pečené kachně nebo huse tradičně podávají bramborové lokše. Jsou to tenké placičky, které se jí spolu s masem, nebo se do nich plní zbytky masíčka jako do palačinek. Děti mají nejraději lokše s povidly a mákem, pěkně oslazené a přelité máslem.

Čerstvý chléb prostě k svatomartinskému menu patří. Kousky chleba vytíral hospodář husí sádlo z pekáče nebo navrstvil na krajíce pokrájené zbytky masa a husích jatýrek. Chleba musel být napečený na celou dobu hodů, aby s ním hospodyně neměla při posvícení práci.

Podle historických pramenů odcházela čeleď po službě domů a dostávala na odchodnou malé kynuté rohlíčky plněné mákem nebo ořechy - tzv. odchodnice. Rohlíčky patří k tradičnímu svatomartinskému menu, jelikož se tak dělo právě kolem svátku sv. Martina. 

Posvícenské, valašské nebo kecané koláče se podávaly v době hodů nebo se roznášely po příbuzných a sousedech při návštěvách nebo jako součást martinské koledy. Velké i malé koláče z kynutého těsta, plněné různými nádivkami a sypané máslovou drobenkou, byly vizitkou každé hospodyně.

Podle pověsti přijel sv. Martin na bílém koni, proto se od té doby pečou sladké podkovy - martiny, abychom tento svátek patřičně uctili. Podkovy jsou vlastně větší svatomartinské rohlíčky z kynutého těsta, plněné náplněmi podle chutí a možností.

Prvnímu vínu z podzimní sklizně se říkalo svatomartinské. První ochutnávka probíhala vždy 11.11. v 11 hodin. Jelikož nemáme možnost mladé víno ochutnat i my, postačí nám svařené červené víno, a hlavně zalezeme do teplíčka, kde si ho pěkně vychutnáme.

Pečené kaštany byly poslední pochoutkou svatomartinského menu nejen u nás, ale po celé Evropě. Nic tak nezahřeje v sychravém večeru jako horké kaštany s velkými sladkými plody. Jejich vůně a chuť patří k svátku sv. Martina stejně neodmyslitelně jako všechny posvícenské pokrmy.