Dánská královna Dagmar: Dcera Přemysla Otakara I. k snídani pila tekuté kaše a na talíři měla pečené ryby ochucené bylinkami

Z princezny Markéty se stala královna Dagmar

Dívky v rodinách panovníků měly význam pouze jako vhodné nevěsty. Často se nezachovalo ani jejich datum narození stejně jako u Markéty, dcery Přemysla Otakara I. a Adléty Míšeňské. Zřejmě přišla na svět v roce 1186 a roku 1205 uzavřela sňatek s asi o 16 let starším dánským králem Valdemarem II. Nešlo o žádnou romantiku, dánský král si během manželství vydržoval milenky a zplodil několik levobočků.

Mladá královna nepostrádala soucit s chudými a nemocnými, byla skromná, milá a získala si srdce svých poddaných. Dánové ji začali přezdívat Dagmar – paní dne nebo taky Jitřenka. 

Středověký jídelníček český....

Královna Dagmar si musela zvykat mj. na jiný jídelníček, který se přece jenom trochu odlišoval od toho českého. Stejný byl zvyk podávat jídlo jen dvakrát denně. První se servírovalo ráno resp. v dopoledních hodinách, druhé pak v podvečer.

V českých zemích k pozdní snídani býval bílý pšeničný chleba, k němu máslo, tvaroh či sýry. Na královském hradě se k večeři podávaly různé druhy masa (nejčastěji vařené hovězí, ale také vepřové, jehněčí, zvěřina nebo drůbež). Maso nakrájené na plátky se zalévalo omáčkou. Středověké omáčky se těm současným moc nepodobaly, protože většinou byly z ovoce a měly sladkou až sladkokyselou chuť. Doplňme, že přílohou byl chléb.

....a jídelníček dánský

Dagmar i v Dánsku měla k dispozici bílý chléb z tehdy drahé pšeničné mouky, který byl součástí snídaně stejně jako placky s medem. Teplé kaše z ječmene a dalších obilovin se zjemňovaly medem a mlékem, takže byly tekuté a šlo vlastně o sytý a výživný nápoj. 

Hlavní večerní jídlo bylo bohaté. Maso (nejčastěji hovězí) se nejprve nakládalo do marinády z piva ochuceného bylinkami. Na stole kromě masa bylo také hodně ryb (a to nejen v době půstu). Přímořské Dánsko nabízelo širokou paletu mořských ryb, jako jsou tresky nebo sledi, ale i sladkovodních (kapr či pstruh). Ryby se připravovaly s různými bylinkami, například s petrželkou, koprem nebo pažitkou, které pokrmům dodávaly výraznou chuť.

Přílohou byl chléb nebo placky a maso nebo ryby se často dusily nebo pekly se zeleninou – tuřín, kapusta, cibule a mrkev.

K pití nejčastěji pivo

Ačkoli na slavnostních hostinách nechybělo víno, běžným nápojem v Dánsku tehdy bylo slabší pivo. To má na území této severské země dlouhou tradici, už v 9. století ho tady z obilí a řebříčku (místo chmele) vařili Vikingové. Pít vodu nebylo úplně bezpečné, protože mohla být kontaminována různými bakteriemi. Obzvlášť v chladných dnech si mohla Dagmar objednat u služebných horkou vodu s medem nebo nálevy z různých bylinek, které pomáhaly i při zdravotních potížích.

Dagmar zemřela při porodu druhého syna 24. května 1213. Bylo jí 25 nebo 26 let. Přestože byla Valdemarovou manželkou pouhých osm let, Dánové na „svou“ královnu Dagmar nezapomněli. Postavili ji pomník u bývalého královského hradu v Ribe, byla jí odhalena pamětní deska a její příběh se objevuje v mnoha lidových baladách.

Zdroje informací:

medicolink.com: Danish Cuisine

postej-stew.dk: What did medieval people eat?

reflex.cz: Markéta Dagmar: Zapomenutá česká princezna jako hvězda dánského trůnu vyhraná v kostkách

stoplusjednicka.cz: Dagmar Dánská: Zapomenutá česká princezna