Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Když je opečený chleba národním pokladem: Bruschetta je nejoblíbenější topinka v Itálii
Zdroj: Pixabay, Carlos Carlos Alberto, Pixabay license

Ty nejjednodušší věci v sobě často skrývají něco nečekaného, jedinečného. A přesně tohle platí i pro bruschettu, italskou topinku, v níž se spolu stoupí zástupci nejtypičtějších ingrediencí středomořské kuchyně.

Topinka s přezdívkami

Slovo bruschetta pravděpodobně pochází ze slova brusca, což je kartáč na čištění koní. Někteří lidé ale tento název odvozují od slovesa bruciare, neboli spálit. Skutečný původ bruschetty se ztrácí v mlze času. Vlastně se dá říci, že neexistují žádné zcela konkrétní informace o tom, kdo tuhle lahodnou topinku vyrobil jako první. Řada vědců tvrdí, že tento pokrm s největší pravděpodobností pochází z Toskánska, Lazia a možná i Umbrie. Je možné, že první předchůdkyni bruschetty si připravil nějaký zemědělec už v dobách starého Říma, který si při výrobě olivového oleje opékal chléb a zkrátka ho napadlo otestovat jím vylisovaný olej. Koneckonců, olej je při přípravě bruschetty nezbytný. A jak šel čas, někdo další přidal česnek, později rajčata a první bruschetta byla na světě.

Je to vlastně stejné jako u nás, kdy řada jídel má i své krajové pojmenování. V různých italských regionech se tak nemusíte setkat jenom s bruschettou, ale třeba v Toskánsku je to také fettunta, což znamená krajíc obyčejného chleba, nesoleného, zato naolejovaného, s přídavkem rajčat, bazalky či jiných příchutí. V Piemotu se přezdívka odvozuje od oslů, soma d'aj. V Kalábrii pak na talíř dostanete fedda ruscia, což znamená opečený plátek.

V jednoduchosti je krása

Jednoduchost v kuchyni vždycky zvítězí a bruschetta představuje jeden z těch jednoduchých pokrmů, které jsou současně bohaté na chuť i autentičnost. Tak trochu chudý, ale přitom lahodný pokrm je v italských restauracích doslova nezbytnost. Postupem času byl tento předkrm obohacen díky představivosti každého, kdo si jej chtěl upravit dle vlastních chuťových preferencí. Můžete se tak setkat s bruschettou, na které jsou olivy, tuňák nebo dokonce ančovičky. Někteří lidé jdou ale ještě dál, a tak se na obyčejném plátku chleba objevují třeba i pečené broskve s balzamikovým octem.

Jak na ni?

V první řadě je třeba říci, že bruschetta z bochníku Šumavy bude vždycky jenom topinka. Chléb by měl být totiž správně bílý. Z něj nakrájíte plátky; pozor na to, aby nebyly příliš tenké. Musí „unést“ olivový olej i oblohu. Typická jsou rajčata, která se krájí na drobné kostičky. Předtím byste z nich ale měli odstranit semínka a vodnatou dužninu, která by jinak chleba rozmáčela. Nezbytný je česnek. Pokud máte kvalitní a netrápí vás žlučník, klidně ho přidejte nasekaný na drobno k rajčatové směsi, anebo jím potřete chléb opečený na sucho. Olivový olej buď vetřete do chleba, anebo jím lehce zastříknete připravená rajčata. Na ozdobu a samozřejmě i k dotažení chuti se hodí bazalka.

Témata: bruschetta, předkrm, topinka, olivový olej, rajčata, italská kuchyně, světové kuchyně

Recepty k tomuto článku

Komentáře

Ke článku nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář

Přidat komentář


Související obsah

Edice Toprecepty.cz

Kuchařky a kalendář

Naše kuchařka

Do obchodu

Každé ráno pro Vás vyberu osvědčené recepty a pošlu Vám je e-mailem. Vaše Marie

Přidejte se k více jak  100 000 odběratelům