Jak jedli prvorepublikoví četníci? V kasárnách frčely tzv. republikánské řezy

Prvorepubliková euforie byla všude

První republiku si často představujeme jako dobu, ve které muselo být velké štěstí žít. Vzniklo Československo, národ si začal rozhodovat sám o sobě a mnozí si představují dokonce i to, že vládla mnohem jasnější pravidla. Jak kdy a jak v čem. Ani tahle doba nebyla tak klidná a idylická, jak bychom ji rádi viděli.

V době po vzniku Československa si lidé rozhodně nemohli příliš vybírat, z čeho budou vařit. Zvláště chudé dělnické rodiny na tom nebyly nijak dobře. A hodně přemýšlet musely dokonce i kuchařky, které se staraly o žaludky prvorepublikových četníků. Ti totiž museli na rozdíl od policistů žít v kasárnách, a tak bylo potřeba zajistit jim i jídlo. I když to byli muži takzvaně "pod penzí", a oproti jiným tak měli zaručený příjem, nešlo o sumy, které by z nich udělaly boháče. A jídlo, byť v kasárnách vařené, si také museli sami kupovat. Proto by se kuchařka jistě se zlou potázala, kdyby vařila draze.

Vznik nového samostatného státu a euforie z vysvobození se z rakouskouherského sevření se odrážely ve všech oblastech života, včetně receptů a názvů jídel. A tak si mohli i strážci zákona pochutnat třeba na republikánských řezech.

Co bylo k přípravě republikánských řezů všechno potřeba? Podle dobové kuchařky 140 g másla, 100 g hladké mouky, 100 g cukru, 100 g mletých oříšků, Oetkerův (kypřicí) prášek, 1 žloutek, 2 polévkové lžíce rumu a 2 lžíce zavařeniny. Na polevu si pak kuchařka připravila 1 žloutek, 3 polévkové lžíce cukru a 1 polévkovou lžíci rumu. Tyto suroviny by měly stačit na přípravu dezertu pro pět hladových četníků - nebo pro stejně početnou rodinu.

Republikánské řezy pro četníky

Kuchařka na vál rozdrobila máslo, promíchala ho s moukou, cukrem, oříšky a Oetkerovým práškem. Přidala žloutek a rum a vypracovala těsto, které rozválela na placku velikosti plechu na pečení. Placka se pak musela upéct, následně se rozkrojila na polovinu a slepila zavařeninou. Pak přišla na řadu poleva, která vznikla jednoduše smícháním všech surovin, které do ní patří. Hotovou polevou se potřely promazané upečené placky a bylo potřeba vrátit zákusek na chvíli usušit do trouby. Pak už ale bylo všechno hotovo a strávníci se mohli scházet u stolu.

I když jde o starý recept, byla by škoda ho nevyzkoušet. Třeba jen proto, abychom zjistili, jak doopravdy chutnala první republika, kterou si často trochu romanticky přikrášlujeme, a jak žili lidé, kteří se po jejím vzniku starali o bezpečnost ve městech i na venkově. A služba to ani v té době rozhodně nebyla jednoduchá….

Zpracováno s využitím Četnické kuchařky autora Michala Dlouhého.