JdemeŽrát slaví 10 let na scéně: Youtuber vzpomíná na první roky, nečekané momenty i reakce diváků. Neměl to být projekt, říká

Domácí kuchyně, YouTube a jídlo

Za deset let se z JdemeŽrát stal fenomén, který ovlivnil způsob, jakým lidé v Česku vnímají recenze jídla. Od prvních videí ušel dlouhou cestu. Přesto si zachoval styl, díky kterému si ho diváci oblíbili – upřímný názor, jasné hodnocení a schopnost ukázat realitu. Toprecepty.cz se v rozhovoru s Grigorym Makarianem vrátily na úplný začátek a také zjistily, kdo u něj doma vládne v kuchyni nebo zda dostal nabídku na vytvoření pokrmu spojeného s jeho youtubovým kanálem.

Začátky v kanceláři

Vzpomínáte si na úplně první recenzi, kterou jste kdy natočil? Co vás tehdy motivovalo ji vůbec zveřejnit?

Ano, vzpomínám si velmi dobře. Bylo to téměř přesně před deseti lety, v roce 2015. První video vzniklo spíše jako legrace, takový malý experiment. Pracoval jsem tehdy v kanceláři a občas jsme si s kolegy objednávali jídlo přes rozvoz. V té době ale prakticky neexistovaly žádné důvěryhodné recenze dovozových restaurací – maximálně pár hodnocení přímo na stránkách rozvozových služeb, kterým se ale nedalo úplně věřit. Napadlo mě, že bych mohl na YouTube ukazovat, co si objednávám, a sdílet, co si o tom jídle myslím. Říkal jsem si, že by to třeba mohlo někoho zaujmout nebo pomoct s výběrem.

Letos slavíte 10 let kanálu JdemeŽrát. Když se ohlédnete zpátky na začátek – jaké byly vaše ambice tehdy a jak se změnily?

Upřímně řečeno, na začátku jsem žádné velké ambice neměl. Měl jsem rád jídlo, začalo mě bavit i natáčení videí – a tak jsem tyhle dvě věci prostě spojil. Dlouhou dobu to byl jen takový zvláštní koníček, který mě navíc stál dost peněz. Dnes je to ale činnost, které se věnuji naplno a živí mě. A především – moje recenze baví a pomáhají tisícům lidí, což mi dělá obrovskou radost.

Vybavíte si okamžik, kdy jste si uvědomil, že se z JdemeŽrát stává úspěšný projekt?

Popravdě jsem to dlouho vůbec jako projekt nevnímal. Po několik let to byl skutečně jen koníček, který jsem dělal čistě pro zábavu. Největší motivací pro mě bylo sledovat, že videa zajímají čím dál víc lidí – každý den jsem kontroloval, kolik přibylo nových odběratelů, četl pozitivní komentáře a to mě pohánělo natáčet dál.
Pokud bych to měl ale vzít z materiálního hlediska, zlom nastal asi po pěti letech, kdy mi kanál začal vydělávat tolik, kolik jsem si vydělal v běžném zaměstnání. V tu chvíli jsem si řekl, že mi to může pokrýt nájem i účty – a rozhodl jsem se do toho jít naplno.

Návraty k osvědčenému

Za těch deset let jste natočil stovky recenzí. Existuje podnik, který vás překvapil tak moc, že na něj dodnes vzpomínáte?

Že by mě nějaký podnik vyloženě šokoval, to asi říct nemůžu. Ale rád vzpomínám na zajímavé restaurace hlavně z prvních let natáčení. Občas dokonce děláme i nostalgické „retesty“, kdy se po letech vracím do stejných podniků, abych zjistil, jak se změnily. Některé restaurace se s kanálem JdemeŽrát natolik spojily, že je točíme opakovaně – třeba legendární Zanzibar, nebo každý rok na Vánoce, už spíš z recese, opakujeme recenzi restaurace Skleník. Tyhle návraty mají své kouzlo.

Naopak – byl někdy zážitek při natáčení nadmíru nepříjemný?

Ano, párkrát jsem se při natáčení jídlem i otrávil, což samozřejmě nebylo nic příjemného. Ale jsem typ člověka, který si rád uchovává hlavně pozitivní zážitky – a ty nepříjemné se snažím co nejrychleji vytěsnit z paměti. Takže i když se občas něco nepovedlo, převažuje jednoznačně to dobré.

Jak vypadá váš běžný pracovní den – od výběru podniku až po publikování videa?

Co se týče výběru restaurací, hodně dám na tipy od diváků. Čtu všechny komentáře a pravidelně si dělám poznámky k podnikům, o kterých si lidé píšou. Když mě nějaký zaujme, přidám si ho na seznam – ten už dneska čítá stovky podniků. Při samotném výběru pak hraje roli i momentální chuť nebo to, co jsme už dlouho netočili – jestli třeba bude na řadě asijská kuchyně, česká klasika nebo fastfood.

Natáčení samotné trvá většinou dvě až tři hodiny. Pak přichází na řadu střih videa, který může zabrat klidně i půl dne. Hodně času věnuju také vymýšlení názvu videa, tvorbě náhledového obrázku a následné interakci s diváky a komentáři. Celkově tomu všemu věnuji výrazně víc času než v době, kdy jsem pracoval na plný úvazek v kanceláři – tam práce skončila v pět a člověk měl volno, kdežto tady to nikdy úplně nekončí.

Spolupráce s fastfoody

Máte za sebou i recenze z ciziny. Která zahraniční kuchyně vás zaujala nejvíc a proč?

