"Uvař mandel šneků, utři šest lotů sardelí": Kuchařka Rettigová na Vánoce místo kapra vařila hlemýždě

Česká buditelka z německé rodiny

I když Magdalenu Dobromilu Rettigovou dnes známe kromě již jmenovaných profesí také jako zanícenou českou buditelku, je zajímavé, že až do svých osmnácti let žila v německojazyčném prostředí, i když v Čechách. Její rodina ale byla německá, a tak se česky začala učit až v dospělosti, kdy se provdala za Jana Aloise Sudiprava Rettiga, právníka a obrozeneckého spisovatele. Manžel Magdaleny Dobromily byl muž na svoji dobu velmi pokrokový, a tak svoji ženu nijak neomezoval ve vlastní tvorbě, naopak ji vždy podporoval.

Osvícená paní Rettigová se tak mohla kromě péče o rodinu věnovat i veřejným činnostem, vzdělávala dívky, vedla knihovnu, angažovala se v péči o životní prostředí, živě komunikovala s českými vlastenci, jako byl například František Palacký. A mezi tím vším si našla čas i na sepisování receptů, které později vydala ve své dodnes známé knize. Ta byla pro tehdejší dobu (vyšla prvně v roce 1826) o to cennější, že byla psána v češtině. Mnohé měšťanské rodiny se tehdy přikláněly spíše k němčině, a tak Rettigová, ačkoliv sama z takového prostředí pocházela, přispěla přirozenou cestou k osvětě a českému vlastenectví.

Vánoční hlemýždi podle Rettigové. Ochutnáte?

Co nabízela Magdalena Dobromila jako pochoutku, kterou bychom si neměli nechat ujít o Vánocích? Možná bychom se divili, ale nebyl to ani kapr, ani bramborový salát, klobása nebo řízek. Šlo o vánoční hlemýždě, kteří ale tehdy nebyly vůbec jídlem neznámým. Naopak - šlo o jídlo, které se dalo "nasbírat na zahradě", mohli si ho tedy dovolit i chudší lidé. Zvláště v období půstu šlo o poměrně často připravované maso. Jak na šneky, abychom si na nich podle české buditelky co nejlépe pochutnali?

V receptu se uvádí: Uvař mandel šneků… Slovo mandel má více významů, tady jde o počet - tedy o 15 kusů. Uvařené šneky je pak potřeba vyndat z domečků, uřezat jim ocásky, očistit je a omýt ve vlažné vodě, a pak je v hovězím vývaru dovařit do měkka. Mezitím je potřeba vyvařit také skořápky, protože je budeme ještě potřebovat. Naplníme je totiž velmi zajímavou směsí. "Utři čtvrt libry nového másla se šesti loty čerstvých sardelí, dej k tomu z půl citronu drobně rozkrájenou kůru, 3 stroužky se solí rozetřeného česneku, trochu květu, jednu strouhanou žemličku, a je-li to málo slané, tedy přidej trochu soli a všecko dobře rozetři," píše Magdalena Dobromila Rettigová.

Její popis si opět zaslouží alespoň krátký komentář. Čtvrt libry másla je přibližně 113 gramů (1 libra je 0,4536 kg) a šest lotů sardelí pak představuje 96,36 gramů (1 lot je 16,06 gramu, tedy 1/32 libry). Jistě není nutné vážit desetiny gramu, ale alespoň přiblížit bychom se radám známé kuchařky měli. Pak už přijde na řadu plnění skořápek. Do každého vyvařeného domečku je potřeba dát trochu nádivky, potom šnečí maso a znovu nádivku. Na másle se nyní usmaží žemle a zalije se polévkou, v níž se vařili šneci. Pak je potřeba přidat ještě trochu vína, dva loty sardelí a vše se nechá povařit. Tímto zalijeme naplněné ulity, které jsme vyskládali do pekáčku, a v troubě necháme asi dvacet minut dusit. Je hotovo, Vánoce mohou začít!

Tak co, vyzkoušíte letos na Štědrý den něco jiného než kapra s bramborovým salátem?