Velikonoce u babičky: Tradiční boží milosti jsou podle našeho receptu úžasně křehké a voní rumem a vanilkou

Boží milosti - pohoštění nejen pro koledníky

O Velikonocích není o sladké nouze, beránek nebo mazanec se ale pečou dopředu a často se snědí na snídaně nebo na svačinky ke kávě ještě před Velikonočním pondělím.

Navíc beránek či mazanec se úplně nehodí k tomu servírovat je jako pohoštění koledníkům. Chcete-li je uvítat něčím sladkým, jednou z možností jsou perníčky, které se také v některých rodinách pečou na Velikonoce, druhou jsou pak boží milosti. 

Smažené dozlatova

Křehké pečivo láká nejen svou vynikající chuti, ale i snadnou přípravou. Boží milosti se totiž dělají z velmi jednoduchého těsta, které se trochu podobá nudlovému, ale je vylepšené často o smetanu, kysanou smetanu, víno nebo rum. Těsto se pak stejně jako nudlové vyválí na tenký plát, který se krájí na různé tvary - obvykle obdélníčky s proříznutým otvorem nebo růžičky ze slepených vykrojených květinek.

Boží milosti jsou navíc specifické tím, že se nepečou, ale smaží jako koblihy, jsou tak i tradičním masopustním pečivem. Pravidelně se ale připravovaly i na Velikonoce, Vánoce, na svatby, křty a další slavnostní události během roku. 

Boží milosti, růžičky i křehotinky

Na první pohled sice boží milosti působí prostě, rozhodně ale nejde o žádné pečivo chudých, ba právě naopak. V těstě na boží milosti je totiž spousta dobrých, drahých a hůře dostupných věcí, v minulosti se proto o nich říkalo, že si je může dovolit jen ten, kdo je v boží milosti.

Odkud vznikl jejich název, je tak již zřejmé. Občas se jim rovněž říkalo panské cukroví. Známé jsou ale i jako křehotinky, křehulky, fánky, křupance, mašličky, lístky, květinky nebo růže.

Pro oráče, poutníky i novomanžele

Boží milosti jsou pečivo s dlouhou historií, oblíbené byly již v 19. století, recept na ně se objevuje i ve vyhlášené kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové pod názvem Rosenkapfen. Kdysi bývaly považovány za obětní jídlo.

Nosily se jako obětní dar na pole, oráči si je brali rovněž na svou první jarní cestu na pole a na cesty si je brali také poutníci. Právě kvůli nim se prý dělá do těsta na boží milosti otvor. Věřilo se, že když se přes něj poutník podívá, najde tu správnou cestu.

Božím milostem si přisuzovaly i další zázračné účinky. Pověšené na červené stužce se třeba vázaly na zápěstí novomanželů před obřadem. Dostávaly je i maminky po porodu na přilepšenou, aby jim dodaly síly. A o Velikonocích byly oblíbeným pohoštěním pro koledníky. 

Recept na boží milosti vonící rumem

Receptů na tuto křehkou dobrotu obalenou ve vanilkou vonícím moučkovém cukru je spousta. Jeden z nich vám přinášíme, tak neváhejte a zpestřete si velikonoční svátky božími milostmi i vy. Jak na ně? 

Budete potřebovat: 500 g hladké mouky, ½ lžičky kypřicího prášku do pečiva, 1 špetku soli, 1 špetku strouhané citronové kůry, 4 vejce, 8 lžic rumu, olej na smažení a moučkový a vanilkový cukr na posypání. 

1. Mouku prosejte do misky. Přidejte prášek do pečiva, sůl a citronovou kůru. Směs promíchejte a přidejte do ní vejce a rum. Vypracujte hladké těsto. Přendejte je na pracovní plochu vysypanou moukou a vyválejte na plát o tloušťce asi 3 mm. 
2. Rádýlkem pak těsto nakrájejte na proužky a následně na obdélníčky. Obdélníčky uprostřed prořízněte. V pánvi rozehřejte dostatek oleje a kousky těsta  v něm smažte z obou stran dozlatova. Hotové boží milosti ještě teplé obalujte ve směsi moučkového a vanilkového cukru.

Zdroje informací: 
Skopová, K.: Hody, půsty, masopusty
Ceskezvyky.cz: Boží milosti neboli ratolesti, lidové pověry a recept