Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Historie barvení vajíček, kraslic i drátkování

Obarvená vajíčka všemi styly a druhy barev se staly symbolem Velikonoc už před dlouhou dobou. Známé je především zdobení voskem, slámou, gravírování, barvení v cibulových slupkách nebo drátkování. Letos strávíme Velikonoce ve společnosti svých nejbližších, tudíž bychom hlavně pro děti měli připravit zábavný program. Při barvení vajíček je můžete třeba obohatit o znalosti, kde tato tradice vznikla, proč ji děláme nebo jaký má vlastně význam.

Věděli jste, že zdobení vajec je staré jako lidstvo samo? První barvená vajíčka se prý objevila už v Pravěku. Následovala i tradice v Antice, starověkém Egyptě, Persii nebo Sumeru. Tam se nabarvená vajíčka dávala do hrobů vládců.

Vejce je prostě velikonoční symbol, který představuje nový život, úrodu, plodnost a hlavně konec zimy. I barvení a zdobení vajíček se objevuje už dlouho. Nejprve existovala vajíčka červená, která symbolizují Kristovu krev. Poté nechal král Edward I. roku 1290 obarvit přes 400 vajec zlatou barvou.

Masové barvení vajec

A proč se vlastně začala vajíčka barvit masově? Stalo se tak během čytřiceti denního půstu, kdy se kromě masa a mléčných výrobků nesměly jíst ani vejce. Lidová tvořivost a tehdejší selský rozum tedy přišel na to, že pokud se vejce uvaří získají delší trvanlivost a oněch 40 dní by mohla zvládnout. A jak je odlišit od čerstvých, aby bylo patrné, která jsou již uvařeny a která ještě ne? Právě oním barvením. Tehdy se však pro toto odlišení používala jen černá barva.

Velikonoční vajíčka se začala barvit pro okrasu, jak už jsme si říkali, nejprve červenou barvou. Ta symbolizovala Kristovu krev a také samozřejmě lásku a zrození nového života. Žlutá, která následovala, připomínala legendu o putování Krista, kdy proměnil skořápky vejce ve zlaté, modrá značila naději a měla symbolizovat svěcenou vodu a zelená pro změnu přírodu, jaro a mládí.

Zdroj: Druchema

Použití přírodních materiálů

Naše babičky neměly k dispozici žádné barvy v prášku, proto využívaly všeho, co měly doma. Jednalo se o červenou řepu, kopřivy či cibulové slupky. My však už máme na výběr z nepřeberného množství práškových barev, které barvení urychlí a navíc se jejich kombinacemi mohou vytvářet barvy a styly nové. 

Vsaďte tedy na speciální velikonoční barvy, ať už práškové, tabletové, tekuté či gelové, které přináší například značka OVO, s možností rozpouštět je ve vodě s octem nebo jimi kreslit přímo na vejce, či si barvu nakapat do mikrotenových rukavic a uvařené vejce v nich promnout.

V kurzu jsou také kraslice, což jsou ručně zdobená vejce, které však umí dle starých tradic nazdobit jen málokdo, většina lidí si je tedy raději koupí. Jendá se o zdobení vyfouklých vajec voskem, kterým se tvoří nejrůznější ornamenty. Používá se většinou tradiční červená barva s bílými ornamenty.

Moderní je drátkování

V posledních letech se rozvinula i metoda drátkování. Ta se uchytila především na venkově, kde jsou lidé nakoloneni tradicím více a jsou zpravidla i manuálně zručnější. Šlo o speciální technikou za pomoci měděného drátku vejce postupně celé drátkem obplést a při tom v rámci drátkování vytvářet zajímavé motivy, jako například srdíčka, květiny, ornamenty či ptáčky.

Pokud jsme milovníci tradic, můžeme za pomoci barev a obtisků vytvořit originální kraslice nebo vejce zdobená slámou. A aby toho nebylo málo, můžeme mít dokonce krásně dekorovaná vejce, a přitom si „nešpinit“ ruce i okolí od barev. Dnes již totiž seženeme takzvané smršťovací košilky různých designů, jako třeba krajky, patchworku, tradiční jarních oveček či kuřátek, ale i právě zmíněného drátkování. OVO nabízí  smršťovací košilku vhodnou na drátkování. Stačí ji jen jednoduše navléknout na vejce, přelít horkou vodou a o vše ostatní se už smršťovací košilka a voda postarají samy. Následně je pak ještě můžeme doladit obarvením v tekuté či gelové barvě, která se bude barevně nejvíce pojit se stylem dané košilky.