mam rada psy

Janinko, Briana jsem měla od 5 týdnů. Byl ze dvou štěňat. Jeho sestra byla jednou tak velká a nedovolila mu skoro se k matce přiblížit a tak bylo na mně, abych se s tím porvala. Koupila jsem si i kojeneckou flašku,ale on byl tak šikovný, že se snažil i sám. Byl mi o to bližší, že byl od kamarádky, která měla jseho otce, taky Briana. Ten ho stačil splodit, ještě ho viděl a pak ho porazilo auto.. Bylo mu 7 let.A tak na jeho počest byl můj miláček Brian po tátovi. Bohužel, i ta kamarádka umřela ve 30 letech na rakovinu střev a než umřela, ještě mi řekla: "Nikomu jinému bych ho nedala, nechala bych si ho, ale jsem na tom bídně. Ty se o něj určitě postaráš tak, jako bych se starala já" A já jsem se fakt snažila, strašně moc(už zase řvu) a než jsem s ním šla na poslední cestu, prosila jsem tu kamarádku o odpuštění...

Jani R., já vím, já jsem ho tu viděla, byl krásnej! Peggy byl nalezenec z útulku, říkávala jsem jí, že se "uměla ztratit", protože u mně se pak měla jako princezna Jenže roky utíkaly, nevím přasně kolik jí bylo, minimálně 13 a přidávaly se nemoci a pak 19.8. ... Byla "pes-závislák", pořád hlídala co dělám, takže je takový divný chodit po bytě a ona nikde... No, vždyť víš... Tak se drž

Pejsky miluju, doma máme dva. Taky zlatíčka.
Napadlo mě zeptat se i vás tady: kdyby náááhodou někdo z vás chtěl mimi kernteriéra bez PP, sestra bude mít brzo k odběru Ptám se všude, tak snad to nebude vadit i tady....

Jo a zapoměla jsem-moc krásný pejsek, všichni jsou nádherní!

Janino, ježííš, tak to skoro stejně, jako mi! Brian odešel 11.9. to se docela dobře pamatuje, to ta dvojčata v USA šla k zemi. Přebolí to, já jen, když tady zajdu na tuhle tématiku, vždycky mám oči plné slz, protože, někde tady je i můj Brian na fotce. Ale fakt, přežila jsem to, už je mu dobře a já jen malinko závidím tady ty miláčky holkám, není nic krásnějšího, než mít v náručí štěně, nebo, když tě vítá, když příjdeš domů, blbne a vždycky rozumí, když máš trable.

Jiřko,doufám, že už je pejsek úplně v pořádku! Jenom ten, kdo má takový "zlatíčko" dovede tohle pochopit... Mně ta moje holka odešla před 5 měsíci a nějak nemám sílu ani odvahu si pořídit novýho pejska, Janka R. mi určitě rozumí...

Helo, to je nááádhera! Jak medvídci v zimním spánku! Nic je neruší,co:

Koukám, že si s pejskama užijete. To já je musím budit i k jídlu. No, už jsou to staří pánové - 9 a 13 let.

Jiřko, já Ti z celého srdce rozumím, přesto, že jich mám 7, nejsem připravená ani na jednoho "že by snad nebyl" a moc těžce to ponesučlenové rodiny, věrní kamarádi, nikdy nezklamou a milují své páníčky nadevše- prostě miláčkovéa naší nejstarší je 10 let a vím, že to jednou přijít musí, ale....nemyslím raději na to

Renatko, Jiřko, ani nevíte, jak vám zavidím, ale moc vám ty miláčky přeji!

Taky já mám pejska ,kterého bych nevyměnila za nic na světě,bude mu 7 let a před vánocemi byl poprvé nemocný,dostal chudinka zánět ledvin,ale popral se tím dobře,ale já poznala že nejsem vůbec připravená na to že by odešel.Hodně moc cítím s Jankou R.

je nádherná

Krásná princezna!!!

moje princezna

Jani to je mi moc líto, že už není.Také bych byla moc smutná vždyť je to člen rodiny. A to přísloví- nikdy neříkej nikdy funguje. Já jsem totiž vůůbec nikdy nechtěla psa. A teď bych ho za nic na světě nevyměnila.