Valašský frgál se zrodil z omylu. Víte, že tradiční koláč se peče třeba i s kedlubnovou náplní?
16. 1. 2021 Historie a zajímavosti
Některá jídla jsou doslova mezinárodní, jiná si i v dnešním globálním světě zachovávají svoji jedinečnost a zůstávají spojena s jedním jediným místem. To je třeba případ valašských frgálů, které si sice můžeme upéct i v Plzni, ale ty pravé a nefalšované jsou připraveny k ochutnání jen na Moravě. Kde se slavné frgály vlastně vzaly?
Třiceticentimetrový koláč
Frgály asi znáte. Jde vlastně o koláče, ale ne jen tak nějaké. Na rozdíl od těch, které běžně pečeme po celé zemi, jsou ty valašské opravdu úctyhodné - a to už jen svým průměrem, který většinou dosahuje třiceti centimetrů. Rozdíl, který je odlišuje od jiných koláčů, jako jsou například oblíbené zdobené chodské koláče, je používání jediné náplně na celý koláč. Valaši si na míchání chutí v minulosti zjevně nepotrpěli.
Mezi frgály najdeme ty s klasickými náplněmi, které bychom na sladkém koláči čekali i kdekoliv jinde, jako je náplň maková, povidlová, tvarohová, ale používá se třeba i meruňková nebo jiná marmeláda. Co už by asi čekal jen pravý Valach, to je třeba náplň kedlubnová nebo mrkvová, protože i ty do opravdu tradičních frgálů patří. Chybět samozřejmě nesmí ani sladká drobenka, která dílo završí. Umíte si to představit? Pokud ne, asi nezbyde nic jiného než se vydat na místo, kde takové koláče pečou, tedy na Valašsko.
Mohlo by vás zajímat
Nepovedený koláč, nebo krajový skvost?
Proč se ale frgál jmenuje právě takto? Přiznejme si upřímně, že to žádná velká pochvala není. V minulosti se totiž právě tímto pojmem označoval nepovedený koláč nebo také vdolek, jak se tomuto sladkému pečivu v místě jeho vzniku v minulosti říkalo. Z frgálu, který hospodyně vytáhla z pece, tedy dříve ani ona ani strávníci jistě žádnou velkou radost neměli. Až později, postupem času, se význam tohoto slova přenesl i na podařené koláče a dnes se stal jedním ze symbolů této části Česka.
Historie frgálu je opravdu dlouhá a zmínky o něm jsou dohledatelné už na počátku devatelnáctého století, tedy po roce 1800. Není nutné připomínat, že nejprve šlo ale jen o skutečně sváteční jídlo. Bílé mouky nebylo nazbyt a každý s ní musel šetřit. Svatba, posvícení nebo třeba křtiny se bez frgálu ale určitě neobešly. Hlavní náplní, která tehdy převládala, bývala povidla, a to jak z jablek, tak i z hrušek. Právě hrušně rostly na Valašku ve velkém počtu, a tak této suroviny mohly mít dostatek i chudší domácnosti.
Mohlo by vás zajímat
Co by do takového frgálu podle historických receptů mělo přijít? Samozřejmě domácí suroviny, to jistě nepřekvapí. Zajímavostí už ale je, že dřívější hospodyně jako tuk používaly kachní sádlo, které bychom v koláči pravděpodobně nečekali. Dnes je frgál pochoutkou, kterou si sice můžeme koupit bezmála kdekoliv, ale ti praví labužníci si jistě rádi udělají cestu na Valašsko, aby ochutnali ten pravý, který nikde jinde upéct snad ani nejde.
Recepty k tomuto článku
Mohlo by vás zajímat
Komentáře
24. 9. 2021 13:39