„Červenec žne žita, višně k tomu vítá,“ říká lidová moudrost aneb Jakými pranostikami se v červenci řídili naši předkové

Pranostiky na červenec

Červenec je uprostřed léta, kdy příroda zraje, pole voní obilím a slunce nešetří svou silou, obzvláště v letošním roce ji nám dává hodně pocítit. Naši předkové i tento měsíc bedlivě sledovali a zapisovali si své poznatky v podobě pranostik – krátkých a výstižných rčení, která spojují pozorování počasí s úrodou nebo pracemi na poli. Ačkoliv dnes většina lidí spoléhá spíš na meteorology než na selský rozum, pranostiky nás dodnes baví svou poetikou a často i přesností.

Slunce, déšť a bouřky

V červenci hraje hlavní roli slunce, ale také letní bouřky. Pranostiky často varují před tím, co může déšť způsobit úrodě:

„Červenec – měsíc bouřlivý, úrody příliš nespraví.“

„Červenec, když pěkně hřeje, obilí pak dobře seje,“ nebo také: „Když červenec pěkně hřeje, o Vánocích se zima zaskvěje.“

„Červenec žitný, srpen pšeničný.“

„V červenci déšť jak žravý jed modrý na pohance kazí květ, proto vzácný bývá v oulech med.“

Svatí v červencových pranostikách

Letní horka jsou sice příjemná pro koupání, ale pro zemědělce mohou být zákeřná. Hospodáři také červencové počasí hodnotili podle dnů svatých:

„Na svatého Prokopa – pole samá stoka,“ ale předkové říkávali i „Prokop – zelí okop“ a také „Svatý Prokop hřiba nakop.“ (4. 7.)

„Na svatou Markétu – vezmi srp a požeň na řadu.“ (13. 7.)

„Na Máří Magdalénu očekávej jistý déšť“ a také „Když prší na svatou Máří Magdalénu, vzroste obilí.“ (22. 7.)

Letní recepty

Ačkoliv každý, kdo není školou povinný, si nemůže užívat výsadu letních prázdnin, v nejteplejším období roku máme všichni tendenci tak trochu zvolnit a užívat si sluníčka a krásného počasí. Kdo by…

Signály pro sklizeň i předpověď zimy

Některé pranostiky v červenci nesledují jen to, co se děje teď, ale předpovídají i to, jaká bude zima:

„Jaký červenec, takový leden.“

„Červenec horký, tedy leden mrazivý.“

Sklizeň obilí je v plném proudu a vše se točí kolem žní. Červenec tak nese nejen vůni sena a zvuk sekání, ale i předzvěst podzimní úrody:

„Co červenec neuvaří – srpen nedopeče.“

„Na svatého Eliáše – dopoledne léto, odpoledne podzim.“ (20. 7.)

Pranostiky nejsou jen historickým odrazem zemědělského kalendáře. I v dnešní době nás učí trpělivosti, vnímání přírody a cyklů, které se opakují. Možná se letos červenec opět naplní rčením, že „červenec – jaký bude, taková bude i zima.“ A i když nás jejich předpovědi rozesmějí, někdy překvapí, jak krásně vystihují situaci i o století později.

Náš tip: „Červenec žne žita, višně k tomu vítá,“ říká jedna z pranostik našich předků a z tohoto nakyslého ovoce si můžete připravit třeba višňový sirup podle následujícího video receptu: