Pořád se něco děje ...

Vykouzlily jste mi na tváři úsměv hned po ránu, díky!

A jestli můžu, tak taky přidám jednu....
Jedno léto u nás byly na návštěvě dvě sestry, obě jsou naše dobré kamarádky. Měly s sebou své malé dcery (asi 6 a 8 let). Abychom je trochu zabavili, vzal je manžel k mé sestře, povozit na ponících. Úúúžasný zážitek!
Když vyrajtované sesedly, (stály náhodou zády k sobě), jedna z nich zvonivě a překvapeně zavolala:
Jééé, já mám chlupy mezi nohama!!!
A druhá na to, aniž by se otočila:
Já ještě ne! Já jsem ještě hodně mladá!!!

Ta je hezoulinká, Hello .
Ale k příspěvku Jany bych měla příhodu... moje dcera jistý čas sledovala Pokémony a tam je bytůstka jménem Pikaču a další, o něco méně populární, jménem Piču. Líza si je u mě v práci kreslila a vystříhala, když jsme šly na oběd, dala si ty výtvory ke mně do kapsy... No a když jsme se vrátily, povídá přede všemi: "Mami, dej mi Piču!" Dovedete si představit, jak překotně jsem ten její výrok vysvětlovala...

No Jani, to si můžu domyslet...

Helo, ta malá je kouzelná, úplně vidím, jak to "čičí" říká!! No, malé děti milují i pizzu a chceš vědět, jak by to řekla taková malá pronzezna? Já ti to raději neřeknu, slyším to často od malých špuntů

Každý den se stane něco, co vykouzlí na tváři úsměv. Smíchu je pořád málo, pojďte si říct, čemu jste se zasmáli právě dnes...
K tomuto tématu mě dnes přiměl název dnešního Receptu pro dnešní den - Čevapčiči.
Onehdy jsem šla s mojí ještě né dvouletou vnučkou a sousedka se ptala, co jsme měli dnes k obědu. A ona jí říká: papala jsem čičí. A tak jsem musela vysvětlit, že opravdu nejíme kočky...