Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Kupte si obě naše kuchařky za 449 Kč (ušetříte 129 Kč)!

Do obchodu

Rady a tipy, jak na domácí kompost: Kam ho umístit a co do něj (ne)patří?
Zdroj: Joke vander Leij, Pixabay.com

Pokud máte pocit, že se právě u vás doma vaří daleko víc než v minulých měsících a letech, rozhodně nejste jediní. Možná se snažíte žít co nejšetrněji a plánujete si jednotlivé nákupy, recyklujete a produkujete co nejméně odpadu. Ale přeci jen existují věci, které prostě nesníte. Tím mohou být slupky od banánů, pomerančová kůra nebo vrch ananasu. Máme pro vás ale dobrou zprávu - i s tím se dá něco dělat! Řešením je kompostování. Vůbec nezáleží na tom, jestli žijete na vesnici a kompost můžete mít na zahradě, nebo ho potřebujete umístit do vašeho malého bytečku. Poradíme vám, jak na to!

Vyberte pečlivě zbytky vašich potravin

Začněte s ovocem a zeleninou. Bramborové slupky, stonky jahod, zbytky kedlubny. Na kompost toho patří ale daleko víc! Hodí se tam čajové pytlíky, skořápky, staré květiny a dokonce i lidské vlasy. Snažte se ale při kompostování vyhnout masu a mléčným výrobkům. Sami sebe se vždy zeptejte: chutnalo by tohle hlodavcům? Mohlo by to přilákat další zvířata? Pokud je odpověď ano, na kompost to rozhodně nepatří. Určitě nechcete, abyste kvůli dobrému úmyslu založit si kompost museli zvát deratizátora. Škůdce mohou lákat i potraviny s obsahem oleje, másla nebo obyčejné kosti po nedělním obědě. Pozor také na produkty, na jejichž obalech je napsáno „kompostovatelné“. Tyto potraviny, eventuálně jejich obaly kompostovatelné vskutku mohou být, ale jen v průmyslových zařízeních k tomu uzpůsobených, nikoli na vašem drobném domácím kompostu.

Kde kompost uchovávat?

Při kompostování je by měly být vaše zbytky rozvážně navrstvené, aby se urychlil jejich rozklad. Existuje metoda vrstvení, o které si řekneme později. Je potřeba vyhradit pro zbytky nějakou nádobu, abychom do ní mohli postupně přidávat vrstvy. Nemusí nutně jít o keramickou vázu ze starověkého Řecka. Klidně si vystačíte se starým kartonem od mléka. Dobrou taktikou může být přechováváni zbytků v sáčku v mrazáku nebo lednici, což je ideální způsob pro kompostování v bytě. Tím se snadno zbavíte nepříjemného zápachu a nepřilákáte do kuchyně hmyz

Vyberte si místo pro svůj kompost

Důležité je umět se zamyslet, jaké vlastně ke kompostování máte možnosti. Pokud nemáte zahradu, ale přesto toužíte po tradičním kompostu, zkuste se porozhlédnout, třeba takový kompostovací koš existuje kolem vašeho bydliště. Pro obyvatele menších bytů není vůbec nic ztraceno. Dobrou volbou může být tzv. vermikompst. Jedná se o způsob rozkladu organického odpadu na použitelnou hmotu s využitím žížal, což je jeden z nejekologičtějších způsobů kompostace, ke kterému se prodávají speciální nádoby, ale bohatě bude stačit cca. 15 litrová uzavřená nádoba. Další možností pro uzavřené prostory je fermentace zbytků potravin japonskou metodou bokashi. Stačí opět uzavíratelná krabice a směs kolonií bakterií bokashi, která je běžně k dostání. Pokud disponujete zahrádkou nebo jiným venkovním prostorem, kompostovací koš nemusí být vůbec nic komplikovaného. Stará popelnice, nepoužívaná dřevěná truhlice, použít lze prakticky cokoliv. Pokud chcete, nádobu nepotřebujete vůbec, prostě vytvořte hromadu zbytků. Pozor ale s volným kompostem u zdi, tu by to mohlo totiž poškodit.

Vytvořte samotný kompost

Ve větě kompostování často uslyšíte o „hnědých a zelených“ zbytcích, které tvoří hlavní ingredience celého kompostu. Zelené zbytky jsou typicky slupky z ovoce a zeleniny, případně, pokud máte zahradu, posekaná tráva. Ty jsou zdrojem dusíku ve směsi; důležitého chemického prvku pro život mikrobů. Ti jsou totiž praví hrdinové celého procesu a o kompost se neúnavně starají. Hnědé zbytky jsou bohaté zase na uhlík a většinou se jedná o skořápky, noviny a suché listí. Dobré je si zapamatovat, že zelené zbytky jsou v zásadě vlhčí, ty hnědé naopak suché. Když vrstvíte váš kompost, řiďte se pravidlem hnědé, suché zbytky dolů, vlhké, zelené nahoru. To je klíčové pro zachování proudění vzduchu a vlhkosti, tomuto procesu také říkáme provzdušňování. Pokud vytvoříte jen velkou vlhkou hromadu zbytků, mikroorganismy nebudou schopny pracovat. Dobré je kompost přirovnat k ohni. Pokud rozděláváme oheň je potřeba dřevo správně poskládat, aby se mu dostával dostatek vzduchu. To samé platí pro kompost. Počet vrstev záleží na vašich možnostech a množství odpadu. Zapamatujte si, že vždy bude potřeba trochu víc „hnědých“ zbytků, aby váš pomyslný kompostovací oheň v podobě mikroorganismů mohl dál hořet.

Čekejte a provzdušňujte

Jak dlouho je třeba na rozklad čekat? Pokud je teplo, mohly by stačit dva měsíce. Pokud vlastníte lednicový kompost nebo je váš kompost v chladnějším prostředí, doba rozkladu by mohla být 6 měsíců až jeden rok. Pro urychlení procesu stačí kompost občas prohrábnout, aby byla zachována cirkulace vzduchu. Při dobrém poměru zelených a hnědých zbytků nebude časté otáčení třeba, v začátcích je však dobré kompost otočit každých 7-10 dnů. Pokud váš kompost páchne téměř jako skládka, možná je příliš mokrý a je třeba upravit poměr jednotlivých částí. Hotový kompost voní prakticky jako půda a je připravený, abyste do něj přesadili třeba svou oblíbenou pokojovou rostlinu.

Recepty k tomuto článku

Komentáře

Ke článku nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář

Přidat komentář


Každé ráno pro Vás vyberu osvědčené recepty a pošlu Vám je e-mailem. Vaše Marie

Přidejte se k více jak  100 000 odběratelům