Obyčejná cibule jako svatební dar? Ve středověku to byla obrovská pocta

Stará jako lidstvo samo

Určitě nikoho nepřekvapí, že je s námi cibule - dá se říct - od nepaměti. Lépe řečeno pamatuje už staré Sumery, kteří dobře věděli, jak ji využít. Nejstarší zmínky, které popisují cibuli, se pak objevují ve 3. tisíciletí před naším letopočtem. Pochází z oblasti kolem Indie, protože cibule je právě odtud - respektive ze střední Asie. Její cesta do Evropy následně vedla přes Dálný Východ. Nespornou výhodou cibule, kterou si už tehdejší lidé dobře uvědomovali, byla její nenáročnost na podmínky a poměrně snadné pěstování. Také skutečnost, že usušená vydrží mnoho měsíců, jistě vedla k jejímu poměrně rychlému šíření po světě.

Kdy lidé začali cibuli používat při přípravě jídel? To asi dnes nikdo přesně neurčí, můžeme ale vycházet ze starých římských zápisů Apicia, autora jedné z nejstarších dochovaných kuchařských knih na světě. Právě on již v prvním století před naším letopočtem s cibulí v kuchyni počítal. Ostatně šlo o "koření", které jídlu dodávalo zajímavost a docela jinou chuť, což bylo jistě žádoucí. Cibuli ale Římané používali i jako léčivo a pro zvýšení výkonnosti. Také proto ji měli k dispozici i gladiátoři, jejichž výkony a často i smrt v aréně bavily místní obyvatelstvo. Umí si ale někdo představit ten odér směsi potu a cibulové šťávy?

Cibule jako svatební dar

Uplynula staletí a cibule se spolu s námi přenesla až do středověku, kde přišel její čas. Lidé si jejích účinků vážili natolik, že se dokonce stala jakýmsi platidlem či darem - a to rozhodně nijak opomenutelným. Vždyť šlo o tak univerzálně využitelný zdroj nejen chuti, ale i zdraví a síly, že si jí lidé jednoduše museli cenit. Z Evropy pak už byl jen skok do Ameriky, kam si ji s sebou přivezli první Evropané, kteří na tento kontinent vstoupili. Dalo by se tedy konstatovat, že Evropané vyměnili cibuli za brambory…

V dnešní době je cibule zcela samozřejmou součástí téměř každého receptu. Neměli bychom se ale omezovat jen na její kuchyňské využití, protože schopností, které je ochotná dát do našich služeb, má cibule nespočet - hlavně pro zdraví. Kdy se na ni tedy můžeme spolehnout? Určitě bychom na ni neměli zapomínat ve chvíli, kdy potřebujeme doplnit vitamíny. V cibuli najdeme třeba vitamín C, ale také skupinu vitamínů B, karoteny, vitamín E, kyselinu listovou a další. Kromě toho si jistě ze školy pamatujeme, že v sobě skrývá také minerální prvky, zvláště pak hořčík, draslík, železo, zinek, síru nebo fosfor. Ani tím ale celkový výčet nekončí a mohli bychom pokračovat ještě poměrně dlouho. A proto je také možné ji s úspěchem využívat v lidovém léčitelství.

Není to jen jídlo

Možná si ještě pamatujeme, že nám maminky cibulí potíraly místo, kam nás píchla včela. Pokožka se zklidnila a bodnutí přestalo bolet. Kromě toho ale může cibule pomoct při léčbě astmatu a je vhodná i pro cukrovkáře, protože dokáže částečně regulovat hladinu cukru v krvi. Zapomenout bychom ale neměli ani na její funkci přírodního antibiotika nebo její schopnost snižovat krevní tlak a podporovat správnou činnost srdce. Dokáže být nápomocná při léčbě infekčních onemocnění všetně infekcí močových cest nebo zánětech ledvin. A komu by ani toto všechno nestačilo, může cibuli ke cti přičíst také afrodiziakální účinky. Obyčejnou cibuli zkrátka nemůžeme ponížit jen na základ omáček. Věděli to naši předci a neměli bychom na to zapomínat ani my.