Díky svým kořenům mám velmi blízko k arménské a gruzínské kuchyni – obě mám opravdu rád. Ale pravda je, že snad v každé zemi si najdu nějaký zajímavý pokrm, který si zamiluju. Miluju cestování a objevování nových chutí, a právě díky tomu je pro mě každá zahraniční kuchyně něčím inspirativní a jedinečná.

Zkoušel jste někdy spolupráci s kuchařem nebo restaurací na vlastní jídlo „JdemeŽrát speciál“? Pokud ne, lákalo by vás to?

Nějaké nápady už byly – většinou šlo o návrhy ze strany fastfoodových podniků – ale zatím se žádný projekt nedotáhl do realizace. Určitě by mě to lákalo, ale muselo by jít o jídlo, které bych si sám opravdu zamiloval a za které bych se mohl s klidným svědomím postavit. Takže je to v tomhle směru trochu náročné – nechci nic dělat jen pro efekt, ale srdcem.

Kromě recenzí se objevily i jiné formáty – vlogy, fastfoodové testy, srovnávačky. Který typ vás osobně nejvíc baví?

Baví mě natáčet všechny formáty, které na kanálu děláme – každý má něco do sebe. Ale když se na to podívám z pohledu diváka, nejraději se po čase vracím právě k našim cestovním vlogům. Beru je jako taková vzpomínková videa, která nás s manželkou vrací do příjemných momentů, které jsme spolu prožili – a to je pro mě hodně silná hodnota.

Učitel YouTube

Jak důležití jsou pro vás fanoušci a co naopak říkáte na hatery?

Diváci a fanoušci jsou pro mě neskutečně důležití – bez nich by kanál vůbec nemohl existovat a já bych neměl možnost dělat naplno to, co mě baví. Zároveň máme opravdu skvělou komunitu. Spoustu lidí jsem už potkal i osobně a z některých setkání vznikla blízká přátelství, čehož si nesmírně vážím.

Co se týče haterů, nedávno jsem zjistil, že jich mám taky docela dost. Někomu vadí, jak vypadám, jinému třeba můj hlas, a někomu zas připadám namyšlený. Upřímně, trochu to zamrzí, ale beru to tak, že se prostě nelze zavděčit všem. Konstruktivní kritiku si rád vezmu k srdci, zbytek pouštím z hlavy – nejsem čokoláda, abych se líbil každému.

Jakou nejcennější věc jste se díky YouTube naučil – ať už o jídle, lidech nebo o sobě?

Asi nejdůležitější lekce, kterou mi YouTube dal, je ta, že má smysl zůstat sám sebou. Dělat to, co mě baví, nenechat se odradit a vytrvat, i když to někdy není jednoduché. Právě v tom je podle mě klíč k dlouhodobému úspěchu.

Změnil vám kanál JdemeŽrát vztah k jídlu jako takovému?

Rozhodně ano. Díky kanálu mám dnes k jídlu mnohem klidnější a vyváženější vztah. Zároveň jsem se ale stal i mnohem náročnějším a kritičtějším zákazníkem – čím víc toho člověk ochutná, tím víc má s čím porovnávat.
Má to ale i jeden vedlejší efekt – protože při natáčení běžně ochutnáváme třeba čtyři až pět různých jídel, mám teď problém si při běžné návštěvě restaurace vybrat jen jedno. Vždycky bych nejradši ochutnal všechno!

Pečení zatím neovládá

Jak jste na tom s vařením vy sám? Baví vás to, nebo jde jen o nutné výjimky?

U nás doma je hlavní šéfkuchařkou moje manželka – vaření jí jde skvěle a navíc ji to opravdu baví. Já občas rád připravím něco jednoduchého, většinou na styl pečeného nebo grilovaného masa. Takže mám na starosti hlavně gril a horkovzdušnou fritézu – to je moje kuchyňská doména.

Je nějaký recept, na který jste obzvlášť hrdý? Něco, co by mohlo konkurovat i restauraci?

Troufnu si říct, že se mi docela daří připravit slušný šašlik. Je to jídlo, ke kterému mám blízko a které si rád připravuju i pro kamarády. Dokonce jsme o něm točili i video na našem kanálu – a podle ohlasů to vypadá, že chutnal i divákům.

Pečení je jiná disciplína než vaření – máte k němu vztah?

Zatím bohužel ne, k pečení jsem se zatím pořádně nedostal. Ale do budoucna bych se mu určitě chtěl víc věnovat. Fascinuje mě sledovat videa profesionálních pekařů a cukrářů na sociálních sítích – obdivuju jejich preciznost a kreativitu. Snad se k tomu časem taky propracuju.

Jednoduché vaření

Když vaříte jen pro sebe a bez kamery – jaké jídlo si nejčastěji připravíte?

V takových chvílích volím vždy něco maximálně jednoduchého. Nejčastěji je to hovězí steak se zeleninovým salátkem – rychlé, chutné a bez zbytečných komplikací.

Zkoušíte doma recepty, které jste ochutnal v restauracích? A pokud ano, podařilo se vám už nějaký úspěšně „hacknout“?

Přiznám se, že to moc nedělám. Doma si spíš vaříme to svoje osvědčené, a díky tomu si pak můžeme o to víc vychutnat jídlo v restauracích. Bereme to jako příležitost ochutnat něco nového a nechat se překvapit od profesionálů.

Na Grigoryho práci se můžete podívat do naší fotogalerie:

Fotogalerie - JdemeŽrát

Dalších 5 fotek

Ukázat 8 fotografií

Náš tip: JdemeŽrát často testuje i fastfoody, vy si podle našeho videoreceptu můžete připravit jednu specialitu z takového podniku – domácí McFlurry.