Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Zdravé Vánoce našich (pra)babiček: Dětem se dávaly panenky z ovoce místo dárků
Zdroj: Pixabay, congerdesign

Jaké byly Vánoce našich předků? Je jasné, že atmosféra těchto svátků musela být docela jiná než ta dnešní. Nejen, že ještě třeba před 150 lety šlo o svátky skutečně církevní, ale vinou častého nedostatku času, peněz i jídla šlo také o dny, kdy si lidé více než co jiného darovali hlavně svoji přítomnost, pozornost a lásku. Jak rádi bychom dnes takové Vánoce prožili! Jenže doba se mění, a i když se snažíme sebevíc, od okolního světa se tak docela odstřihnout nemůžeme. Můžeme se ale těmi před námi inspirovat a alespoň se o to pokusit.

Svátek narození Ježíše Krista

Jak bylo řečeno, Vánoce byly vždy velmi důležitým svátkem, dny, kdy si věřící připomínají narození Ježíše Krista. A takové výročí je potřeba také pořádně oslavit. Dnes bohužel mnohdy nakoupíme hory jídla a posadíme se k televizi, ale v minulosti se lidé věnovali přípravám na Štědrý den a následující Boží hody velmi pečlivě a velkou pozornost dávali i do výroby cukroví. Kde to bylo jen trochu možné, pekli i z bílé mouky, ale ne vždy se to poštěstilo. Paradoxně právě vzhledem k chudobě byly ale Vánoce našich předků také mnohem zdravější než ty dnešní. Na slavnostním stole se kromě cukroví objevovalo i dost potravin, které by prospěly i nám.

Co se dalo dát na vánoční stůl, když opravdu nebyla hojnost, na kterou jsme nyní zvyklí? Naše prababičky si dokázaly poradit a vyjít i s málem. Když se pustily do pečení, musely využít suroviny, které dala příroda, a které se jim podařilo během roku ušetřit pro slavnostní příležitost. V šetření - nejen surovin, ale i těla - pomohl i půst, který patřil k adventu. A tak se vlastně tyto svátky staly i příležitostí pro očistu těla - a v tom bychom se mohli také poučit.

Cukroví pomálu, ale ovoce nechybělo

Kdybychom se chtěli podívat na cukroví, které zdobilo vánoční stůl například v předminulém století, našli bychom medové perníčky, ale i drobné pečivo z vánočkového těsta. Hospodyně do něj přidávaly i sušené ovoce, které mu dodalo zvláštní chuť a kromě toho šlo o velmi zdravou přísadu. Ovoce ale samo o sobě tvořilo velkou část jedné vánoční výzdoby i v chudých domácnostech - nebo lépe řečeno právě tam. Oblíbenou součástí vánoční tabule v rodinách, kde měli menší děti, byly také figurky vyrobené z ovoce. Protože děti se rozhodně nebavily celý večer rozbalováním dalších a dalších dárků, byla taková jedlá hračka vítaným zpestřením. Nejprve si s takovou figurkou děti pohrály, a pak si na ní ještě i pochutnali. Na Štědrovečerní stůl se také schraňovala ta nejkrásnější jablíčka z úrody. A opět plnila hned několik funkcí. Byla ozdobou, stala se součástí vánočních zvyků, a nakonec posloužila k jídlu. Kdo při překrojení jablíčka našel uvnitř hvězdičku, mohl se radovat, křížek znamenal nemoc, problémy nebo dokonce přímo smrt.

Ořechy pro zdraví i pro předpověď budoucnosti

Na stole neměly chybět ani ořechy - tedy opět potravina, která našemu tělu prospívá. Při loupání vlašských ořechů pak bylo potřeba dbát na to, aby se skořápky příliš nepoškodily a mohly potom posloužit jako lodičky převážející svíčky po vodě. Komu svíčka doplavala nejdál, ten měl podle pověry v příštím roce odejít z domova. Nikdo pak jistě nechtěl, aby se právě ta jeho potopila. Jistě si umíme představit, co to mělo symbolizovat…

I když bychom asi v době našich prapředků žít nechtěli, protože chudoba a bídné podmínky určitě nejsou tím, po čem by kdokoliv z nás toužil, je zřejmé, že Vánoce před sto i sto padesáti lety nebo i hlouběji v historii byly svátky zdravějšími než dnes. Rozjímání pro mysl a adventní půst pro tělo udělaly určitě mnoho dobrého. Ovoce na vánočním stole místo hromad cukroví, čokolády a smaženého jídla by nebylo špatné znovu zavést. A tak možná stojí za to se zamyslet, kolik cukroví letos napečeme a kolik připravíme pro sváteční dny ovoce. Zkuste třeba i křížaly - jsou vynikající a dají se ujídat i u štědrovečerní pohádky.