Pravda o sádle: Výživová specialistka vysvětluje, proč se tuků nemáme bát a jak je to s neslavným cholesterolem

Všestranné sádlo

Sádlo je živočišný tuk a tuky jsou nejvydatnějším zdrojem energie. Nejběžnější sádlo je vepřové, ale v obchodech či v receptech se můžete setkat i se sádlem husím a kachním.

V kuchyni sádlo užijete jak ve studené kuchyni, tak v teplé kuchyni. Sádlo má ale vyšší bod zakouření – 188 °C, to je teplota, kdy se tuk začne přepalovat a začnou se tvořit karcinogenní látky. Právě proto se hodí na smažení, třeba koblih nebo řízků. Užijete ho však i při pečení či vaření a klidně i na to sladké. Nejlepší koblihy jsou ty se sádlem a jedno vánoční cukroví se dokonce jmenuje sádlovky. 

Aktuálně může hrát roli i jeho příznivější cena, kdy olej nebo máslo jsou výrazně dražší.

Obhajoba sádla

Sádlo je sice velmi kalorická potravina (vepřové přes 3600 kj/100 g (64 kcal na polévkovou lžíci).  Stejné množství obsahuje i 5 gramů nasycených tuků, 5,7 gramů mononenasycených tuků a 0,12 gramů omega-3 mastných kyselin. Také má nízký obsah omege-6 mastných kyselin.

Když to však porovnáme s máslem, tak jedna polévková lžíce obsahuje 7,5 gramů nasycených tuků, 3 gramy mononenasycených tuků a 0,05 gramů omega-3 mastných kyselin a obsahuje okolo 40 % nasycených mastných kyselin.

Jak je tedy vidět, sádlo obsahuje více prospěšných mononenasycených tuků i více omega-3 mastných kyselin než máslo, proto je tedy pro naše srdce lepší než máslo. 

Tedy podle nejnovějších vědeckých poznatků neplatí, že sádlo v organismu zvyšuje cholesterol a přispívá tak srdečním a cévním chorobám. Tak jednoduché to není, nyní jsou podle odborníků na černé listině spíše cukry.

"V sedmdesátých letech byly za hlavního viníka vyššího počtu kardiovaskulárních chorob označeny tuky, ale revizí studií se zjistilo, že ty ve prospěch cukrů byly tvořeny na objednávku výrobců cukru. Studie byly tedy přehodnoceny a ukázaly, že je to spíš naopak, že tuky jsou důležité pro vstřebávání vitamínů, jsou nositelé chuti," vysvětlila specialistka na zdravotní prevenci Margit Slimáková s tím, že lidský organismus tuky potřebuje a diety založené na nepřirozeném omezování tuků zpravidla obsahují nadbytek cukrů a ten je zdravotně rizikovější.

Z dlouhodobého hlediska hrozí rizikem vzniku tzv. inzulínové rezistence a následně i zdravotních potíží s ní spojených jako jsou třeba obezita, cukrovka 2. typu a nemoci srdce a cév.

Sádlo také obsahuje kyselinu olejovou, která pomáhá při vstřebávání vitamínů a paradoxně může snižovat špatný cholesterol a snižuje riziko srdečních chorob.

To potvrzuje i Margit Slimáková: "S cholesterolem je to komplikovanější, než se dosud myslelo. Dnes už víme, že i ten špatný cholesterol - LDL má dvě skupiny a jedna je škodlivější než druhá, ale hlavně se ukázalo, že pro usazování cholesterolu v cévách jsou největší riziko právě zánětlivé prostředí v cévách, které opět souvisí spíš s vyšší konzumací cukrů."

Není sádlo jako sádlo

Existuje několik druhů sádla, jsou pojmenovány podle části zvířete, ze které byl tuk získán: 

• Hřbetní (řemenové) sádlo – podkožní tuk ze hřbetu.
• Plstní sádlo – tuk z břišní dutiny uložený kolem ledvin.
• Střevní sádlo – tuk uložený mezi střevy s charakteristickým pachem. 
• Lalokové sádlo – tuk z laloku s charakteristickým pachem

Poslední dva druhy se nepoužívají na škvaření, ale používají se při přípravě zabijačkových specialit (prejt, jitrnice, tlačenka, ovar, zabijačková polévka, guláš).

V kosmetickém průmyslu se sádlo využívá jako základ pro pleťové masky a ve farmacii slouží jako základ pro různé masti, které se používají na hojení jizev.

Zdroje: 

www.vitalia.cz

www.srdcevkondici.cz

www.wikipedia.org

www.ncbi.nlm.nih.gov