Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

"Krmte ty bestie!" Takhle stručně formulovala jedna starší anglická dáma svůj recept na spokojené manželství. Souhlasím s ní, i když nic se nemá přehánět.

Někdy vnímám vaření jako nutné zlo. Baví mě hlavně tehdy, když je dostatek času a mám možnost vyzkoušet třeba nějaký nový recept. Jinak si skvěle pochutnám i na krajíci chleba s máslem, jen když ho nemusím mazat já. Když se mi občas podaří kuchyni vyhnout, moc si to užívám. Zřejmě proto, že se mi to nestává tak často.

Legrace byla v tomto směru s mým bývalým manželem. Byl to umělec, kterého jsem navíc měla z druhé ruky, takže už byl rozmazlený od exmanželky, která skvěle vařila. Já se teprve učila a všechno bylo špatně. Navíc manžel pocházel z Děčína a já z Brna, takže moje zelí byl „plkanec“, protože v Čechách se ho dává jen malá kupička a knedlík v omáčce byl „nacucaná houba“, protože ten správný je přece tuhý a děrovaný. Moje maminka by řekla, že se „zdrcnul“. Když bylo jídlo hotové, vždycky mu z jeho pohledu něco chybělo nebo přebývalo.

Jednou u nás večeřel kamarád a já jsem zaslechla jak říká: „ Ty jsi ale vůl, vždyť to bylo skvělé. Musíš jenom chválit a chválit, jinak se ti na to vykašle.“ Měl pravdu, vykašlala.

Můj současný partner si nevymýšlí, ale máme jiný problém. Jí jen to, co zná. Vzhledem k tomu, že pochází z vesnice, kde se dříve vařilo úplně jinak než ve městě, tak toho moc není. Dělalo se u nich pár jídel pořád dokola. No jo, jenže to mě vůbec nebaví. Málokdy se v mém jídelníčku během dvou měsíců nějaké jídlo zopakuje. Docela mě zlobí, když můj muž nechce ochutnat z něčeho neznámého ani jediné sousto. Nepředstavujte si ale, že jde třeba o něco vyloženě exotického. Posledně to byly palačinky. Připadá mi skvělé, že se dají plnit vším možným, tak jsem do nich zamotala šunku, chřest, zapekla se sýrem a obložila rajčátky. No, narazila jsem. Palačinky se přece dělají pouze s marmeládou a to, co se v nich třese, je navíc hrozně podezřelé… Neochutná, ale nestěžuje si. Jde a vezme si rohlíky a „kakajo“. Třeba tři dny po sobě. Když jsme v restauraci, tak si téměř stoprocentně objedná smažený řízek a vařené brambory, pro jistotu.

Ani jeden z nich sám nevařil, ale zdá se, že nějaká změna se teď přece jen rýsuje. Když bylo mé dceři asi dvanáct let, tak si taky začala u jídla vymýšlet. Mě už to přestalo bavit, tak jsem nakázala, že bude každou sobotu vařit sama. Přes týden si najde nějaký recept, já nakoupím a může se snažit. Dařilo se jí, takže byla po každém svém výkonu hrozně moc chválena a to vyvolalo krásnou reakci. Můj muž chtěl být také chválen. Řekl si, že když to zvládne malá holka, tak on určitě taky a jednoho dne nám oznámil, že bude v sobotu vařit on. Dopadlo to skvěle, byl patřičně pochválen a od té doby už několikrát. Dokonce se pouští i do experimentů a já občas provokuji, že asi půjdu na „kakajo“.

Komentáře

šárkačmárka

31. 12. 2012 20:08

Tak jsem si přečetla váš "románek":-)
Je pěkně napsaný,takže se dobře četl:yes:
Já mám doma manžela,co nevaří(jen občas má záchvat nového tvoření a to pak stojí zato;-)),ale musím být upřímná,co uvařím sní a když je toho více dá si to i dvakrát.
Pěkný Nový rok a hodně zdravíčka.

Alzbetta Alzbetta

31. 12. 2012 12:26

miunka:Výborně!!!!!!!!!!To je dobrý nápad :-) Možná ze mě bude Agatha Christie;-):-)

miunka

30. 12. 2012 15:52

Alzbetta: Začněte psát detektivky - to pomáhá. Toho, kdo Vás nejvíc štve, použijete jako předobraz zoufalé oběti nebo sadistického vraha;-)

Alzbetta Alzbetta

30. 12. 2012 10:56

Ten můj si uvaří sám,ale jinak je strašně mlsný:-(.Nic mu nejede podle chuti:-( Buď je to moc slané,nebo nedosolené,málo kyselé,nebo naopak překyselené,maso je vysušené atd atd.Prostě je na ranu.A přitom ráda vařím,ale to přejde chuť se o cokoli snažit.Občas vybuchnu a slibuju,že si bude vařit pro sebe a ať si vaří sám.Nakonec mi to stejně nedá a uvařím,Protože jezdí z práce večer a ještě kdyby si měl vařit:-// Co s ním mám dělat?? Co ciankály ;-) nebo arzén:-))

Irrena Irrena

30. 12. 2012 10:06

Krásné počteníčko;-);-)Od mého muže jsem se nikdy nedočkala že by uvařil, ale není to jeho vina, ale moje:-8:-8Nesnáším když mi někdo v kuchyni dělá binec, takže si za to můžu sama:-8:-8:-8:no:

pipre pipre

29. 12. 2012 21:00

Také jsem se hezky pobavila při čtení:-) Také jsem v něm našla svého muže. Občas bych ráda experimentovala s kořením a bylinkami, ale ten můj uznává jen pepř, kmín, majoránku a z bylinek jen petrželovou nať a pažitku :-) Jak ucítí něco jiného, tak mu to moc nejede. Musím s kořením hrozně opatrně, aby v jídle nebylo nějaké koření cítit víc.
Ale jinak, co se týká vaření, tak tím, že pořád kouká na televizi a také na pořady o vaření, tak se mu občas něco zalíbí a zkouší to uvařit. Nevaří často, ale v žádném případě nemám strach, že by mi tu umřel hlady, kdybych nebyla doma delší dobu :-)

Danca Danca

29. 12. 2012 20:24

Krásné, úsměvné a milé počteníčko:-K

JezulkaS

29. 12. 2012 18:49

Pěkný článek. Moc jsem se pobavila :yes::-D:-D:-K

Jana Remkova Jana Remkova

29. 12. 2012 16:51

Moc jsem se pobavila a v mnohém našla i svého přítele:-D. Já taky nechápu, jak mu může chutnat vařené hovězí maso s knedlíkem a dýňovým kompotem, nebo jen široké nudle s osmaženou cibulkou;-) Já ostravačka, on původem z Lechotic, navíc ho "vychovávali", jak on dodnes říká-staříček a ten se s nim rozhodně "nepárali".:-)). Taky mám někdy pocit, že by se rád zeptal.."jaký to má název?":-D. Jenže mám výhodu;-). On si snad kromě nudlí neumí uvařit než ten čaj:-)), takže je rád, že je rád;-)

Přidat komentář

Přidat komentář


Edice Toprecepty.cz

Kuchařky a kalendář

Do obchodu

Každé ráno pro Vás vyberu osvědčené recepty a pošlu Vám je e‑mailem. Vaše Marie Marie

Přidejte se k více jak  100 000 odběratelům