Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

NOVINKA: Naše chalupářská kuchařka

Koupit za 399 Kč

Této potraviny nevědomky sníte až kilogram týdně. Dejte si na ni ale pozor!
Zdroj: Євген Литвиненко, Pixabay.com

Sója patří k nejdůležitějším světovým plodinám. Tato luštěnina je vysoce výživná, ale stále více se ukazuje, jak obrovský negativní vliv má na životní prostředí. A mnoho lidí si ani neuvědomuje, jak obrovské velké množství sóji denně konzumuje. Může nám to uškodit?

Co je sója a proč jí konzumujeme takové množství?

Sója je původně čínská plodina poprvé vypěstovaná před asi 5000 lety a rozšířila se ve výrobcích jako sójová omáčka a tofu po celé východní Asii. Ačkoliv je to pro rostliny nezvyklé, obsahuje plnohodnotné bílkoviny a všechny pro život zásadní aminokyseliny. To znamená, že není potřeba získávat bílkoviny z jiných potravin, pokud se sója kombinuje se správně vyváženou stravou, a proto je tak populární mezi vegetariány.

Sója se ale rozšířila s revolucí ve zpracování potravin úplně všude, ať jenom jako ingredience, nebo plnohodnotné jídlo. Světový fond na ochranu přírody přišel se studií, že až 75 % sóji v našem jídelníčku přijímáme přes maso a mléčné výrobky, protože právě sója je jednou z hlavních složek krmiva chovných zvířat. Světový fond na ochranu přírody na základě toho odhadl, že každý člověk sní za rok kolem 61 kg sóji, což je cca 1 kg za týden.

Jaký je se sójou problém?

Produkce této plodiny se za posledních 20 let více než zdvojnásobila. Jižní Amerika je jedním z největších producentů všudypřítomné luštěniny, a to se závratnou poloviční celosvětovou produkcí. Kvůli financím pramenícím z pěstování sóji se ničí obrovské množství přirozeného prostředí pro ohrožené druhy zvířat. A alarmující situace není pouze v Amazonii, ale i v brazilském Cerradu, kde žije až 5 % ze všech druhů zvířat na světě a Gran Chacu na paraguaysko-argentinské hranici. Podle OSN bude při současné produkci masa potřeba do roku 2028 vyhradit až o 7 milionů hektarů půdy pro pěstování sóji navíc. To je asi dvojnásobná rozloha Švýcarska jenom na to, aby byla nakrmena jateční zvířata.

Další problém je, že Jižní Americe se při pěstování často užívá pesticidů a geneticky upravených semen a všechny tyto škodliviny se pak dostávají i do našeho organismu. Sója sama o sobě tělu také nepřináší jen pozitivní benefity. Obsahuje goitrogeny, které potlačují funkci štítné žlázy, fytáty, které omezují využití vápníku, hořčíku a železa ze stravy v organismu. Některé studie naznačují, že fytoestrogeny, které v sóje rovněž najdeme, se mohou dokonce podílet na zvýšeném riziku vzniku rakoviny prsu.

Co sójové mléko, omáčky a vegetariánské burgery?

Drtivá většina sóji určené pro přímou konzumaci lidmi se ale pěstuje mimo kontroverzní jihoamerické země. Takže "maso", ze něhož je vyroben váš vegetariánský hamburger, bude pravděpodobně pocházet spíš z Číny, Indie či Evropy. Ani o takové sóje však nelze tvrdit, že je ekologicky úplně bez závad. Sója se často pěstuje jako monokultura, což znamená, že se na jedno pole sází neustále dokola. To ničí přirozenou rozmanitost a také půdu.

Jakými změnami v jídelníčku lze přispět proti nadprodukci?

Kuřecí maso a vejce mají největší stopu po sóje ze všech potravin, za nimi následuje vepřové a losos. Hovězí maso a mléčné výrobky pocházející z Česka díky tomu, že krávy na mnohých farmách tráví alespoň nějaký čas na pastvě, neobsahují tak drastické množství sóji oproti jiným zemím. Při nakupování potravin ideálně dejte přednost výrobkům od lokálních farmářů, případně hledejte na výrobcích v supermarketech certifikované potraviny bez sóji.

Recepty k tomuto článku

Komentáře

Ke článku nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář

Přidat komentář