Benespetr: Je škoda, že si podle vašho receptu většina (a hlavně mladých a méně zkušených kuchařek) jídlo neuvaří, a těm zkušenějším zase asi nestojí za to, aby si domýšlely to, co vy jste v receptu nenapsal, a to nejen v postupu, ale neúplné jsou i ingredience, např. jaký jste použil tuk. Proč jste sem ten recept přidal? Recepty se přidávají proto, aby si ostatní mohli jídlo také uvařit. Nebo jste recept vy sám neuvařil, že jste nedokázal postup popsat? Fotky máte moc pěkné, jídlo na nich vypadá náramně jedle! Ale vařit to asi nikdo nebude. Není to škoda? Tady vám moderátorky dávají rady a připomínky a vy jim ani neodpovíte. Jste nový, tak třeba nevíte, jak recept opravit, ale moderátorky vám umí dobře poradit, tady se nemusíte bát na cokoliv zeptat. Zdravím!
Eja57: Děkuji za odpověď! Chtěla bych zkusit, ale nevím, jak to dopadne letos s mým pečením, neřádi záda si usmyslely, že mne bou trápit. Ale snad se aspoň na pár věcí zmůžu. Jestli ano, písnu, jak to dopadlo s tou mandlovou moukou. Zdravím!
Když se podíváte na odkaz od ivulinky, tak zjistíte, že je to překlad z holandštiny a tudíž nejdřív byl starší recept v holandštině (jak starý, to nevím, nehledala jsem to, holandsky neumím) a tak je třeba ty datumy poněkud přehodnotit. Nebo že by Holanďani a po nich i anglický překlad (tři měsíce starý) převzali fotku pana pecmaniaka? To si nedovolím posoudit.
Jaromíra18: Moc pěkný zimní recept! Zimní poroto, že jsou použité sušené bylinky. Jen malý dotaz: Ty sušené papriky, to asi mají být sušené pálivé papričky, nebo ne? Soudím tak podle poslední fotky.
A kdepak vidíš nějakou připečenou vánočku? He? Tak jsem asi slepobarvá, když jsem žádnou takovou nenašla! He? Raději se těš na to, že letos přidá víc kuchařek svoje fotky vánoční tabule, a to bude moc fajn! Já se těším, protože co rodina, to trochu jiný styl, i když jsou si ty fotky v něčem podobné, je každá fotka jiná a všechny jsou úžasné! Ty dámy, které přidaly už loni mají můj veliký obdiv, jsou to průkopnice, které se osmělily a přidaly něco pro další pokolení! Tak letos těch příspěvků bude doufám ještě víc! !
A navíc jeden jednoduchý a možná už zapomenutý receptík na Mikuláškou mlsotu:
MIKULÁŠSKÉ ŠPEJLE - z časopisu KVĚTY
Potřebujeme: Sušené ovoce - datle, fíky, suš. meruňky, suš. švestky bez pecek, kand. třešně, hrušky, ananas apod., špejle a čokoláda na vaření.
Ovoce napícháme na špejli a můžeme (ale nemusíme) protáhnout v rozehřáté čokoládě.
Dobrou chuť dětem i dospělým a zkuste přidat fotku připravené nadílky pro vaše děti a vnoučata! Bude to prima!
Tak já teď přidám také něco "Mikulášského", kratičký příběh o sv. Mikuláši.
O SV. MIKULÁŠI
Málokterý patron je opředen tolika legendami, jako sv. Mikuláš, jehož tradiční osobnost požívá skutečně obliby v celém světě. V Anglii je jeho postava nerozlučně spojena se svátky anglických vánoc, ale také v jiných zemích zahajuje tento světec sváteční tažení vánočního míru.
Tajemství, obklopující tohoto svatého dobroděje, se začala spřádat před šestnácti stoletími. Mikuláš se narodil v Pataře, v maloasijské provincii Lycii, a byl biskupem v Miře. Všeobecnou pozornost k sobě obrátil mocným odporem proti Ariánům na nicarejském koncilu. Když zemřel, pohřbili jej jako každého jiného chudého kněze. Pohřbili jej v katedrále v Miře, ale již v hodině jeho pohřbu se začaly rodit legendy a šířit po celém světě.
Dobrodružné historky kolem postavy velkého kněze se pak rozrůstaly do takové šíře, že by vyplnily knihu. A do takové hloubky, že našly ohlas i v Římě. Mikuláš byl prohlášen za světce. Roku 1087 byly kosti biskupa Mikuláše vyzvednuty z hrobky v mirské katedrále a v slavnostním průvodu dopraveny do chrámu San Nicola v Bari v Itálii, kde jsou od té doby uloženy. Každoročně zde obklopuje posmrtnou schránku světce tisíce poutníků.
