Pamatujete nekonečné fronty na mandarinky? Vánoce za socialismu byly noční můra hospodyněk!

Jó, to byly časy... Opravdu?

I když se občas dozvídáme, jak je dnes všechno drahé a že "to dříve nebývalo", stačí se podívat na staré černobílé fotografie běžného života a dobře si uvědomíme, co všechno ve skutečnosti "dříve nebývalo". Poloprázdné regály a v těch plných bylo vyrovnáno často to samé zboží od začátku až do konce. Ne, lidé neměli hlad, ale určitě bychom se dnes takové nebídce velmi divili.

Právě Vánoce ale byly dobou, kdy se do obchodů dostalo i zboží, včetně ovoce, na které jsme jindy v průběhu roku mohli jen vzpomínat. Obchod se Západem nebo jižními státy právě nekvetl, a tak se v zeleninách objevovalo hlavně sezónní zboží. A mandarinky nebo banány se u nás opravdu nepěstují… A tak bylo možné vidět právě v této době fronty téměř všude. Nejen před obchody, kde bylo možné koupit vánoční dárky, ale i před potravinami a právě před prodejnami ovoce a zeleniny. Právě v jejich útrobách se totiž skrývalo vytoužené exotické ovoce nebo i arašídy - ano, i arašídy bývaly nedostatkovým zbožím.

Fronty kam se podíváš

Proč byly všude fronty? Jednak právě proto, že mnoho zboží nebylo tak snadno k dostání, a jednak proto, že když už se někde objevilo, roznesla se ta zpráva rychlostí blesku. Jasně platilo, že "kdo dřív přijde, ten dřív kupuje" a kdo přijde později, jednoduše se na něj nedostane. Není tedy čemu se divit, když chtěli třeba rodiče udělat radost dětem a přinést jim domů i vitamíny. Měli bychom si ale také uvědomit, že v době před listopadovou revolucí nebyly supermarkety současné velikosti, kam se vejdou ne desítky nebo stovky, ale tisíce lidí. Kdyby všichni ti nakupující měli čekat, až na ně přijde řada v malé prodejně, asi bychom po chodníku už neprošli. Naštěstí nás dnes nic takového už nečeká a ony pověstné mandarinky nebo banány jsou v obchodech po celý rok.

Bylo zboží opravdu levnější?

Také jste už slyšeli stesky po tehdejších nízkých cenách? Čísla to sice byla menší než dnes, ale je to tak jen do chvíle, kdy je porovnáme s minulými a současnými platy. Průměrná mzda v roce 1989 byla dnes jen těžko představitelných 3170 Kčs a kilo banánů stálo 17 Kčs. V minulém roce, tedy v roce 2019, se průměrná mzda vyšplhala na 34 105 Kč a cena stejného ovoce na 35 Kč. Jestliže tedy platy za posledních třicet let vzrostly více než desetinásobně, tak cena banánů jen o korunu víc než na dvojnásobek. Můžeme se na to podívat ještě jinak - v roce, kdy došlo ke změně režimu, jsme si mohli za jeden plat koupit ani ne 200 kg banánů, což sice určitě nikdo neudělal, ale pro představu nám to dobře poslouží. V roce 2019 by to byla při běžné průměrné ceně banánů už téměř tuna.

Nebo ještě jinak - před rokem 1989 museli naši rodiče na kilo tohoto exotického a tehdy prakticky nedostupného ovoce vydělávat 55 minut. Dnes nám na to stačí přibližně deset minut, a když zajdeme do supermarketu v pravou chvíli a seženeme je ve slevě, je to ještě méně.

Vánoce jsou tady, a my zase stojíme fronty - ne před obchodem a ne proto, že bychom se snažili sehnat nesehnatelné. Stojíme s plnými košíky v teple u pokladen a čekáme, až budeme moct zplatit a plné tašky naložit do auta. Zkusme si raději užít sváteční klid.