Sladké Fidorky se pečou už od první republiky. Kde vzaly svůj zvláštní název?

Kulaté zlato z Opavy

Červená je hořká, zelená lískooříšková, modrá s kokosem, žlutá s bílou čokoládou, hnědá s čokoládovou náplní. Barevné kulaté Fidorky milují české děti i dospělí už téměř 100 let. Začaly se totiž vyrábět v opavské továrně založené Theodorem Fiedorem na začátku 20. let 20. století, tedy v období první republiky, a rychle si získaly popularitu. Náplň kulatých slepovaných oplatek zalitých čokoládou tehdy ze 40 % tvořila jádra lískových oříšků, nové varianty a příchutě se přidaly až s postupem času. A odřezky, který vznikly při výrobě lahodné sladkosti, si přímo u vrat továrny mohli kolemjdoucí za korunu koupit napěchované v kornoutu.

Dnes se Fidorky vyrábí i ve speciálních edicích, například valentýnské ve tvaru srdce nebo kávové. Jeden čas byly k dostání i ve formě běžnějších obdélníkových tyčinek. Tradiční sladkost zůstala věrná i místu svého zrodu a v Opavě se vyrábí dodnes. Odsud se jí do českých a slovenských obchodů ročně dodá přes 30 milionů. Fidorky nicméně znají i za hranicemi.

Rodinná tradice

Kde vlastně Fidorky vzaly svůj název? Bystré hlavy už se zřejmě dovtípily, že jej získaly po duchovním otci firmy, která je začala vyrábět, podnikateli Theodoru Fiedorovi. Ten se narodil na konci 40. let 19. století do rodiny soukeníka a oplatkáře Kašpara Fiedora, který v Opavě pekl oplatky již v roce 1840. K řemeslu ho přivedla jeho manželka Marie, když právě tehdy doma začala péct oplatky karlovarského typu a z okna je prodávala měšťanům. Recept přebrala pravděpodobně od některého ze svých příbuzných. A protože Kašparovi se ve velké konkurenci místních soukeníků nevedlo, rozhodl se v rámci pracovního působení přeorientovat a z manželčina "vedlejšáku" udělat rodinný byznys.

Kašparův a Mariin syn Theodor původně v otcových šlépějích jít nechtěl. Proto se vyučil knihařem a na čas si založil i vlastní tiskařskou dílnu. Nakonec ale podlehl tradici a rodinnou firmu po otcově smrti převzal. Dal jí ale moderní punc a v Opavě vybudoval celou továrnu na výrobu oplatek. V ní dokonce jako první u nás zavedl strojovou výrobu. Bohužel ani ne deset let po slavnostním otevření fabriky, roku 1887, Theodor Fiedor, v některých pramenech už uváděný s počeštěným příjmením jako Fidor, zemřel.

Poodnik převzala nejprve jeho manželka Marie Fidorová, která se projevila jako opravdu emancipovaná žena. Vdova kromě výchovy tří malých dětí zvládala fabriku vést na jedničku, dokonce ji vybavila velkokapacitními stroji, protože poptávka po oplatkách vysoce převyšovala možnosti původní výroby. Na začátku 20. století musela výrobu i přestěhovat do výrazně větších prostor, natolik se jim dařilo.

Později Marii s vedením firmy pomáhali již dospělí Fidorovi synové. Společnými silami přežili druhou světovou válku, ale po ní byli coby Němci odsunuti a po převratu roku 1948 jejich firma skončila znárodněním. Po sametové revoluci si prosperující výrobu rozdělili giganti Nestlé a Danone, dnes již Opavia. Po novém tisíciletí se tradiční tuzemská továrna dostala do amerických rukou a v současnosti ji provozuje jeden z největších světových výrobců cukrovinek, společnost Mondéz International. Jak je vidět, lidé odcházejí a přicházejí, ale tradiční a osvědčená chuť vydrží cokoliv.