Některé historky o sv. Mikuláši jsou i hrůzostrašné, ba morbidní, Jako tato opsaná z časopisu Spirit:
Ač to zní neuvěřitelně, byl to vrah, kdo poprvé zpopularizoval moc velkého světce. Jeden hostinský totiž potřeboval narychlo naložené maso, i zabil tři malá dítka a jejich rozčtvrcená těla naložil do sudu se solí. Rodiče, zneklidnění ztrátou dětí, běželi ke knězi v Miře a Mikuláš je vedl, osvícen zázračným poznáním, do blízkosti místa, kde děti zmizely. Sousedé potvrdili, že je tu nedávno ještě viděli. I kráčel kněz rovnou k sudu v hostinci a žádal, aby byl otevřen. A nad otevřeným sudem se svatý muž začal modlit. Modlil se dlouho a vroucně, až pojednou vyšly ze sudu ztracené děti, zdravé a čilé... To je legenda, která stvořila ze sv. Mikuláše ochránce a přítele všech dětí.
Opsáno ze Spiritu 1997.
tejaja (moderátorka): Terezko, to mi snad děláš naschvál, takový krásný recept! Ale tady sehnat brynzu je většinou nad lidské síly. Jinak bych na tuhle skvělou krmi měla všechno, včetně chuti , ale nahradit brynzu? To by asi nešlo, že ne? A takový je to báječný receptík! No zatím putuje do oblíbených!
MIKULÁŠSKÉ ŠPEJLE - z časopisu KVĚTY
Potřebujeme: Sušené ovoce - datle, fíky, suš. meruňky, suš. švestky bez pecek, kand. třešně, hrušky, ananas apod., špejle a čokoláda na vaření.
Ovoce napícháme na špejli a můžeme (ale nemusíme) protáhnout v rozehřáté čokoládě.
Dobrou chuť dětem i dospělým a zkuste přidat fotku připravené nadílky pro vaše děti a vnoučata!
O SV. MIKULÁŠI
Málokterý patron je opředen tolika legendami, jako sv. Mikuláš, jehož tradiční osobnost požívá skutečně obliby v celém světě. V Anglii je jeho postava nerozlučně spojena se svátky anglických vánoc, ale také v jiných zemích zahajuje tento světec sváteční tažení vánočního míru.
Tajemství, obklopující tohoto svatého dobroděje, se začala spřádat před šestnácti stoletími. Mikuláš se narodil v Pataře, v maloasijské provincii Lycii, a byl biskupem v Miře. Všeobecnou pozornost k sobě obrátil mocným odporem proti Ariánům na nicarejském koncilu. Když zemřel, pohřbili jej jako každého jiného chudého kněze. Pohřbili jej v katedrále v Miře, ale již v hodině jeho pohřbu se začaly rodit legendy a šířit po celém světě.
Dobrodružné historky kolem postavy velkého kněze se pak rozrůstaly do takové šíře, že by vyplnily knihu. A do takové hloubky, že našly ohlas i v Římě. Mikuláš byl prohlášen za světce. Roku 1087 byly kosti biskupa Mikuláše vyzvednuty z hrobky v mirské katedrále a v slavnostním průvodu dopraveny do chrámu San Nicola v Bari v Itálii, kde jsou od té doby uloženy. Každoročně zde obklopuje posmrtnou schránku světce tisíce poutníků.
Některé historky o sv. Mikuláši jsou i hrůzostrašné, ba morbidní, Jako tato opsaná z časopisu Spirit:
Ač to zní neuvěřitelně, byl to vrah, kdo poprvé zpopularizoval moc velkého světce. Jeden hostinský totiž potřeboval narychlo naložené maso, i zabil tři malá dítka a jejich rozčtvrcená těla naložil do sudu se solí. Rodiče, zneklidnění ztrátou dětí, běželi ke knězi v Miře a Mikuláš je vedl, osvícen zázračným poznáním, do blízkosti místa, kde děti zmizely. Sousedé potvrdili, že je tu nedávno ještě viděli. I kráčel kněz rovnou k sudu v hostinci a žádal, aby byl otevřen. A nad otevřeným sudem se svatý muž začal modlit. Modlil se dlouho a vroucně, až pojednou vyšly ze sudu ztracené děti, zdravé a čilé... To je legenda, která stvořila ze sv. Mikuláše ochránce a přítele všech dětí.
Opsáno ze Spiritu 1997.
*Sv. Mikuláš je také patronem obchodníků.
Předchozí 1 … 10 11 12 13 14 … 127 Další