Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Namíchejte si legendární gin s tonikem: Hořkost, která chutná a dřív léčila i malárii
Zdroj: CocktailTime, Pixabay

Osvěžující gin s tonikem patří mezi oblíbené letní drinky. Není divu. Kombinace hořkého toniku s kořeněným ginem je přímo geniální a navíc dnes už existuje bezpočet variací tohoto snoubení. Víte, jak oba nápoje vznikly a proč došlo k jejich spojení?

V luxusnějším pojetí

K ginu s tonikem neboli zkráceně GT možná spousta lidí přistupuje jako k obyčejnému long drinku a stejně jako třeba u koly s rumem u něj příliš nekladou důraz na kvalitu používaných surovin. V poslední době se ale gin s tonikem stává moderním nápojem, do něhož se používají jen ty nejlepší ingredience, které ho povznášejí na mnohem vyšší úroveň. Fajnšmekři si dokonce přímo zakládají na tom, aby dosáhli dokonalé kombinace chutí při použití drahého ginu a prémiového toniku. Dokonce existují bary, které se přímo specializují na tento nápoj a snoubení chuti různých ginů s toniky.

Gin na kuráž

Gin s tonikem tvoří téměř nerozlučnou dvojku, každý nápoj má ale svou vlastní historii, i když poměrně brzy se jim spojily dohromady. Svůj příběh započal první gin. První zmínky o ginu jsou již z 11. století, jak je uvedeno v knize Gin: Historie, značky, kreativní i klasické drinky, kdy se prý podobný nápoj s jalovcem vyráběl v Itálii. První opravdový gin však byl vytvořen až v 17. století v nizozemském městě Leiden. Profesor medicíny na zdejší univerzitě Dr. Sylvius se tehdy pokoušel vyrobit lék na ledvinové kameny. Použil na něj olej z jalovcových bobulí a obilný destilát a vznikl mu z toho gin. Svůj vynález ovšem nazval genever, což je holandský výraz pro jalovec. Nápoj posléze velmi zachutnal anglickým vojákům, neboť je před bitvou uklidňoval a dodával jim odvahu. Říkali mu proto „holandská kuráž“. Právě Britové jej převezli do Anglie, kde se rozšířil během vlády Viléma III. Oranžského, který byl původem Holanďan. V 19. století tu pak začali vyrábět nový druh ginu, tzv. dry gin neboli London dry gin. Ten, jak již název napovídá, vznikl v britské metropoli, v Londýně, a v současnosti mezi všemi druhy ginů převažuje. Holandsko si stále ale uchovalo gin genever neboli jenever. Kromě Nizozemska se gin vyrábí ještě v Belgii, severní Francii a v Německu, a to převážně z obilného destilátu a směsi bylin, mezi nimiž samozřejmě nesmí chybět jalovec. Další bylinky pak závisí na konkrétní palírně.

Drink, který svítí

Dějiny toniku jsou sice trochu kratší, jeho původ je v 19. století. Tehdy se začala pro léčebné účinky používat na prášek rozemletá kůra z chinovníku, jež obsahuje látku chinin. Ta působila jako antimalarikum a britští vojáci v indických koloniích ji využívali za účelem léčby malárie. Chinin byl ale tak hořký, že se nedal vůbec pozřít. Ve vodě nebylo možné jej rozmíchat, proto jej zkusili smíchat s cukrem a citronem. Tím tak vytvořili první tonic. Posléze zjistili, že se chinin mnohem lépe rozpouští v alkoholu, proto do něj vmíchali i dovezený gin, aby ještě více potlačili hořkost. To se povedlo a drink GT byl na světě. Vzhledem k tomu, že gin i tonic byly považovány za léky, šlo o ideální spojení. První sycený tonic se pak objevil na konci 19. století. Podle webu Ginyourlife.cz existuje ovšem i poetičtější příběh o hraběnce z Chinchónu, která ve 30. letech 17. století pobývala v Peru a onemocněla zde malárií. Šaman jí pak jako lék podal kůru z místního stromu a hraběnka se jako zázrakem uzdravila. Na její počest pak strom po ní pojmenovali. Slovo tonic znamená posilující a osvěžující. Kvůli obsahu chininu ho však nesmějí těhotné ženy. Chinin má ještě jednu zajímavou vlastnost - pod ultrafialovým světlem světélkuje.

Trocha koření do sklenky

Giny se s tonikem kombinují podle jejich chuťových vlastností. London dry giny jsou suché typy ginů. Old Tom giny jsou nasládlejší a výrazně aromatické. Navy Strength giny mají vysoké procento alkoholu, nazlátlý gin zrající v sudech se jmenuje Barrel Aged. Navíc se vyrábějí i ochucené giny, třeba růžový, citronový, malinový nebo višňový. Při míchání s toniky si pak taky můžete trochu vyhrát s chutěmi. Stačí použít jiný druh toniku a hned máte jiný nápoj. Více hořké toniky (např. Thomas Henry) podpoří výraznější giny. Kyselejší toniky (Fever Tree Indian, Double Dutch) se hodí ke klasickým London Dry ginům s citrusovým charakterem. Giny s tonikem se navíc skvěle kombinují s různými druhy ovoce a zeleniny. Kromě obligátního citronu je to třeba i alternativní okurka. Efektně se ve sklenici vyjímají i sušené pomeranče nebo jiné ovoce a různé druhy koření a bylinek – třeba pepř, lékořice, levandule či rozmarýn. Ty navíc podporují v drinku určité chutě. Drink GT se může podávat z různých druhů sklenic. Nízká sklenka whiskovka se hodí na drinky s vyšším poměrem ginu, častá je ale i vysoká sklenice highball, v současnosti je populární i velká vinná sklenice, která nejlépe udrží aroma. Pokud si chcete nápoj v horkém létě užít s ledem, dejte do sklenice větší kousek, který se déle rozpouští a neředí tak rychle drink vodou. Tak na zdraví!

Témata: zajímavosti, drink, gin, espresso tonic, koktejl, historie, koktejly, nápoje

Recepty k tomuto článku

Komentáře

Ke článku nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář

Přidat komentář


Každé ráno pro Vás vyberu osvědčené recepty a pošlu Vám je e-mailem. Vaše Marie

Přidejte se k více jak  100 000 odběratelům